|
|
Chemická recyklace polylaktidu na laktid
Kučerová, Eliška ; Pospíšilová, Aneta (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá chemickou recyklací polylaktidu na laktid. V teoretické části představuje rešerši zaměřenou na chemické recyklace polylaktidů, jejich vlastnosti, přípravu a možnosti charakterizace. Navazující experimentální část pak ověřuje ethanolýzu PLA pro vzorky granulátu, odpadních filamentů a tkanin. V práci byla navrhnuta optimalizace alkoholýzy pro přímý zisk oligomeru vhodného k depolymeraci na laktid. Navržená metoda byla ověřena celkem pro 5 vzorků PLA, z nichž 4 byly tvořeny odpadním PLA. Stanovena byla také doba potřebná k depolymeraci a vliv katalyzátoru na její průběh. Recyklované laktidy a PLA byly dále analyzovány pomocí NMR, FTIR, DSC a GPC.
|
|
|
Příprava ethyl 2-acetoxypropanoátu
Kučerová, Eliška ; Pospíšilová, Aneta (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou ethyl 2-acetoxypropionátu, jako potencionálního nepolárního biorozpouštědla. Zvolená příprava by měla poskytovat výtěžek v co největší shodě s teoretickým. K tomuto účelu byl zpracován teoretický přehled možných syntéz, kdy byl kladen důraz na syntézy vycházející z acetylace ethyl laktátu. Experimentální část práce potom detailněji zaměřuje na možnosti izolace ethyl 2-acetoxypropanoátu z reakční směsi. Izolace produktu byla ověřena metodou frakční destilace a extrakčním způsobem. U izolovaného produktu byly stanoveny základní fyzikální vlastnosti a změřeno spektrum pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transormací. Dále byla zkoumána hydrolytická stabilita ethyl 2-acetoxypropanoátu a provedena série kalorimetrických měření. Na základě těchto měření byl posouzen vliv reakční teploty na rychlost reakce a konverzi produktu a vliv přítomnosti katalyzátoru.
|
|
|
Metody prevence sociální zahálení ve školních skupinách
Pospíšilová, Aneta ; Polák, Jakub (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sociálním zahálením a černým pasažérstvím v rámci týmových a skupinových prací na školách. Teoretická část se věnuje vymezení týmové a skupinové práce, fenoménu sociálního zahálení a černého pasažérství a představení relevantních teorií motivace, které jsou podkladem pro část se zaměřením na možné metody prevence a redukce zmíněných fenoménů. Empirická část představuje návrh výzkumu vycházející z teoretických základů a vyzkoušených praktických postupů ke snížení zahálení ve školním prostředí představených v literárně přehledové části práce. Výzkum bude postaven na zjištění preferencí ohledně představených metod pro redukci sociálního zahálení, který by středoškolští studenti chtěli aplikovat při jejich skupinové práci, přičemž bude zvolena kombinace preventivního, intervenčního a hodnotícího opatření pro dosažení maximálního efektu. Celkovým cílem práce je podat ucelené shrnutí dosavadních poznatků v oblasti sociálního zahálení pří školních týmových projektech se zvláštním důrazem na přesah do školní praxe pro vhodnou modifikaci podmínek zadávání práce tak, aby se výskyt sociálního zahálení snížil, čímž by se zároveň měla zvýšit celková spokojenost s prací v týmu a mělo by se předejít dalším negativním důsledkům, které zahálení do práce může vnášet. Klíčová slova: černé...
