Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení míry ošetřovatelské zátěže a optimálního počtu ošetřovatelského personálu na vybraných standardních odděleních nemocniční lůžkové péče
STACHOVÁ, Klára
Současný stav: Vzdělaná a kvalifikovaná sestra může plně vykonávat svoji práci, poskytnout a uspokojit klientovi bio-psycho-socio-spirituální potřeby, pouze v případě, pokud jsou pro ni vytvořeny optimální pracovní podmínky, tedy zajištěn optimální počet ošetřovatelského personálu. Cílem studie bylo určit optimální počet ošetřovatelského personálu na Chirurgickém oddělení vybrané nemocnice kraje Vysočina, a to prostřednictvím standardizované metodiky Pochylé a Pochylého (1999 a 2008). Metodika a výzkumný soubor: Výzkum byl realizován kvalitativně kvantitativní metodou. První fáze výzkumu probíhala technikou hloubkových rozhovorů se sestrami Chirurgického oddělení standardního typu vybrané nemocnice kraje Vysočina. V druhé fázi výzkumu bylo vybráno 26 speciálních ošetřovatelských výkonů, které byly rozděleny do čtyř tematických oblastí. Celkem bylo provedeno 520 náměrů a byly stanoveny průměrné doby pro speciální ošetřovatelské výkony. V třetí fázi výzkumného šetření byly stanoveny průměrné hodnoty ošetřovatelské péče na jednoho pacienta hospitalizovaného na chirurgickém oddělení za 12 hodin. Denní snímky výkonů byly prováděny během 14 dnů (pondělí-neděle). V poslední fázi výzkumu byly stanoveny optimální počty ošetřovatelského personálu na vybraném Chirurgickém oddělení a jejich kvalifikační zastoupení. Výsledky: Provedením a zpracováním výzkumného šetření byla zodpovězena výzkumná otázka i všechny tři hypotézy. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že existují statisticky významné rozdíly v průměrné hodnotě základní i speciální ošetřovatelské péče. V první týdnu měření bylo na oddělení průměrně hospitalizováno 21 pacientů. Průměrná celková doba ošetřovatelské péče u tohoto počtu pacientů za 12 hodin činila 3585 minut, z toho bylo 1027 minut na základní ošetřovatelskou péči a 1718 minut na speciální ošetřovatelské výkony. V druhém týdnu měření bylo na oddělení průměrně hospitalizováno 24 pacientů. Průměrná celková doba ošetřovatelské péče u tohoto počtu pacientů za 12 hodin činila 3647 minut, z toho 1036 minut na základní ošetřovatelskou péči a 1675 minut na speciální ošetřovatelské výkony. Statistiky významné rozdíly potvrdily i v průměrných dobách speciálních ošetřovatelských výkonů. Nejdelší průměrná doba byla naměřena u výkonů příjem, propuštění, přeložení pacienta, úmrtí 14,31 min. a nejkratší u výkonu aplikace léku do tělních dutin 0,5 min. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že na námi zvoleném pracovišti je počet pracovníků na 12 hodinovou směnu optimální. Doporučený počet pracovníku na denní směnu je 5, skutečný 5,4. Závěry a využití pro praxi: Výstupem této práce je doporučení pro management ošetřovatelské péče týkající se problematiky získávání a udržení optimálního počtu ošetřovatelského personálu.
Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou
STACHOVÁ, Klára
Chronické selhání ledvin je často bezpříznakové a bezbolestné. Mnoho nemocných si až příliš pozdě uvědomí, že se s jejich tělem, respektive funkcí ledvin něco děje. Při ledvinném selhání vzniká komplexní metabolická porucha a dochází k vodní a elektrolytové nerovnováze. Tento jev je bohužel ireverzibilní a mnoho nemocných musí posléze podstoupit hemodialyzační léčbu, která pouze nahrazuje práci ledvin, ale ledviny nevyléčí. Přestože v současné době je dialyzační technologie téměř na hranici dokonalosti, hemodialýza pro nemocného stále představuje riziko vzniku mnohých komplikací. Jejím principem je čištění krve pomocí dialyzačního přístroje. K mimotělnímu čištění je potřeba kvalitní dlouhotrvající cévní přístup, který zajistí dostatečný přívod krve do dialyzačního přístroje. Pro nemocného je prioritní záchrana života, proto musí několikrát týdně docházet do hemodialyzačního střediska. Tato léčba je především velmi fyzicky a psychicky náročná pro nemocného a jeho blízké a významně zasahuje do života nemocného. Značně ovlivní jeho životní styl a hodnoty. Při léčbě dochází k různým léčebným a ošetřovatelským doporučením ze strany zdravotnického a lékařského personálu dodržování diety se značným omezením tekutin, pravidelné užívání léků, regulace stresu aj. Cílem bakalářské práce s názvem "Ošetřovatelský proces u pacienta s hemodialýzou" bylo zmapování problematiky ošetřovatelského procesu u hemodialyzovaného pacienta na základě odborné literatury. Jedná se o téma zpracované teoreticky, metodou review a syntézy. Informace byly získány z domácí i zahraniční odborné literatury a z odborných časopisů na dané téma. Hemodialýza je jednou z nejnáročnějších léčebných eliminačních metod dlouhodobého charakteru. Velmi významnou roli při hemodialýze sehrává ošetřovatelská péče, která musí být efektivní, kvalitní, a především kontinuální, jelikož nemocný dochází do hemodialyzačního střediska jen některé dni v týdnu. Ošetřovatelská péče má nezastupitelnou roli v péči o zdraví. Nemocný je před, při i po hemodialýze odkázán na kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Charakteristickým rysem moderní ošetřovatelské péče je ošetřovatelský proces, který vychází z poznání nemocného a z aktivního vyhledávání jeho potřeb. Klade důraz na promyšlenou návaznost, komplexnost péče a na individualitu nemocného. Uspokojování potřeb se v rámci ošetřovatelského procesu odehrává posloupně v dílčích krocích. Ošetřovatelský proces vyžaduje neustálou interakci sestry s nemocným. Pružnost, aktuálnost, opakovaná hodnocení, příp. změna tohoto procesu jsou výhodou nejen pro sestry, ale i pro nemocné a vedou k včasnému vyřešení problému a uspokojení potřeb nemocného. Tato práce odhaluje, že hemodialýza má velice úzký vztah s ošetřovatelským procesem a přispívá k výrazné spokojenosti nemocného. Ukazuje na důležitost plánování a vytváření ošetřovatelských diagnóz. Neméně důležitou součástí vytvoření plánu ošetřovatelské péče je zpětná vazba, nejen sestry, ale i nemocného, pro případné změny či vytvoření nového plánu péče. Získané informace o ošetřovatelském procesu u hemodialyzovaného nemocného jsou rozpracovány v jednotlivých kapitolách této bakalářské práce. Bakalářská práce je vodítkem nejen pro zkušené sestry, ale i pro studenty vysokých škol při plánování ošetřovatelského procesu a zaměření se na nejdůležitější problémy při hemodialyzačním léčení. Přispívá také k uvědomění si nutnosti vytváření a používání ošetřovatelského procesu v péči o hemodialyzované nemocné. Výsledkem práce je ucelený pohled na danou problematiku. Po usilovném a pečlivém prostudování odborné literatury vznikl studijní materiál pro studenty vysokých škol.
Botanický průzkum nivy revitalizovaného úseku potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava)
STACHOVÁ, Klára
Cílem práce je vytvořit přehled současné vegetace na vymezených plochách v okolí revitalizovaného potoka Hučiny. Dalším cílem je provést zhodnocení stávající vegetace s prací Lazárkové (2012), která se výzkumu v této lokalitě věnovala před revitalizací potoka Hučiny. Součástí diplomové práce je herbář a fotoherbář popisující charakteristické znaky vyskytujících se rostlin a dřevin. Celkem bylo v lokalitě vymezeno 26 trvalých ploch, které byly na třech transektech. Trvalé plochy se vyskytovaly v travinné části, v lesnaté části a v korytě potoka. Na vytyčených plochách jsem vytvořila soupis všech vyskytujících se druhů a jejich pokryvností. Druhy jsem zapisovala podle vegetačních pater mechové, bylinné, keřové a stromové. Celkově bylo v oblasti nalezeno 48 rostlinných druhů.

Viz též: podobná jména autorů
2 STACHOVÁ, Kateřina
2 Stachová, Kateřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.