|
|
Hromadné propouštění
Spejchal, Petr ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
název: Hromadné propouštění klíčová slova: pracovní právo hromadné propouštění projednávání Tato diplomová práce se zaměřuje na téma hromadného propouštění. Téma je v první části analyzováno na příkladu úpravy přijaté v Československu ve 30. letech 20. století. V té době šlo především o snadné a z pohledu státního rozpočtu levné řešení na aktuální problém vysoké nezaměstnanosti a hospodářské krize. Pomocí základních metod právní interpretace a archivních pramenů ministerstva sociální péče je analyticky rozebrána tehdejší právní úprava včetně projednávání jejich změn. Prvorepubliková úprava představuje specifickou hromadného propouštění se silnou pozicí státu, který mohl často i zakázat provést hromadné propouštění. Ve druhé části je analyzován vývoj úpravy hromadného propouštění na úrovni evropského práva. Je vysvětlen kontext jejího vzniku a detailně je rozebrán legislativní proces přijímání všech tří směrnic, které upravovaly hromadné propouštění, až k dnešní platné právní úpravě. Práce si v této části klade za cíl určit účel právní úpravy. Třetí část práce je zaměřena na interpretaci směrnice 98/59/ES na základě judikatury SDEU. Postupně je pomocí základních interpretačních metod analyzována definice jednotlivých subjektů, pojem hromadného propouštění, proces projednávání a postavení orgánu...
|
|
|
Strategie přežití během genocidy ve Rwandě 1994
Spejchal, Petr ; Horčička, Václav (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
Události ve Rwandě 1994 šokovaly světové společenství a byly přelomem na cestě k prevenci a pochopení příčin masového zabíjení, čímž se znovu oživila témata a problémy s tím související - tentokrát však v nových souvislostech. Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia svázaná právními zvyklostmi se ukázala být v nové situaci nevhodnou pro rychlou preventivní akci. Velká očekávání, která do ní byla vkládána, se nenaplnila, čímž se otevřel nový prostor pro používání pojmu genocidy, jež již nebyla považována za automatickou povinnost k mezinárodní intervenci. Genocida však neztratila nic ze své symbolické funkce a začala hrát důležitou roli v zápase o uznání, a to jak na mezinárodní úrovni, tak na úrovni skupin a jednotlivců. Různé motivace stojící za používáním pojmu genocida se rovněž promítají do vědeckého bádání, což je zejména patrné na studiu rwandské genocidy, která představuje základní kámen legitimizující postavení současného režimu. Silné emocionální, hodnotové a morální zatížení, které s sebou pojem genocidy nese, komplikuje jeho analytické užívání, protože se tím upřednostňují výzkumné otázky, které zastiňují aktivní úsilí, jejž vynakládali oběti na cestě k záchraně. Při historickém bádání je vhodnější používat pojem genocidy více jako sběrnou kategorii než analytický pojem, což otevírá cestu...
|
host ::
RSS.