|
|
Studies of the Mouse polyomavirus: properties of the minor structural proteins, requirements for virion productive trafficking to the nucleus and observed side effects of DNA transfection.
Huérfano- Meneses, Sandra ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Mělková, Zora (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
V této práci jsme zkoumali roli minoritních strukturních proteinů VP2 a VP3 Myšího polyomaviru (MPyV) v replikačním cyklu viru a také specifické aspekty pohybu internalizovaných virionů MPyV buňkou směrem k buněčnému jádru. Disertační práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola řeší otázky interakce VP2 a VP3 se strukturami hostitelských buněk a také roli těchto proteinů v pozdních stádiích virové infekce. Druhá kapitola se zabývá rolí pozdních endozómů, recyklujících endozómů a aktinového cytoskeletu v produktivním transportu MPyV. Kapitola tři obsahuje výsledky studia interferonové (IFN) odpovědi indukované nukleofekcí DNA do buněk. Této poslední studii předcházela analýza putativních změn hladin transkripce buněčných genů (microarray analysis) vyvolaných transientní produkcí VP2 nebo VP3. V první kapitole jsme ukázali, že oba minoritní strukturní proteiny, pokud jsou produkovány v buňkách samostatně (bez VP1) jsou velmi cytotoxické a indukují rychlou, na kaspázách závislou apoptózu. Imunoelektronová a konfokální mikroskopie odhalila afinitu obou proteinů k endobuněčným membránám. VP2 i VP3 byly detegovány na poničených membránách endoplasmatického retikula (ER) a mitochondrií. Interakce minoritních proteinů s membránami, působící poškození organel jako ER a mitochondrie, je zjevně příčinou...
|
|
|
Gene Therapy of CML: Experimental Vaccines against Bcr-abl-transformed Cells
Lučanský, Vincent ; Vonka, Vladimír (vedoucí práce) ; Roubalová, Kateřina (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Chronická myeloidná leukémia (CML) je zhubná choroba, charakterizovaná myeloproliferačnou klonálnou expanziou hematopoietickej kmeňovej bunky. Má priamu kauzálnu súvislosť so vznikom takzvaného Philadelpského chromozómu a následnou produkciou jeho špecifického chimérneho produktu, proteínu BCR-ABL. Oblasť spoja BCR-ABL je unikátnou sekvenciou, čo z neho robí tumor špecifický antigén. V súčasnosti dominuje liečbe CML imatinib mesylát, ktorý je veľmi dobre tolerovaný a oproti iným terapeutikám výrazne predlžuje život. Bohužiaľ nie je schopný CML úplne vyliečiť. Jediným potenciálne liečebným prístupom je v súčasnosti transplantácia kostnej drene, ktorá je však spojená s relatívne vysokou úmrtnosťou, navyše je prístupná iba menšine pacientov. Za týchto okolností je pochopiteľná potreba vývoja relatívne bezpečnej liečby, ktorá by bola prístupná všetkým pacientom. Takou to liečbou by mohla byť imunoterapia. Na našom pracovisku sme vyvinuli a na myšom modely testovali niekoľko typov DNA vakcín založených na sekvencii fúzneho génu. Išlo o vakcíny nesúce sekvencie, kódujúce buď celý proteín BCR-ABL, alebo 25 aminokyselinovú oblasť spoja BCR-ABL pripojenú k rozličným produktom adjuvantných génov, ďalej o vakcíny nesúce sekvencie, kódujúce jednotlivé úseky BCR-ABL, alebo o zmesi týchto vakcín. Zatiaľ čo...
|
|
|
"Features of the tumor microenvironment and their utilisation for drug delivery"
Větvička, David ; Hovorka, Ondřej (vedoucí práce) ; Reiniš, Milan (oponent) ; Drbal, Karel (oponent)
- Mgr. David Větvička Složení mikroprostředí různých nádorů je velmi variabilní, s rozdíly mezi různými typy nádorů, ale dokonce i mezi pacienty se stejnou diagnózou, nebo i v oddělených částech téhož nádoru. Navíc, další změny v nádorových mikroprostředích nastávají v průběhu progrese onemocnění. Studie nádorového mikroprostředí ukázaly nové cíle pro terapii a nové prognostické ukazatele. Nově vyvíjené způsoby terapie jsou často zaměřeny na tyto objevené vlastnosti nádorového mikroprostředí, včetně látek podporujících protinádorovou imunitu, zablokujících pro-metastatický potenciál, nebo využívají některé jedinečné vlastnosti tohoto patologického nádorového prostředí. Tento přístup přináší vysoký potenciál pro lepší zvládání nádorových onemocnění. Tato disertační práce je zaměřena na studium interakcí polymerních prodrug systémů s nádorovým mikroprostředím a využití různých vlastností tohoto mikrprostředí pro vývoj nových drug delivery systémů. Zaměřili jsme se na tři oblasti výzkumu polymerních nosičů: A) lineární HPMA kopolymery, jejich vliv na nádorové mikroprostředí a cílení na specifické rysy nádorového mikroprostředí, B) degradovatelné micelární polymerní nosiče pro léčbu a diagnostiku nádorových onemocnění - využití EPR efektu (Enhanced Permeation and Retention Effect) a C) vytvoření...
|
|
|
Epigenetic mechanisms in the regulation of the B7-H1 and IRF-1 expression in tumour cells.