|
|
|
Mikronizace biopolymerního materiálu
Gistingerová, Radka ; Wikarská, Monika (oponent) ; Pospíšilová, Aneta (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje přípravě mikročástic z poly(3-hydroxybutyrátu) pro kosmetické aplikace. Částice byly připravovány emulzní technologií, kdy byl chloroformový roztok poly(3-hydroxybutyrátu) dispergován ve vodném roztoku polyvinylalkoholu. Původní poly(3-hydroxybutyrát) byl rovněž v práškové formě, avšak předpokládalo se, že jeho vlastnosti mohou být touto úpravou vylepšeny. Odpařením veškerého chloroformu se vytvořily poly(3-hydroxybutyrátové) částice. Změnou vstupních koncentrací obou složek došlo ke změně distribuce velikostí částic. Všechny připravené prášky byly zkoumány pod skenovacím elektronovým mikroskopem a měřeny metodou laserové difrakce. Experimenty a následná měření ukázaly, že zvýšení koncentrace emulgátorového roztoku vede k celkovému zmenšení velikostí částic, naopak vyšší koncentrace poly(3-hydroxybutyrátu) způsobí jejich zvětšení. Pro zhodnocení potenciálu připravených částic v kosmetice byly všechny prášky hodnoceny senzoricky. Hodnotitelé mezi jednotlivými prášky nepozorovali téměř žádné rozdíly, pouze původní poly(3-hydroxybutyrátový) prášek byl hodnocen mírně hůře ve srovnání s námi připravenými prášky. Prášek, který se v současnosti používá v kosmetických produktech, byl hodnocen velmi podobně jako prášky, které byly připraveny emulzní technologií.
|
|
|
Příprava a charakterizace částic na bázi polyhydroxybutyrátu
Kopřivová, Lenka ; Šindelář, Jan (oponent) ; Pospíšilová, Aneta (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou částic s modifikovaným povrchem na bázi poly 3 hydroxybutyrátu a následnou charakterizací jak upravených, tak neupravených částic. Částice se zkoumaly s vidinou budoucího nahrazení za nerozložitelné komoditní mikroplasty v kosmetickém průmyslu, jelikož jsou schopné biodegradace. Na povrchovou úpravu byly použity tyto chemikálie: roztok stearátu zinečnatého, lipáza, hydrofobní silan (hexadecyltrimethoxysilan) a kationický surfaktant. Posléze se studovaly vlastnosti vzniklých modifikovaných částic ve srovnání s neupraveným poly-3-hydroxybutyrátem a s práškem na bázi polyuretanu, který se používá nyní v kosmetickém průmyslu, a proto nám sloužil jako standard pro senzorickou analýzu. Všechny vzorky byly podrobeny SEM a EDS analýze, FTIR spektroskopii a senzorické analýze. Dále se pak měřila: smáčivost, sypná hmotnost a distribuce velikosti částic laserovou difrakcí. Smáčivost se měřila na slisovaných tabletách z prášků pomocí statických kontaktních úhlů. Bylo zjištěno, že se zvýšila hydrofobicita u částic upravených silanem a stearátem zinečnatým, zatímco u částic upravených kationickým surfaktantem se zvýšila hydrofilita. Výsledky naměřené jak z kontaktních úhlů, tak i z dalších analýz nás vedly k závěru, že povrchová úprava lipázou nebyla úspěšná. Senzorická analýza ukázala, že povrchové úpravy neměly vliv na zhoršení senzorických vlastností oproti původnímu neupravenému PHB prášku. Dále pak že neškolený hodnotitel nepozná rozdíly v příjemnosti mezi vzorky, proto je můžeme považovat za stejně příjemné jako námi určený standard.
|
|
|
METHODS OF POLY-3-HYDROXYBUTYRATE EXTRACTION AND THEIR OPTIMIZATION
Pospíšilová, Aneta ; Plachá,, Daniela (oponent) ; Kowalczuk, Marek (oponent) ; Přikryl, Radek (vedoucí práce)
Poly-3-hydroxybutyrate (PHB) is a biodegradable and biocompatible thermoplastic polymer with a wide range of potential applications. The production of PHB typically involves the fermentation of renewable feedstocks by bacteria. However, the recovery of PHB from bacteria is often challenging and inefficient. In this study, different methods for PHB recovery, including digestion, mechanical disruption, and extraction, are reviewed and compared. Various optimization strategies that can be used to improve the efficiency of PHB recovery are discussed. The experimental and results section describe efforts to improve recovery methods, especially acid and soap-based digestion, which have been selected as potentially economical, safe and environmentally friendly. Together with our industrial partners, we have developed these technologies to a pilot-plant scale and further development is planned. Possible applications and commercializations of PHB were also addressed. It has been found that PHB can replace some microplastics in cosmetics and that this effort has potential, as the presence of microplastics in common products is still high and their phase out is planned at European Union level. Furthermore, the thermal stability of PHB depending on the recovery method was studied, and two stabilization methods were developed, which made it possible to use PHB obtained by the soap-based digestion in material applications.
