|
|
Vlastnosti aprotických elektrolytů pro lithno-iontové akumulátory
Staněk, Vladimír ; Máca, Josef (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá vlastnostmi elektrolytů vhodných pro lithno-iontové akumulátory. V první části je popisována současná problematika elektrolytů pro li-ion akumulátory, typy rozpouštědel a jejich vlastnosti a metody měření vlastností. Druhá část je věnována proměření vlastností rozpouštědel a elektrolytů jako je relativní permitivita, hustota a viskozita. Měření relativní permitivity byla zaměřena na proměření směsí rozpouštědel s různým procentuálním zastoupením daného rozpouštědla. Viskozita a hustota byla měřena na rozpouštědlech s přidanou lithnou solí (výsledný elektrolyt).
|
|
|
Nejistoty měření teploty
Staněk, Vladimír ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
V předkládané práci jsou popsány jednotlivé metody měření teploty a nejistot těchto měření. V práci jsou přehledně zpracované principy jednotlivých čidel teploty. Podle těchto jednotlivých senzorů je následně práce rozdělena do kapitol, jako jsou kovové odporové, polovodičové odporové, monolitické PN, termoelektrické, dilatační, speciální, indikační a bezdotykové senzory teploty. V další kapitole je také popsán výpočet nejistot přímých měření a praktický příklad je uveden v části s měřením teplot, ve kterých tyto nejistoty počítám.
|
|
|
Patogeneze aortální stenózy : možnosti medikamentozního ovlivnění progrese aortální stenózy
Štěrbáková, Gabriela ; Linhartová, Kateřina (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Staněk, Vladimír (oponent) ; Hricák, Vasiľ (oponent)
Souhrn Úvod: Aortální stenóza je nejèastìjší a nejèastìji operovanou chlopenní vadou, jejíž medikamentózní léèba dosud není známa. Cílem naší práce bylo stanovit prediktory progrese kalcifikace aortální chlopnì a dále zjistit asociaci progrese aortální stenózy s léèbou bisfosfonáty. Metody: První èást tvoøí prospektivní sledování souboru konsekutivních pacientù s angiograficky prokázanou významnou koronární nemocí, kteøí byli rozdìleni do 3 skupin: pacienti s aortální sklerózou, s aortální stenózou (alespoò støednì závažná, AVA < 1cm/m2 nebo støední gradient 30mmHg) a pacienti s iniciálnì fyziologickým nálezem na aortální chlopni. Sledovali jsme klinický stav celého souboru a pacientù s aortální stenózou pøed a po náhradì chlopnì, pomocí MDCT jsme hodnotili progresi kalcifikace aortální chlopnì u pacientù s aortální sklerózou a iniciálnì normální aortální chlopní a identifikovali prediktory progrese kalcifikace metodou multivariantní analýzy. Druhou èást tvoøí pilotní retrospektivní studie pacientù s aortální stenózou a dvìma echokardiografiemi v intervalu >8 mìsícù. Pacienti byli rozdìleni do dvou skupin: léèených bisfosfonáty pro osteoporózu a neléèených. Srovnali jsme anualizovanou zmìnu gradientu mezi skupinami a identifikovali prediktory progrese aortální stenózy. Výsledky: 1. Do prospektivního...
|
|
|
Rizikové faktory aortální stenózy u pacientů s koronární nemocí. Srovnání pacientů s kalcifikovanou aortální stenózou a neobstrukční aortální sklerózou.
Linhartová, Kateřina ; Čerbák, Roman (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Staněk, Vladimír (oponent)
Autorka se v práci zabývá asociací aortální stenózy s některými novými potenciálními rizikovými faktory, jako je systémový zánět, neurohumorální aktivace a změny metabolismu kalcia, u pacientů s významnou koronární nemocí. Do studie zařazovali konsekutivní pacienty s angiograficky významnou koronární nemocí spojenou s aortální stenózou (střední transvalvulární aortální gradient ≥30 mm Hg) nebo aortální sklerózou. Mezi skupinami porovnali sérové hladiny C-reaktivního proteinu, vaskulární (sVCAM-1) a intercelulární (sICAM- 1) adhezivní molekuly, sE-selectinu, big endotelinu-1, intaktního parathormonu (PTH), plazmatické hladiny vitaminu D a parametrů metabolismu kalcia mezi oběma skupinami a identifikovali nezávislé rizikové faktory aortální stenózy pomocí logistické regrese. Zařadili 127 pacientů s aortální stenózou (85 mužů) a 101 pacientů s aortální sklerózou (76 mužů). Pacienti s aortální stenózou byli starší (71±7 vs 66±7 let; p<0.001), dva a více rizikových faktorů mělo celkem 90% pacientů obou skupin. Mezi oběma skupinami nebyly statisticky významné rozdíly ve výskytu hypertenze, kouření, diabetu, dyslipidemie, v indexu tělesné hmotnosti a v hladinách LDL, HDL cholesterolu, vysoce senzitivního Creaktivního proteinu a sE- selectinu. Zjistili nezávislou asociaci aortální stenózy s hladinou big...
