|
|
Peggy Guggenheimová v kulturně-politickém obraze doby
Táborská, Eva ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Peggy Guggenheimová se řadí k zásadním sběratelům moderního umění ve 20. století. Během svého života vytvořila jedinečnou uměleckou sbírku, dokázala otevřít dveře novým uměleckým směrům, zvláště abstraktnímu umění, a to pořádáním výstav, diskuzí a také vydáváním katalogů, na kterých se také sama podílela. Byla aktivní v řadě uměleckých projektů, přátelila se s mnohými moderními poválečnými umělci. Její sbírka zahrnovala přední práce kubismu, futurismu, metafyzického malířství, abstraktního malířství, surrealismu a avantgardního sochařství. Roku 1949 se Peggy Guggenheimová přestěhovala do benátského paláce Venier dei Leoni, kde strávila následujících třicet let. Její rozsáhlá sbírka je dnes přístupná veřejnosti pod vedením nadace Solomona R. Guggenheima. Diplomová práce se soustředí na kulturně-politický kontext poválečné doby. Zaměří se především na život Peggy Guggenheimové v souvislosti s rodícím se novým uměním (především americkým) a na její různorodé aktivity s tím spojené. V závěru zhodnotí význam její osobnosti pro rozvoj abstraktního umění a jeho přiblížení široké veřejnosti.
|
|
|
Peggy Guggenheimová v kulturně-politickém obraze doby
Táborská, Eva ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Peggy Guggenheimová se řadí k zásadním sběratelům moderního umění ve 20. století. Během svého života vytvořila jedinečnou uměleckou sbírku, dokázala otevřít dveře novým uměleckým směrům, zvláště abstraktnímu umění, a to pořádáním výstav, diskuzí a také vydáváním katalogů, na kterých se také sama podílela. Byla aktivní v řadě uměleckých projektů, přátelila se s mnohými moderními poválečnými umělci. Její sbírka zahrnovala přední práce kubismu, futurismu, metafyzického malířství, abstraktního malířství, surrealismu a avantgardního sochařství. Roku 1949 se Peggy Guggenheimová přestěhovala do benátského paláce Venier dei Leoni, kde strávila následujících třicet let. Její rozsáhlá sbírka je dnes přístupná veřejnosti pod vedením nadace Solomona R. Guggenheima. Diplomová práce se soustředí na kulturně-politický kontext poválečné doby. Zaměří se především na život Peggy Guggenheimové v souvislosti s rodícím se novým uměním (především americkým) a na její různorodé aktivity s tím spojené. V závěru zhodnotí význam její osobnosti pro rozvoj abstraktního umění a jeho přiblížení široké veřejnosti.
|
|
|
Portrét Eleonory z Toleda ve sbírkách Národní galerie v Praze
Táborská, Eva ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Přibyl, Petr (oponent)
- 90 - RESUMÉ Tématem mé bakalářské práce je rozbor jednoho z nejkrásnějších renesančních obrazů ve sbírkách pražské Národní galerie - Bronziniho portrétu Eleonory z Toleda. Kromě toho sleduji také širší rámec - rodinné prostředí, v němž Eleonora žila, včetně stručného nástinu prostředí Florencie kolem poloviny 16. století. Práce je sestavena na podkladě sekundární literatury, kterou cituji v poznámkách. O životě Eleonory se nedochovalo příliš mnoho zmínek, ale přesto si lze učinit představu o jejím osobním životě - dívka z významné španělské rodiny se provdala za panovníka jednoho z nejpřednějších italských městských států, Florencie. Stala se manželkou Cosima di Medici, byla dobrou ženou a starostlivou matkou, ale také velmi půvabnou dámou, jak dokládá i náš portrét. Agnolo Bronzino byl již v době, kdy přistoupil k tvorbě Eleonořina portrétu, ceněným a uznávaným umělcem (žák Jacopa Pontorma). Pochvalně se o něm zmiňuje i Giorgio Vasari. Ve Florencii zahájil kariéru úspěšného medicejského portrétisty. Za přelomové dílo se pokládá jeho vyobrazení Cosima jako Orfea. Mimo jiné byl Bronzino také pověřen výzdobou Eleonořiny kaple. Na slavném portrétu je Eleonora zachycena ve svých čtyřiadvaceti letech jako krásná dáma v honosných šatech, která svým gestem symbolizuje manželskou věrnost. Vyobrazený oděv se stal...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.