|
|
Zvýšení efektivity třídění nebezpečného odpadu v Nemocnici Český Krumlov a.s.
SELINGEROVÁ, Šárka
Diplomová práce se zabývá manipulací s odpadem a prádlem. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část nejprve popisuje historii českokrumlovské nemocnice, dále pak historii a vývoj manipulace s odpadem a prádlem ve zdravotnickém zařízení atd. V praktické části byl výzkum prováděn kvalitativně kvantitativní metodou pomocí pozorování, rozhovoru, dotazníku a sekundární analýzy dat. Při pozorování v Nemocnici Český Krumlov a.s. jsem sledovala probíhající aktivity a sbírala data. Výzkumný vzorek u rozhovoru tvořilo 10 respondentek. Dotazník tvořilo celkem 21 otázek. Byla použita sekundární analýza provozních řádů, směrnic odpadového hospodářství a legislativy. Hlavními cíli bylo porovnat systém nakládání s odpadem a prádlem v Nemocnici Český Krumlov a.s. s platnou legislativou a provozním řádem. Zjistit, zda dochází k pochybení při třídění odpadu, zacházení s prádlem a na jakém oddělení. Dále srovnat produkci odpadů v množství a čase vzhledem k používání jednorázových pomůcek a nástrojů. Nakonec monitorovat způsob třídění odpadů u zaměstnanců českokrumlovské nemocnice a porovnat přístup ke třídění odpadů u kuřáků a nekuřáků. Pro účely výzkumu bylo položeno 5 výzkumných otázek a 4 hypotézy: V1: Odpovídá postup při manipulaci s odpady legislativě a provoznímu řádu? V2: Je na jednotlivých odděleních systém třídění, likvidace odpadů rozdílný a proč tomu tak je? V3: Lze nalézt efektivnější způsob řešení nakládání s odpady? V4: Odpovídá postup při manipulaci s prádlem legislativě a provoznímu řádu? V5: Lze nalézt efektivnější způsob řešení nakládání s prádlem? H1: Přístup ke třídění odpadů se liší u kuřáků a nekuřáků. H2: Způsob třídění závisí na vzdělání. H3: Způsob třídění závisí na pracovním zařazení. H4: Způsob třídění závisí na délce praxe zaměstnanců. Rozhovory byly přepsány pomocí programu MS Word 2007 a následně zpracovány pomocí programu XMind 6. Hypotézy byly statisticky zpracovány. Informace, které jsem získala pozorováním, z rozhovorů, provozního řádu, ze směrnice a od pracovníků nemocnice, mi pomohly odpovědět na výzkumné otázky. Na základě statistických zjištění byly potvrzeny všechny hypotézy kromě H1, která byla vyvrácena. V průběhu práce byly stanovené cíle splněny vyjma sedmého cíle, kde byly pouze zjištěny potíže související s kvalitou služeb poskytovaných prádelnou Nemocnice České Budějovice, a.s. Z porovnání systému nakládání s odpadem v Nemocnici Český Krumlov a.s. s jejím provozním řádem, směrnicí a legislativou vyplývá, že postup odpovídá až na výjimky - nezamčený box na infekční odpad a chybějící podpisy některých odpovědných osob na štítcích. Při pozorování nedošlo k pochybení v třídění. V nemocnici mají zavedený jednotný systém třídění, postup se liší podle druhu odpadu. Při porovnání produkce odpadů se ukazuje, že množství ostatních odpadů v čase kleslo, ale množství nebezpečných odpadů naopak roste, zejména infekční. Bylo zjištěno, že přístup ke třídění odpadů se neliší u kuřáků a nekuřáků a že vysokoškolsky vzdělaní pracovníci třídí odpad na pracovišti méně než ostatní vzhledem k jejich pracovnímu zařazení. Zdravotní sestry třídí odpad častěji a zodpovědněji. Totéž lze vysledovat u zaměstnanců s delší praxí. Našla jsem drobné nesrovnalosti při manipulaci s prádlem a současným provozním řádem.
|
|
|
Nebezpečí z tepelného opracování potravin se zaměřením na grilování a hygienické znalosti strávníků
SELINGEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá nebezpečím z tepelného opracování potravin se zaměřením na grilování a hygienické znalosti strávníků. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pomocí zpracování odborných knižních a internetových zdrojů popisuje a objasňuje nejprve tepelné zpracování potravin obecně a změny, které v nich probíhají. Dále pak je pozornost věnována provozní a osobní hygieně. Nakonec se zaměřuje na druhy grilů, chemické a mikrobiální nebezpečí. V praktické části byl vlastní výzkum prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků (CAWI), které byly rozeslány a předány určitému vzorku obyvatel Jihočeského kraje. Dotazníky byly anonymní a obsahovaly oslovení, představení se respondentovi, zdůvodnění výzkumu a informace o zpracování dotazníku. Dotazníkové šetření v rámci této práce bylo zaměřeno na informovanost veřejnosti o mikrobiálním nebezpečí z nedostatečně upravených potravin a chemických (především karcinogenních) látkách tvořících se v průběhu tepelného opracování potravin, dodržování hygienických zásad a porovnání postupů při grilování v domácnostech a restauračních zařízeních. Dotazník pro laickou veřejnost (domácnosti) byl složen celkem z 31 otázek. Dotazník pro odbornou veřejnost (zaměstnance restauračních zařízení) byl sestaven ze 41 otázek. Oba tyto dotazníky obsahovaly otevřené, polootevřené a uzavřené otázky. Součásti praktické části byla také sekundární analýza dat incidence nemocí z potravin na základě měsíčních hlášení získaných z oddělení epidemiologie KHS Jihočeského kraje, kterou jsem statisticky vyhodnotila. Hlavními cíli této práce je zjistit úroveň znalostí odborné a laické veřejnosti o rizicích plynoucích z grilování, upozornit na ně, a porovnat postup při grilování v restauračních zařízeních a v domácnostech. Pro účely výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotézy, H1: ?Informovanost strávníků o rizicích z domácího grilování závisí na vzdělání? a H2: ?Existence rizika zdravotních problémů z grilování související s nedodržováním osobní hygieny se vyskytuje více v domácnostech?, byly statisticky zpracovány pomocí chí kvadrát testu. Veškerá získaná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel ve formě tabulek a grafů. V průběhu práce byly stanovené cíle splněny a na základě statistických zjištění byly obě hypotézy potvrzeny. Z výsledků vyplývá, že dotazovaný vzorek veřejnosti Jihočeského kraje není dostatečně informovaný o rizicích plynoucích z grilování a ani jakým způsobem tato rizika eliminovat či jim předcházet. Prokázalo se, že osobní hygienu více dodržují zaměstnanci restauračních zařízení než členové domácnosti a tím pádem je v domácnostech větší riziko vzniku zdravotních problémů z grilování. Navíc zaměstnanci restauračních zařízení musejí dbát nejen na osobní hygienu, ale i provozní hygienu a postupovat dle systému kritických bodů (HACCP). Ale ne vždy je tomu tak, u 30% (3 z 10) restauračních zařízení došlo k reklamaci na grilovaný pokrm z důvodu nedopečení. Práce může sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost, jak pro strávníky tak popřípadě i provozovatele a zaměstnance různých restauračních zařízení. Jejím cílem je poukázat na možná zdravotní rizika plynoucí z konzumace grilovaných a pokrmů a také na možnosti jak tato rizika eliminovat na nejnižší možnou úroveň, případně jim zcela předcházet.
|
host ::
RSS.