|
|
|
Morfologické změny plicního řečiště po plicní embolii
Vavera, Zdeněk ; Vojáček, Jan (vedoucí práce) ; Staněk, Vladimír (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Úvod: Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je relativně častou dlouhodobou komplikací akutní plicní embolie (PE) s výrazně negativním dlouhodobým dopadem na pacientovu prognózu a kvalitu života. Specifická farmakoterapie a zejména zvládnutí plicní endarterektomie (PEA) nabízejí pacientům naději dokonce na úplné uzdravení. Klíčové je časné stanovení diagnózy. Cíle: Cílem naší prospektivní studie bylo stanovení incidence CTEPH v populaci pacientů s akutní plicní embolií, jakožto prvním projevem tromboembolické nemoci v pacientově anamnéze, zhodnotit morfologické změny v povodí plicnice ve vztahu k riziku rozvoje CTEPH a pokusit se odhalit možné rizikové faktory pro rozvoj CTEPH. Metodika: 120 konsekutivních nemocných s akutní PE bylo sledováno po dvou let. Při přijetí do nemocnice byla provedena CT angiografie (CTA) plicnice, echokardiografie, stanovení troponinu-T, NT-proBNP a D-dimerů. Před dimisí z nemocnice echokardiografické vyšetření a kontrolní stanovení biomarkerů, pokud byly vstupně patologicky zvýšené. Po půl roce byla pacientům provedena kontrolní CTA plicnice a echokardiografie, při kontrole za 12 a 24 měsíců znovu echokardiografické vyšetření a v případě zjištění plicní hypertenze vyloučena/potvrzena CTEPH. Výsledky: V době dimise lze na základě přetrvávající elevace...
|
|
|
Patogeneze aortální stenózy : možnosti medikamentozního ovlivnění progrese aortální stenózy
Štěrbáková, Gabriela ; Linhartová, Kateřina (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Staněk, Vladimír (oponent) ; Hricák, Vasiľ (oponent)
Souhrn Úvod: Aortální stenóza je nejèastìjší a nejèastìji operovanou chlopenní vadou, jejíž medikamentózní léèba dosud není známa. Cílem naší práce bylo stanovit prediktory progrese kalcifikace aortální chlopnì a dále zjistit asociaci progrese aortální stenózy s léèbou bisfosfonáty. Metody: První èást tvoøí prospektivní sledování souboru konsekutivních pacientù s angiograficky prokázanou významnou koronární nemocí, kteøí byli rozdìleni do 3 skupin: pacienti s aortální sklerózou, s aortální stenózou (alespoò støednì závažná, AVA < 1cm/m2 nebo støední gradient 30mmHg) a pacienti s iniciálnì fyziologickým nálezem na aortální chlopni. Sledovali jsme klinický stav celého souboru a pacientù s aortální stenózou pøed a po náhradì chlopnì, pomocí MDCT jsme hodnotili progresi kalcifikace aortální chlopnì u pacientù s aortální sklerózou a iniciálnì normální aortální chlopní a identifikovali prediktory progrese kalcifikace metodou multivariantní analýzy. Druhou èást tvoøí pilotní retrospektivní studie pacientù s aortální stenózou a dvìma echokardiografiemi v intervalu >8 mìsícù. Pacienti byli rozdìleni do dvou skupin: léèených bisfosfonáty pro osteoporózu a neléèených. Srovnali jsme anualizovanou zmìnu gradientu mezi skupinami a identifikovali prediktory progrese aortální stenózy. Výsledky: 1. Do prospektivního...
|
|
|
Rizikové faktory aortální stenózy u pacientů s koronární nemocí. Srovnání pacientů s kalcifikovanou aortální stenózou a neobstrukční aortální sklerózou.
Linhartová, Kateřina ; Čerbák, Roman (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Staněk, Vladimír (oponent)
Autorka se v práci zabývá asociací aortální stenózy s některými novými potenciálními rizikovými faktory, jako je systémový zánět, neurohumorální aktivace a změny metabolismu kalcia, u pacientů s významnou koronární nemocí. Do studie zařazovali konsekutivní pacienty s angiograficky významnou koronární nemocí spojenou s aortální stenózou (střední transvalvulární aortální gradient ≥30 mm Hg) nebo aortální sklerózou. Mezi skupinami porovnali sérové hladiny C-reaktivního proteinu, vaskulární (sVCAM-1) a intercelulární (sICAM- 1) adhezivní molekuly, sE-selectinu, big endotelinu-1, intaktního parathormonu (PTH), plazmatické hladiny vitaminu D a parametrů metabolismu kalcia mezi oběma skupinami a identifikovali nezávislé rizikové faktory aortální stenózy pomocí logistické regrese. Zařadili 127 pacientů s aortální stenózou (85 mužů) a 101 pacientů s aortální sklerózou (76 mužů). Pacienti s aortální stenózou byli starší (71±7 vs 66±7 let; p<0.001), dva a více rizikových faktorů mělo celkem 90% pacientů obou skupin. Mezi oběma skupinami nebyly statisticky významné rozdíly ve výskytu hypertenze, kouření, diabetu, dyslipidemie, v indexu tělesné hmotnosti a v hladinách LDL, HDL cholesterolu, vysoce senzitivního Creaktivního proteinu a sE- selectinu. Zjistili nezávislou asociaci aortální stenózy s hladinou big...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nejistoty měření teploty
Staněk, Vladimír ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
V předkládané práci jsou popsány jednotlivé metody měření teploty a nejistot těchto měření. V práci jsou přehledně zpracované principy jednotlivých čidel teploty. Podle těchto jednotlivých senzorů je následně práce rozdělena do kapitol, jako jsou kovové odporové, polovodičové odporové, monolitické PN, termoelektrické, dilatační, speciální, indikační a bezdotykové senzory teploty. V další kapitole je také popsán výpočet nejistot přímých měření a praktický příklad je uveden v části s měřením teplot, ve kterých tyto nejistoty počítám.
|
host ::
RSS.