|
|
Klášterní kostel sv. Josefa v Moravské Třebové v kontextu barokní architektury
Skopalová, Veronika ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kostelem sv. Josefa v Moravské Třebové, sumarizuje historii kláštera a kostela. Popis kostela a historická fakta v první kapitole jsou východisky pro kapitolu druhou, tedy srovnání s prací autora kostela, Jacopa Braschy, soudobou architekturou na území Moravskotřebovska a Svitavska a šířeji s architekturou Moravy. Poskytuje začlenění do architektury řádu františkánů v době provinciála Bernarda Sanniga a stavebními podniky knížete Karla Eusebia z Liechtenštejna. V závěru je stavba zhodnocena. Kostel sv. Josefa je charakterizován bezvěžovým trojosým průčelím a půdorysem s rovným závěrem a bočními kaplemi mezi vtaženými pilíři. Ze srovnání však vyplývá, že to jsou znaky většiny františkánských kostelů. Přesto můžeme moravskotřebovský kostel řadit mezi ty honosnější ze staveb řádu. Tato práce se snaží postihnout shody a rozdíly a zhodnotit kostel sv. Josefa v kontextu architektury druhé poloviny sedmnáctého století, jeho vazby na architekturu starší a progresivní prvky.
|
|
|
Karel Eusebius z Liechtenštejna jako stavebník a stavitel v kontextu jeho teoretického díla
Skopalová, Veronika ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním různých činností Karla Eusebia z Liechtenštejna ve vztahu k architektuře. Výchozím bodem práce je parafráze a rozbor teoretického díla se zařazením do kontextu teorie 17. století a spisů, které Karel Eusebius pravděpodobně měl ve vlastnictví. Další část práce sleduje praktickou stavební činnost Karla Eusebia na území současné České Republiky. Její nedílnou součástí je katalog nejvýznamnějších zásahů, zařazený do příloh. Je souhrnem informací k jednotlivým významnějším zakázkám. V textu je problému věnována celá kapitola, rozčleněná do kapitol podle významu panství na rezidenční sídla ve Valticích a Lednici a na ostatní panství, kde je ne vždy doložena přímá intervence. Posledním oddílem je pojednání o plumlovském zámku, který kníže Liechtenštejn sám navrhl. Práce se snaží posoudit vztah tezí teoretického díla k vlastní architektonické tvorbě, ztělesněné zámku Plumlov, v dílech, na který měl Karel Eusebius přímý vliv a ve stavbách, které byly v odlehlejších nebo méně zajímavých lokalitách Liechtenštejnského majetku.
|
|
|
Karel Eusebius z Liechtenštejna jako stavebník a stavitel v kontextu jeho teoretického díla
Skopalová, Veronika ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním různých činností Karla Eusebia z Liechtenštejna ve vztahu k architektuře. Výchozím bodem práce je parafráze a rozbor teoretického díla se zařazením do kontextu teorie 17. století a spisů, které Karel Eusebius pravděpodobně měl ve vlastnictví. Další část práce sleduje praktickou stavební činnost Karla Eusebia na území současné České Republiky. Její nedílnou součástí je katalog nejvýznamnějších zásahů, zařazený do příloh. Je souhrnem informací k jednotlivým významnějším zakázkám. V textu je problému věnována celá kapitola, rozčleněná do kapitol podle významu panství na rezidenční sídla ve Valticích a Lednici a na ostatní panství, kde je ne vždy doložena přímá intervence. Posledním oddílem je pojednání o plumlovském zámku, který kníže Liechtenštejn sám navrhl. Práce se snaží posoudit vztah tezí teoretického díla k vlastní architektonické tvorbě, ztělesněné zámku Plumlov, v dílech, na který měl Karel Eusebius přímý vliv a ve stavbách, které byly v odlehlejších nebo méně zajímavých lokalitách Liechtenštejnského majetku.
|
|
|
Klášterní kostel sv. Josefa v Moravské Třebové v kontextu barokní architektury
Skopalová, Veronika ; Biegel, Richard (oponent) ; Macek, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá kostelem sv. Josefa v Moravské Třebové, sumarizuje historii kláštera a kostela. Popis kostela a historická fakta v první kapitole jsou východisky pro kapitolu druhou, tedy srovnání s prací autora kostela, Jacopa Braschy, soudobou architekturou na území Moravskotřebovska a Svitavska a šířeji s architekturou Moravy. Poskytuje začlenění do architektury řádu františkánů v době provinciála Bernarda Sanniga a stavebními podniky knížete Karla Eusebia z Liechtenštejna. V závěru je stavba zhodnocena. Kostel sv. Josefa je charakterizován bezvěžovým trojosým průčelím a půdorysem s rovným závěrem a bočními kaplemi mezi vtaženými pilíři. Ze srovnání však vyplývá, že to jsou znaky většiny františkánských kostelů. Přesto můžeme moravskotřebovský kostel řadit mezi ty honosnější ze staveb řádu. Tato práce se snaží postihnout shody a rozdíly a zhodnotit kostel sv. Josefa v kontextu architektury druhé poloviny sedmnáctého století, jeho vazby na architekturu starší a progresivní prvky.
|
host ::
RSS.