|
|
Elicitace suspenzní kultury Trifolium pratense L.
Sosvorová, Lucie ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
SOUHRN Explantátová kultura Trifolium pratense L. Souhrn Cílem práce bylo sledovat vliv elicitorů kyseliny jasmínové a chloridu rtuťnatého na produkci flavonoidů u suspenzní kultury Trifolium pratense L. (varieta Tempus). U elicitoru chloridu rtuťnatého byl sledován jeho vliv také na produkci isoflavonoidů výše zmíněnou suspenzní kulturou. Kultury byly kultivovány na živném mediu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. U elicitovaných a kontrolních vzorků bylo provedeno fotometrické stanovení flavonoidů dle Českého lékopisu 2005 a stanovení isoflavonoidů metodou HPLC. Z výsledků elicitace suspenzní kultury Trifolium pratense L. oběma elicitory je patrné, že jako výhodnější z obou elicitorů se jeví kyselina jasmínová. Oproti chloridu rtuťnatému zde došlo k statisticky významnému zvýšení produkce flavonoidů při použití koncentrace elicitoru 5 μmol a době působení 24 hodin. Metodou HPLC byly zjištěny isoflavonoidy genistin, genistein a daidzein. Pozitivně lze hodnotit zvláště 168 hodinovou aplikaci 10 μmol chloridu rtuťnatého, která stimulovala produkci všech těchto flavonoidů.
|
|
|
Viskoelastické charakteristiky mikrokrystalické celulózy a laktózy
Sosvorová, Lucie ; Řehula, Milan (vedoucí práce) ; Špaček, Vladimír (oponent)
SOUHRN Cílem práce bylo zhodnotit použití creep testu při lisování mikrokrystalické celulózy Avicelu PH 102, laktózy Flowlac 100 a jejich směsí v poměru 75:25, 50:50 a 25:75. Jednotlivé látky či směsi byly lisovány lisovacími silami 0,25; 0,5; 1; 2; 3; 4; 5; 7,5; 10 a 15 kN. Po vylisování každé tablety byl pořízen protokol o průběhu lisování pomocí softwaru napojeného na lisovací přístroj. Získaná závislost dráhy lisovacího trnu na čase byla převedena na závislost parametru J (creep compliance) na čase. Tato závislost byla v konečné podobě charakterizována čtyřmi zásadními parametry: E1 (okamžitá elasticita), E2 (zpožděná elasticita), P1 (plasticita) a FP (faktor plasticity). Z výsledků práce je patrné, že mikrokrystalická celulóza Avicel PH 102 má oproti laktóze FlowLac 100 nižší elasticitu a vyšší plasticitu. S klesajícím podílem mikrokrystalické celulózy Avicelu PH 102 ve směsi se elasticita soustav zvyšuje a plasticita snižuje. Dále bylo ověřeno, že metoda creep testu je použitelná v praxi pro hodnocení farmaceutických pomocných látek (plniv) používaných k výrobě tablet. Tento test jednoznačně charakterizuje elasticitu a plasticitu pomocí konkrétních číselných hodnot.
|
|
| |
|
|
Elicitace suspenzní kultury Trifolium pratense L.
Sosvorová, Lucie ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
SOUHRN Explantátová kultura Trifolium pratense L. Souhrn Cílem práce bylo sledovat vliv elicitorů kyseliny jasmínové a chloridu rtuťnatého na produkci flavonoidů u suspenzní kultury Trifolium pratense L. (varieta Tempus). U elicitoru chloridu rtuťnatého byl sledován jeho vliv také na produkci isoflavonoidů výše zmíněnou suspenzní kulturou. Kultury byly kultivovány na živném mediu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. U elicitovaných a kontrolních vzorků bylo provedeno fotometrické stanovení flavonoidů dle Českého lékopisu 2005 a stanovení isoflavonoidů metodou HPLC. Z výsledků elicitace suspenzní kultury Trifolium pratense L. oběma elicitory je patrné, že jako výhodnější z obou elicitorů se jeví kyselina jasmínová. Oproti chloridu rtuťnatému zde došlo k statisticky významnému zvýšení produkce flavonoidů při použití koncentrace elicitoru 5 μmol a době působení 24 hodin. Metodou HPLC byly zjištěny isoflavonoidy genistin, genistein a daidzein. Pozitivně lze hodnotit zvláště 168 hodinovou aplikaci 10 μmol chloridu rtuťnatého, která stimulovala produkci všech těchto flavonoidů.
|
|
|
Viskoelastické charakteristiky mikrokrystalické celulózy a laktózy
Sosvorová, Lucie ; Řehula, Milan (vedoucí práce) ; Špaček, Vladimír (oponent)
SOUHRN Cílem práce bylo zhodnotit použití creep testu při lisování mikrokrystalické celulózy Avicelu PH 102, laktózy Flowlac 100 a jejich směsí v poměru 75:25, 50:50 a 25:75. Jednotlivé látky či směsi byly lisovány lisovacími silami 0,25; 0,5; 1; 2; 3; 4; 5; 7,5; 10 a 15 kN. Po vylisování každé tablety byl pořízen protokol o průběhu lisování pomocí softwaru napojeného na lisovací přístroj. Získaná závislost dráhy lisovacího trnu na čase byla převedena na závislost parametru J (creep compliance) na čase. Tato závislost byla v konečné podobě charakterizována čtyřmi zásadními parametry: E1 (okamžitá elasticita), E2 (zpožděná elasticita), P1 (plasticita) a FP (faktor plasticity). Z výsledků práce je patrné, že mikrokrystalická celulóza Avicel PH 102 má oproti laktóze FlowLac 100 nižší elasticitu a vyšší plasticitu. S klesajícím podílem mikrokrystalické celulózy Avicelu PH 102 ve směsi se elasticita soustav zvyšuje a plasticita snižuje. Dále bylo ověřeno, že metoda creep testu je použitelná v praxi pro hodnocení farmaceutických pomocných látek (plniv) používaných k výrobě tablet. Tento test jednoznačně charakterizuje elasticitu a plasticitu pomocí konkrétních číselných hodnot.
|
host ::
RSS.