|
|
"Be/have", "have/be" as equivalents of Czech "být/mít"; and "být/mít", "mít/být" as equivalents of English "be/have" in parallel texts: a comparison of the semantic and information structure of divergents counterparts.
Procházková, Ilona ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá překladové protějšky anglických sloves be a have a českých sloves být a mít. Zaměřuje se na případy, kdy tato slovesa mají v překladu odlišný protějšek, tedy v překladech z angličtiny do češtiny be odpovídá mít a have odpovídá být, a naopak v překladech z češtiny do angličtiny se být překládá jako have a mít jako be. Cílem této práce je zjistit do jaké míry se v překladech užívají odlišné protějšky daných sloves, zda má cílový jazyk dostupné alternativy obsahující sloveso shodné s originálem a čím je motivována volba odlišného slovesného protějšku. Dále se zkoumají změny v syntaktické a sémantické struktuře, které jsou spojené s užitím odlišného slovesného protějšku, a jejich vliv na funkční větnou perspektivu. K výzkumu byl použit paralelní korpus Intercorp, z něhož bylo excerpováno celkem 164 příkladů s odlišnými slovesnými protějšky. Výzkum byl rozdělen na čtyři hlavní části dle zdrojového jazyka a výchozího slovesa. Ve všech čtyřech sledovaných směrech byla zjištěná odlišná frekvence užívání rozdílných slovesných protějšků, přičemž nejčastější byl případ změny mít v be. Užívání odlišných slovesných protějšků bylo nejčastěji zdůvodněno mezerou ve vyjadřovacích prostředcích cílového jazyka, dále pak sémantickými a stylistickými faktory a v menší míře i vlivem funkční...
|
|
|
Psychological aspects of the gothic in Joseph Sheridan Le Fanu's fiction
Procházková, Ilona ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Ačkoli se označením "gotika" v českém kontextu rozumí především období pozdního středověku, s ním spojená kultura a zvláště architektonický styl, za našimi hranicemi můžeme narazit na alespoň zdánlivě velmi odlišný význam tohoto slova. Zejména v souvislosti s anglickou kulturou gotika značí nejen onu vzdálenou středověkou kulturní epochu, během níž vznikaly majestátní, avšak často chladné a nehostinné gotické stavby, ale také daleko pozdější trend, jenž je do značné míry spojen s literární tvorbou. V tomto novějším smyslu tak můžeme hovořit o gotické literatuře, či přesněji o gotickém hororu, který se objevuje přibližně ve druhé polovině osmnáctého století a částečně pod vlivem romantismu čerpá inspiraci právě v temných dobách středověku, odkud má i svůj název. K navození správné hororové atmosféry totiž využívá scenérie odlehlých zákoutí gotických hradů, strašidelných starodávných pokojů a polorozpadlých hřbitovů. Krom toho jsou však neodmyslitelnou součástí tohoto žánru také nadpřirozené jevy a bytosti jako duchové, upíři a nejrůznější strašidla či monstra, jejichž podobu i hrůzostrašnost omezují pouze hranice takřka bezuzdné lidské fantazie.
|
|
|
"Be/have", "have/be" as equivalents of Czech "být/mít"; and "být/mít", "mít/být" as equivalents of English "be/have" in parallel texts: a comparison of the semantic and information structure of divergents counterparts.
Procházková, Ilona ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá překladové protějšky anglických sloves be a have a českých sloves být a mít. Zaměřuje se na případy, kdy tato slovesa mají v překladu odlišný protějšek, tedy v překladech z angličtiny do češtiny be odpovídá mít a have odpovídá být, a naopak v překladech z češtiny do angličtiny se být překládá jako have a mít jako be. Cílem této práce je zjistit do jaké míry se v překladech užívají odlišné protějšky daných sloves, zda má cílový jazyk dostupné alternativy obsahující sloveso shodné s originálem a čím je motivována volba odlišného slovesného protějšku. Dále se zkoumají změny v syntaktické a sémantické struktuře, které jsou spojené s užitím odlišného slovesného protějšku, a jejich vliv na funkční větnou perspektivu. K výzkumu byl použit paralelní korpus Intercorp, z něhož bylo excerpováno celkem 164 příkladů s odlišnými slovesnými protějšky. Výzkum byl rozdělen na čtyři hlavní části dle zdrojového jazyka a výchozího slovesa. Ve všech čtyřech sledovaných směrech byla zjištěná odlišná frekvence užívání rozdílných slovesných protějšků, přičemž nejčastější byl případ změny mít v be. Užívání odlišných slovesných protějšků bylo nejčastěji zdůvodněno mezerou ve vyjadřovacích prostředcích cílového jazyka, dále pak sémantickými a stylistickými faktory a v menší míře i vlivem funkční...
|
|
|
Psychological aspects of the gothic in Joseph Sheridan Le Fanu's fiction
Procházková, Ilona ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Wallace, Clare (vedoucí práce)
Ačkoli se označením "gotika" v českém kontextu rozumí především období pozdního středověku, s ním spojená kultura a zvláště architektonický styl, za našimi hranicemi můžeme narazit na alespoň zdánlivě velmi odlišný význam tohoto slova. Zejména v souvislosti s anglickou kulturou gotika značí nejen onu vzdálenou středověkou kulturní epochu, během níž vznikaly majestátní, avšak často chladné a nehostinné gotické stavby, ale také daleko pozdější trend, jenž je do značné míry spojen s literární tvorbou. V tomto novějším smyslu tak můžeme hovořit o gotické literatuře, či přesněji o gotickém hororu, který se objevuje přibližně ve druhé polovině osmnáctého století a částečně pod vlivem romantismu čerpá inspiraci právě v temných dobách středověku, odkud má i svůj název. K navození správné hororové atmosféry totiž využívá scenérie odlehlých zákoutí gotických hradů, strašidelných starodávných pokojů a polorozpadlých hřbitovů. Krom toho jsou však neodmyslitelnou součástí tohoto žánru také nadpřirozené jevy a bytosti jako duchové, upíři a nejrůznější strašidla či monstra, jejichž podobu i hrůzostrašnost omezují pouze hranice takřka bezuzdné lidské fantazie.
|
host ::
RSS.