Hrušková, Veronika ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Interferon γ patří mezi významné cytokiny T pomocných lymfocytů typu 1 (Th1), které se účastní protimikrobiální imunity, jejímž důsledkem je zánětlivá odpověď v místě infekce. Dlouhodobé účinky zánětu mohou vést k poškození tkáně v místě infekce, proto je důležité imunitní odpověď regulovat. Interferon γ toto zajišťuje spuštěním exprese genů, které tlumí zánětlivou odpověď. Mezi tyto regulátory se řadí molekula B7-H1. Je velmi dobře známo, že interferon γ také vykazuje protinádorové účinky. Po mnoha dlouholetých výzkumech se začal testovat v klinických studiích jako možný lék při léčbě melanomů. Bohužel se od těchto testů muselo předčasně opustit kvůli nevyhovujícím výsledkům. Po těchto zkušenostech začalo být zřejmé, že interferon γ může také podporovat nádorové bujení. Interferon γ aktivuje zvýšenou expresi B7-H1, která je významným činitelem při úniku nádorových buněk imunitnímu systému. Propojení mezi molekulou B7-H1 a interferonem γ je transkripční faktor nazývaný interferonem regulovaný faktor 1 (IRF-1). IRF-1 má své vazebné místo v promotoru genu B7-H1 a jeho exprese je spouštěna JAK/STAT dráhou, kterou aktivuje interferon γ. V našich předchozích pokusech jsme pozorovali schopnost interferonu γ zahájit demetylaci DNA v promotorech genů, které se účastní prezentace antigenu. Dále byla...
|
|
|
Modulace STAT3 signální dráhy a její dopady na buněčný fenotyp, senescenci a sekretom.
Novotný, Ondřej ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
Buněčná senescence představuje účinnou bariéru nádorovému růstu na jedné straně, na straně druhé senescentní buňky sekretují látky, které vytváří pronádorové prostředí. Pochopení a ovlivnění těchto procesů přinese nové přístupy v boji s nádory a dalšími závažnými chorobami. Signální dráha IL-6/JAK2/STAT3 je považována za klíčovou jak v onkogenezi, tak v indukci buněčné senescence a má navíc zásadní vliv na složení sekretomu senescentních buněk. Cílená blokace této dráhy by proto mohla upravit mikroprostředí nádoru, a to buď přímým ovlivněním samotné indukce senescence, případně úpravou buněčné sekrece, tj. omezením imunosupresivního prostředí navozeného produkovanými cytokiny. Cílem této diplomové práce je proto zjistit, zda a jak mohou inhibitory signální dráhy STAT3 měnit sekretom senescentních i proliferujících nádorových buněk. Na základě porovnání toxicity a efektivity inhibice signální dráhy STAT3 u analogů inhibitoru Stattic na proliferujících nádorových buňkách linie TC-1 jsem vybral dvě vhodné molekuly inhibitoru pro další experimenty. Zjistil jsem, že tyto vybrané inhibitory svým působením významně snižují sekreci důležitých pronádorových signálních molekul nádorovými buňkami TC-1. Mé výsledky naznačují, že ovlivnění sekretomu senescentních buněk může představovat jeden z mechanismů...
|
|
|
Combined immunotherapy of tumors with different expression of MHC class I molecules
Piataková, Adrianna Julia ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Imunoterapie zažila vzestupy i pády, než byla uznána za prvořadou metodu při léčbě rakoviny. Poznatky z nejnovějších studií ukázaly, že nádorové mikroprostředí (TME) hraje rozhodující roli ve výsledku imunoterapeutické léčby. Kromě toho, jedním z mechanismů používaných rakovinnými buňkami k tomu, aby se vyhnuly imunologickému dozoru, je snížení exprese hlavního histokompatibilního komplexu 1. třídy (MHC-I). Díky tomuto mechanismu se rakovinné buňky stávají neviditelnými pro cytotoxické T lymfocyty (CTL). Imunoterapie nádorových onemocnění by proto měla zahrnovat kombinované strategie zaměřené na nádorové buňky a TME a aktivovat další imunitní buňky doplňující CTL, jako jsou makrofágy asociované s nádorem (TAM). Cílem této doktorské práce bylo zkoumat kombinovanou imunoterapii složenou z DNA imunizace, imunostimulačních látek a inhibitoru kontrolního bodu imunitní reakce pro aktivaci adaptivní a vrozené imunity a potlačení imunosuprese. K tomuto účelu byly použity myší modely nádorů vyvolaných papilomavirem HPV-16, které měly reverzibilně (buněčná linie TC-1/A9) nebo ireverzibilně (TC-1/dB2m) sníženou expresi molekul MHC-I. Součástí tohoto projektu byl vývoj klonu TC-1/dB2m, který byl získán deaktivací genu B2m. Důležitým bodem výzkumu byla analýza TAM izolovaných z nádorů indukovaných klony TC-1/A9 a...
|
|
|
Vliv chemoterapie a genotoxického stresu na imunologické vlastnosti nádorových buněk.
