|
|
Conjoint analýza: za hranice marketingu
Sklenařík, Pavel ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Diplomová práce se věnuje conjoint analýze v kontextu možností jejího užití v sociálně vědním výzkumu, kde je v současné době prozatím spíše přehlížena. Metoda je v textu zevrubně představena po stránce historických okolností svého vzniku, následného vývoje i statistického pozadí jednotlivých typů této analýzy. Navazující praktická část ověřuje možnosti conjointu v souvislosti s redukcí vybraných problémů validity dat, se kterými se akademický výzkum běžně potýká. Hypotézy, formulované na základě literatury a testované pomocí dat získaných ze split ballot experimentu, pomocí kterého se porovnávají výstupy z conjoint analýzy s těmi získanými běžnými hodnotícími škálami, se týkají sociální desirability a order effectu. Výzkum z prostředí výběru ideální pracovní pozice očima mladých absolventů VŠ ukazuje kromě očekávané neotřesitelné pozice platového ohodnocení v rámci preference jednotlivých aspektů výběru zaměstnání rovněž možnost redukce vlivu order effectu právě za pomoci použití conjoint analýzy.
|
|
|
Ve stínu šaškovské rolničky: fenomén šílenství ve středověku a raném novověku
Sklenařík, Pavel ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem šílenství ve středověku a raném novověku. Prostřednictvím zkoumání historického vývoje sociálního statusu duševně chorých autor popisuje funkce šílenství v kontextu jednotlivých dějinných úseků. Zohledňuje při tom různé aspekty bláznivosti, a to včetně rozdílných charakteristik a vlastností samotných bláznů, jakými jsou například jejich pohlaví, majetek či skutečná míra pomatenosti, aby v důsledku toho demonstroval odlišné přístupy zdravých k šílenství a naopak. Výsledek procesu historického formování společnosti ve vztahu k bláznům a obecně šílenství autor následně zasazuje do současnosti, kde na reálných příkladech výsledky popisovaných procesů demonstruje. Na šílenství je nahlíženo skrze optiku sociálního konstruktivismu; v duchu teze, že je šílenství, jakožto sociální konstrukt, tvořeno diskursem, popisuje autor v části práce i spor o právo definovat šílenství, jehož výsledek ovlivnil vznik oboru psychiatrie i současný vztah společnosti k šílenství.
|
host ::
RSS.