|
|
|
Chemická recyklace polylaktidu na laktid
Kučerová, Eliška ; Pospíšilová, Aneta (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá chemickou recyklací polylaktidu na laktid. V teoretické části představuje rešerši zaměřenou na chemické recyklace polylaktidů, jejich vlastnosti, přípravu a možnosti charakterizace. Navazující experimentální část pak ověřuje ethanolýzu PLA pro vzorky granulátu, odpadních filamentů a tkanin. V práci byla navrhnuta optimalizace alkoholýzy pro přímý zisk oligomeru vhodného k depolymeraci na laktid. Navržená metoda byla ověřena celkem pro 5 vzorků PLA, z nichž 4 byly tvořeny odpadním PLA. Stanovena byla také doba potřebná k depolymeraci a vliv katalyzátoru na její průběh. Recyklované laktidy a PLA byly dále analyzovány pomocí NMR, FTIR, DSC a GPC.
|
|
|
Příprava ethyl 2-acetoxypropanoátu
Kučerová, Eliška ; Pospíšilová, Aneta (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou ethyl 2-acetoxypropionátu, jako potencionálního nepolárního biorozpouštědla. Zvolená příprava by měla poskytovat výtěžek v co největší shodě s teoretickým. K tomuto účelu byl zpracován teoretický přehled možných syntéz, kdy byl kladen důraz na syntézy vycházející z acetylace ethyl laktátu. Experimentální část práce potom detailněji zaměřuje na možnosti izolace ethyl 2-acetoxypropanoátu z reakční směsi. Izolace produktu byla ověřena metodou frakční destilace a extrakčním způsobem. U izolovaného produktu byly stanoveny základní fyzikální vlastnosti a změřeno spektrum pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transormací. Dále byla zkoumána hydrolytická stabilita ethyl 2-acetoxypropanoátu a provedena série kalorimetrických měření. Na základě těchto měření byl posouzen vliv reakční teploty na rychlost reakce a konverzi produktu a vliv přítomnosti katalyzátoru.
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Pospíšilová, Aneta ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Dohoda o vině a trestu Předkládaná diplomová práce se zabývá poměrně novým institutem trestního práva procesního, tedy dohodou o vině a trestu (dále i jen jako "dohoda"), která byla do právního řádu České republiky začleněna novelou trestního řádu, tj. zákonem č. 193/2012 Sb., s účinností od 1. září 2012. V úvodní kapitole se podává bližší charakteristika dohody o vině a trestu. Autorka předkládá první dostupné definice dohody a upozorňuje na její problematické zařazení mezi odklony. Diplomová práce dále hodnotí, nakolik je tento institut harmonizován se základními zásadami trestního práva procesního, jejichž naplnění je rozhodující pro zachování typického rázu kontinentálního trestního procesu. V této části se diplomová práce věnuje rovněž otázce, zda v dohodě smluvená sankce je schopna naplnit účel trestu jako takový. Druhá kapitola diplomové práce je zaměřena na předpoklady, jež je nutné naplnit, aby mezi státním zástupcem a obviněným mohla být dohoda o vině a trestu uzavřena. Dále pojednává o průběhu sjednávání a zákonných náležitostech dohody. V neposlední řadě shrnuje i řízení o dohodě probíhající před soudem (ve veřejném zasedání) spolu s možnými alternativami rozhodnutí o ní. Následující kapitola diplomové práce předkládá nejčastější argumenty pro a proti týkající se dohody o vině a trestu,...
|
host ::
RSS.