Horňáková, Michaela ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Léčba rakoviny stále zahrnuje užívání chemoterapeutických agens, které mají různé účinky na rakovinné buňky. K těmto patří například přímá toxicita k rakovinným buňkám, indukce imunologické smrti a změny ve fenotypu rakovinných buněk. V posledním desetiletí se mnoho výzkumných týmu zabývalo indukcí genotoxického stresu a buněčné senescence, kterou chemoterapie může navodit. Přestože vyvolání senescence v rakovinných buňkách je důležitým mechanismem pro potlačení nádorů, je neustále poskytováno více a více důkazů, že indukce senescence chemoterapií není vždy pro pacienty výhodná. Senescentní buňky jsou spojeny se specifickým sekrečním fenotypem, který jim umožňuje měnit jejich mikroprostředí, ovlivňovat protinádorovou imunitu, vyvolat potlačení nádorů a dokonce podporovat růst nádorů. Díky tomu eliminace senescentních buněk vrozenou či specifickou imunitou, což lze umocnit imunoterapií, může být důležitou překážkou pro růst nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Interaction between NKT and myeloid derived suppressor cells and antitumour immunity
Straňavová, Lucia ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Myeloidné supresorické bunky (MDSCs) predstavujú heterogénnu populáciu buniek, ktorá hrá dôležitú úlohu v potlačení protinádorových imunitných odpovedí. NK T-lymfocyty (NKT) predstavujú ďalšiu heterogénnu bunkovú populáciu, ktorá má rozhodujúcu úlohu v regulácii imunitných odpovedí. Ukazuje sa, že MDSCs a NKT bunky môžu, podobne ako ďalšie populácie imunoregulačných buniek, spolu vzájomne interagovať a ovplyvňovať svoje funkcie. Tieto interakcie predstavujú významný regulačný faktor, ktorý môže prispievať k aktivácii ako aj k potlačeniu protinádorovej imunity. Prostredníctvom interakcií s NKT bunkami typu I by bolo možné diferencovať tieto imunosupresívne MDSCs na imunogénne APC, ktoré by mohli predstavovať základ pre imunoterapeutické vakcíny. Všetky interakcie medzi NKT a MDSCs ale nemajú pozitívny imunoregulačný efekt. Interakcie medzi MDSCs a CD4+ NKT bunkami II. typu majú imunosupresívny charakter a môžu následne potlačiť aktivitu cytotoxických T- lymfocytov (CTL). Na niektorých nádorových modeloch bolo zistené, že imunosupresívny charakter môžu mať aj interakcie medzi MDSCs a NKT bunkami typu I. Ten sa však dal zmierniť použitím kyseliny all-trans-retinolovej (ATRA), ktorá indukuje diferenciáciu MDSCs.
|
|
|
Indukce imunitní odpovědi pomocí experimentálních vakcín na modelu HPV16-asociovaných nádorů
Kalenská, Romana ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
4 Indukce imunitní odpovědi pomocí experimentálních vakcín na modelu HPV16-asociovaných nádorů Onkoproteiny E6 a E7 lidských papilomavirů jsou trvale exprimovány většinou bu- něk karcinomu děložního čípku a představují tak vhodný cíl pro imunoterapeutické zásahy. Na myším modelu pro nádory asociované s HPV16 jsme zkoumali vliv peptidových vakcín založených na epitopech proteinu E7 na indukci buněčné imunitní odpovědi a jejich tera- peutický potenciál pro léčbu minimální reziduální nemoci po chirurgii. Porovnávali jsme účinky peptidů E749-57 (RAHYNIVTF), obsahující imunodominantní epitop rozpoznávaný cytotoxickými T lymfocyty, a E744-62 (QAEPDRAHYNIVTFCCKCD = 8Q), který navíc obsahuje i TH a B-buněčný epitop, u zdravých myší a jedinců po chirurgickém odstranění nebo chemoterapii nádorů pomocí derivátu ifosfamidu CBM-4A. Buněčnou imunitní od- pověď jsme analyzovali u splenocytů z C57BL/6 myší pomocí metody ELISPOT-IFN-γ a 51 Cr mikrocytotoxického testu, zastoupení populací CD4+ , CD8+ , CD4+ CD25+ , Gr-1+ CD11b+ a CD3+ NK1.1+ buněk jsme sledovali průtokovou cytometrií. Vakcína na bázi peptidu 8Q doplněného syntetickým nemetylovaným CpG oligodeo- xynukleotidem indukovala v obou použitých modelech zbytkové choroby silnější protiná- dorovou imunitní odpověď než samotný imunodominantní CTL epitop. Ve slezinách...
|
|
| |
host ::
RSS.