|
|
Immunomodulatory properties of microbial components
Pavličová, Anna ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Lidské tělo je osídleno komplexní sestavou mikroorganismů. Zvláště významnou roli hraje střevní mikrobiota, která má zásadní vliv na vývoj a funkci imunitního systému. Obrana proti patogenům je zajištěna dvěma vzájemně propojenými složkami - střevní bariérou a imunitním systémem. Střevní bariéra se skládá z několika vrstev (střevní mikrobioty, hlenu, epiteliálních a imunitních buněk) spojených do jednoho funkčního celku. Prostřednictvím rozmanité škály strukturních komponent a metabolitů střevní mikrobiota interaguje s epitelem a slizničním imunitním systémem, přispívá k jeho indukci a moduluje imunitní odpovědi. Narušení těchto mechanismů může přispívat k patogenezi řady onemocnění.
|
|
| |
|
|
The Role of Gut Microbiota and Lipopolysachaide Content of the Diet in the Development, Maturation and Function of the Immune System
Hrnčíř, Tomáš ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Macela, Aleš (oponent)
Savci se rodí bezmikrobní, avšak rychle po porodu jsou jejich epitelové povrchy osídleny obrovským množstvím baktérií. Nejrozsáhlejší společenství mikrobů se nachází v distálním střevě. Střevní mikroorganismy svým počtem desetkrát převyšují naše somatické a zárodečné buňky. Vztah mezi hostitelem a mikroorganismy se vyvinul tak, že obě strany z něj profitují. Studie na bezmikrobních myších prokázaly, že střevní mikroorganismy jsou nezbytné pro řádný vývoj imunitního systému. Klíčový význam přirozené imunity při komplexních a dynamických interakcích hostitele a mikroorganismů je stále patrnější. Hlavními cíli této studie bylo: zaprvé, zjistit, zda sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu může podpořit vývoj imunitního systému u bezmikrobních myší, zadruhé, objasnit, zda střevní mikroorganismy a dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu ovlivňují citlivost k endotoxinovému šoku, a konečně, zhodnotit roli adaptivní imunity při jeho patogenezi. Provedené experimenty jasně dokazují, že jak živé střevní mikroorganismy, tak také sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu zvyšují citlivost k endotoxinovému šoku. Též bylo prokázáno, že imunodeficitní SCID myši, které postrádají zralé B a T lymfocyty, jsou citlivější k endotoxinovému šoku než imunokompetentní Balb/c myši. Tato studie potvrzuje naši...
|
|
| |
|
| |
|
|
Identifikace nových faktorů virulence intracelulárního patogena Francisella tularensis
Daňková, Věra ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Věra Daňková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce: IDENTIFIKACE NOVÝCH FAKTORŮ VIRULENCE INTRACELULÁRNÍHO PATOGENA FRANCISELLA TULARENSIS Předložená disertační práce je zaměřena na studium úlohy bakteriálních tetratricopeptide repeat-like (TPR-like) proteinů v patogenesi infekce. Modelovým organismem byla zvolena vysoce virulentní intracelulární bakterie Francisella tularensis, jejíž mechanismus patogenese není doposud plně objasněn. V první části disertační práce byly na základě bioinformatických studií identifikovány tři geny (FTS_0201, FTS_1680, a FTS_0778) s predikovanou TPR-like doménou. Pro přípravu mutantních kmenů vybraných genů byla využita mutagenese TargeTron. Připravené mutantní kmeny byly použity pro studium role vybraných proteinů v patogenitě a imunogenitě F. tularensis s využitím in vitro a in vivo modelů a dále pro studium zapojení těchto proteinů v adaptačních mechanismech na stres. Z výsledků disertační práce bylo zjištěno, že protein FTS_1680 je významný pro intracelulární replikaci a plnou virulenci bakterie. Dále byla zaznamenána snížená schopnost proliferace mutantních bakterií inFTS_1680/200 v in vivo systému s následnou eliminací...
|
|
|
Imunitní odpověď respiračního traktu myší na imunizaci chřipkovým virem
Berková, Veronika ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent)
Imunitní odpověď myší po slizniční imunizaci chřipkovým virem typu A ve spojení s bakteriálním adjuvans Bacillus firmus Imunizace myší inaktivovaným chřipkovým virem cestou respiračního traktu navozuje dobrou slizniční i systémovou imunitní odpověď, pokud je použita adjuvantní stimulace G+ delipidovanou formou nepatogenní bakterie Bacillus firmus (DBF). Myši BALB/c byly imunizovány intratracheálně (IT) nebo intranasálně (IN) inaktivovaným chřipkovým virem A/PR/8/34 v kombinaci s adjuvans DBF (50, 100, 200 a 500μg na imunizační dávku). Metodou ELISA jsme testovali produkci protilátek proti homolognímu viru i křížově reagujících protilátek proti virům subtypů H3N2, H6N2, H9N2 v séru a ve slizničních sekretech nosu, plic a střeva. Již po imunizaci myší samotným virem dochází k produkci protilátek proti homolognímu viru a k nižší produkci křížově reagujících protilátek proti heterologním subtypům. Imunostimulační působení adjuvans (optimálně v dávce 100μg DBF) zlepšuje systémovou i slizniční protilátkovou produkci proti homolognímu viru (H1N1) a zvláště výrazně proti heterologním subtypům (H3N2, H6N2, H9N2), a to hlavně po IT imunizaci myší. Pro posouzení buněčné imunity jsme sledovali testem blastické transformace proliferační aktivitu slezinných buněk imunizovaných myší a metodou ELISA množství produkovaných...
|
|
| |
|
| |
|
|
Role of bacteria and mucosal immune system and their interaction in the pathogenesis of inflammatory bowel disease
Du, Zhengyu ; Hudcovic, Tomáš (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Kamanová, Jana (oponent)
Etiologie a patogeneze chronického zánětlivého onemocnění střevního traktu (IBD). není doposud zcela jasná. Je obecně přijato tvrzení, že zánět je důsledkem nepřiměřené imunitní reakce na antigeny rezidentní mikrobioty u geneticky citlivých jedinců. U pacientů s IBD dochází ke změnám ve složení střevní mikrobioty, kdy je většinou zvýšen výskyt jednoho druhu bakterie a naopak dochází ke snížení výskytu ostatních bakteriálních druhů. IBD je velmi komplexní onemocnění a pro pochopení jeho vzniku a rozvoje je nutné brat v úvahu také složité interakce mezi genetickými faktory, imunitním systémem, střevní mikrobiotou a životním prostředím. V předkládané dizertační práci jsme se zaměřili na interakci mezi střevní mikrobiotou spojenou s IBD a mukózním imunitním systémem. V gnotobiotickém myším modelu jsme zkoumali schopnost bakterií asociovaných s mukózou (MAB), které byly odebrány od pacientů s aktivním IBD, vyvolat spontánní kolitidu. Byl posuzován vliv těchto bakterií na vznik a vývoj experimentálně vyvolané kolitidy dextran sulfátem sodným (DSS). Spolu s analýzou složení střevní mikrobioty, původně bezmikrobních myší kolonizovaných MAB od IBD pacientů, jsme ukázali, že škodlivé bakterie mají schopnost zvyšovat náchylnost k DSS vyvolané kolitidě. Objasnili jsme mechanismus působení E. coli p 19 A, která...
|
host ::
RSS.