|
|
Histopatologie a molekulární biologie nádorů gastrointestinálního traktu
Červenková, Lenka ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent) ; Pivovarčíková, Kristýna (oponent)
Souhrn Incidence a mortalita nádorů gastrointestinálního traktu jsou na úrovni, která představuje závažný problém. Tyto nádory mají nespecifické klinické příznaky, a proto často dochází k pozdní diagnóze. V posledních letech byl zaznamenán výrazný pokrok v oblasti vyhledávání a sledování molekulárních ukazatelů nádorových změn v diagnostice, prognóze a léčbě těchto onemocnění. Klinická onkologie se však stále potýká s nedostatkem takovýchto biomarkerů. Cílem této práce bylo najít nové biomarkery pro nádory gastrointestinálního traktu, které by korelovaly zejména s prognostickými ukazateli a prediktory léčebné odpovědi či chemorezistence. Dizertační práce je založena na 5 studiích věnujících se duktálnímu adenokarcinomu pankreatu, kolorektálnímu karcinomu a hepatocelulárnímu karcinomu s použitím imunohistochemických a molekulárních metod. Všechny studie byly provedeny na archivních parafínových blocích. K hlavním výsledkům patří imunohistochemicky prokázaná proteinová exprese transportérů MRP2, SLC22A3 a SUR1/ABCC8 a její významná souvislost s prognózou adenokarcinomu pankreatu. Bylo zjištěno, že pacienti bez exprese proteinu SLC22A3 v apikální membráně mají signifikantně kratší přežití bez nemoci i celkové přežití. U pacientů s pozitivní membránovou expresí MRP2 i SLC22A3 jsme nalezli delší přežití bez...
|
|
|
Clinicopathological, Morphological, Immunohistochemical, and Molecular Biological Features of Tumors of Genitourinary Tract
Rogala, Joanna Dominika ; Pivovarčíková, Kristýna (vedoucí práce) ; Pitra, Tomáš (oponent) ; Rychlý, Boris (oponent)
Disertační práce s názvem "Klinickopatologické, morfologické, imunohistochemické a molekulárně biologické vlastnosti nádorů urogenitálního traktu" představuje celkem sedm komentovaných článků zaobírajících se tématem novotvarů genitourinárního (GU) traktu. Vzhledem k širokému spektru nádorů v rámci GU traktu a nemožnosti v rámci disertační práce obsáhnout celou tuto tématiku, se předkládaná disertační práce soustředí a omezuje selektivně pouze na nádory ledvin, jejich morfologické, imunohistochemické a molekulární rysy. V posledních letech lze v rámci patologické diagnostiky pozorovat výrazný příklon k molekulárně genetickým vyšetřením a jejich implementaci do rutinní diagnostiky. Molekulární vyšetření se tak též stává nedílnou součástí aktuálních patologických klasifikací. V rámci neoplázií ledvin je tento trend též dobře viditelný. V úvodu této práce je komentováno aktuální 5. vydání WHO klasifikace nádorů ledvin z roku 2022. Zdůrazněna je přítomnost nových entit (definovaných jednak odlišnou morfologií či molekulárně- genetickým pozadím), též je zařazen komentář nových poznatků u dříve definovaných renálních neoplázií. V rámci výsledků jsou pak prezentovány nedávno publikované původní práce popisující variantní morfologie některých "běžných" nádorů s jejich imunohistochemickým a molekulárním...
|
|
|
Chromofóbní renální karcinom
Kolář, Jiří ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Pivovarčíková, Kristýna (oponent) ; Fedorko, Michal (oponent)
Úvod: Chromofobní renální karcinom (chRCC, chromophobe renal cell carcinoma) je po karcinomu světlobuněčném a papilárním třetím nejčastějším zhoubným nádorem ledviny. Jedná se o relativně indolentní typ nádoru s asi 5% rizikem progrese a metastazování po chirurgické léčbě. Predikování biologického chování chRCC na základě jeho histologických znaků zatím nepřineslo jednoznačné závěry, což souvisí i s absencí validovaného gradingového systému pro tento typ nádoru ledviny. V minulosti bylo navrženo několik gradingových schémat specifických pro chRCC, k běžnému užívání v klinické praxi zatím u žádného z nich nedošlo. Je známo, že chRCC se nejčastěji vyskytuje ve dvou histologických variantách - klasické a eozinofilní. Jeho morfologické spektrum je ale mnohem širší. Popsány byly adenomatoidní mikrocystický pigmentovaný chRCC, multicystický chRCC, chRCC s neuroendokrinní diferenciací, chRCC s papilární proliferací, onkocytický chRCC a small cell- like chRCC. Bylo již prokázáno, že obě základní varianty (klasická a eozinofilní) nemají na prognózu chRCC vliv. Předpokládá se, že vliv nemají ani vzácnější histologické subtypy, nicméně zatím chybí data, která by tuto hypotézu potvrdila. Materiál a metody: V této práci byl posuzován vliv histologické rozmanitosti chRCC (klasický/eozinofilní versus vzácné...
|
|
|
Molekulární genetika nádoru urogenitálního traktu a jeji vztah k biologickému chování
Pivovarčíková, Kristýna ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Vernerová, Zdeňka (oponent)
Disertační práce je komentovaným souborem sedmi v anglické literatuře publikovaných prací zabývajících se problematikou molekulární genetiky nádorů urogenitálního traktu. Při velkém množství současných poznatků v tomto odvětví a při širokém spektru urogenitálních lézí je pak tato dizertační práce blíže zaměřena zejména na současný pohled na renální neoplásie charakterizované predominantně papilárním typem růstu. Po obecném úvodu jsou blíže prezentovány jednotlivé renální neoplasie s papilární morfologií, specifikovány jsou jejich morfologické, imunohistochemické a molekulárně-genetické vlastnosti, komentována je jejich diferenciální diagnostika. Ve výsledcích jsou představeny recentně publikované novinky v morfologickém spektru těchto lézí, poznatky o heterogenitě výsledků molekulárně genetických metod u jednotlivých nádorových jednotek, zmíněna jsou úskalí běžné diagnostické praxe, komentován je též prognostický význam těchto lézí. Závěrem je zhodnocen a komentován klinický dopad a užití těchto poznatků v běžné praxi.
|
|
|
Molekulární genetika nádoru urogenitálního traktu a jeji vztah k biologickému chování
Pivovarčíková, Kristýna ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Vernerová, Zdeňka (oponent)
Disertační práce je komentovaným souborem sedmi v anglické literatuře publikovaných prací zabývajících se problematikou molekulární genetiky nádorů urogenitálního traktu. Při velkém množství současných poznatků v tomto odvětví a při širokém spektru urogenitálních lézí je pak tato dizertační práce blíže zaměřena zejména na současný pohled na renální neoplásie charakterizované predominantně papilárním typem růstu. Po obecném úvodu jsou blíže prezentovány jednotlivé renální neoplasie s papilární morfologií, specifikovány jsou jejich morfologické, imunohistochemické a molekulárně-genetické vlastnosti, komentována je jejich diferenciální diagnostika. Ve výsledcích jsou představeny recentně publikované novinky v morfologickém spektru těchto lézí, poznatky o heterogenitě výsledků molekulárně genetických metod u jednotlivých nádorových jednotek, zmíněna jsou úskalí běžné diagnostické praxe, komentován je též prognostický význam těchto lézí. Závěrem je zhodnocen a komentován klinický dopad a užití těchto poznatků v běžné praxi.
|
host ::
RSS.