|
|
Neurobiology of food addiction
Cíbiková, Sofia Anna ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Petríková, Ivana (oponent)
Táto práca sa zameriava na závislosť na jedle, a to najmä na jej neurobiologickú podstatu. Fakt, že vysoko spracované vysoko kalorické jedlo môže mať podobný efekt ako návykové látky je známy už desaťročia, avšak s rapídne stúpajúcou prevalenciou obezity v posledných rokoch sa čoraz viac výskumu venuje tejto problematike. Závislosť na jedle býva často spojená práve s obezitou, alebo poruchami príjmu potravy ako je záchvatové prejedanie, a prirodzene má negatívny vplyv na zdravie čím ďalej tým väčšieho množstva ľudí. Nadmerná konzumácia vysoko kalorického jedla spôsobuje zmeny v nervových dráhach v mozgu spojených najmä s dopamínom a systémom odmeny, vďaka čomu podobne ako návykové látky vedie k vzniku závislosti, ktorá sa prejavuje stratou kontroly nad konzumáciou, vybudovaním si tolerancie, či abstinenčnými príznakmi. Stres a rôzne psychické poruchy ako depresia či úzkosť bývajú často faktormi, ktoré prispievajú k vzniku tejto závislosti. Výzkum podobnosti závislosti na jedle so závislosťami na návykových látkach môže byť prospešný pre nájdenie vhodnej terapie. Najefektívnejšími sa zdajú byť metódy kognitívnej intervencie a psychoterapeutické metódy, naopak prísne diéty sa snahy o veľkú zmenu životného štýlu často prinášajú naopak negatívne výsledky. Kľúčové slová: závislosť na jedle, obezita,...
|
|
|
Určení kritické vývojové periody pro účinky metamfetaminu na chování laboratorního potkana v dospělosti
Petríková, Ivana
Cíl: Cílem disertační práce bylo zjistit, které z neuro-ontogenetických stadií vývoje laboratorního potkana má pro expozici metamfetaminu (MA) zásadnější vliv na jeho chování v dospělosti a určit tak kritickou vývojovou periodu pro účinky této drogy. V experimentální části studie byl testován vliv prenatální a neonatální expozice MA na chování, sociální interakce, kognitivní funkce a aktivní vyhledávání drog v dospělosti. Metodika: Dospělé samice laboratorního potkana byly vystaveny během různého stadia gestace a laktace působení MA (5 mg/ml/kg) nebo fyziologického roztoku (S) (1 mg/kg). Testované látky byly aplikovány subkutánně během první poloviny gestace (ED 1-11), druhé poloviny gestace (ED 12-22), nebo během časné laktace (PD 1-11). Účinek prenatální expozice MA se na mláďata přenášel transplacentárně; účinek expozice během časné laktace se na mláďata přenášel prostřednictvím mateřského mléka. Na to, abychom mohli porovnat míru přenosu účinku nepřímé expozice MA prostřednictvím mateřského mléka, zvolili jsme si další skupinu mláďat, kterým jsme během stejné aplikační periody (PD 1-11) aplikovali testované látky přímo subkutánně. Tímto způsobem jsme získali 8 skupin exponovaných mláďat: ED 1-11 MA, S; ED 12-22 MA, S; PD 1-11 nepřímo MA, S; PD 1-11 přímo MA, S. Tato mláďata byla testována v...
|
|
|
Role ikoničnosti v porozumění vedlejším větám časovým: příprava protokolu pro mluvčí s afázií
Petříková, Izabela ; Láznička, Michal (vedoucí práce) ; Jehlička, Jakub (oponent)
Tato práce se věnuje přípravě experimentu, který bude zkoumat, jaký vliv má ikoničnost na porozumění vedlejším časovým větám se spojovacími výrazy předtím než a potom co v češtině u osob s afázií. Předpokladem je, že stejně jako u dětí budou ikonická vyjádření pro mluvčí s afázií snazší na kognitivní zpracování než neikonická. Abychom mohli experiment správně připravit, je nutné ho nejprve vyzkoušet s neurotypickými mluvčími češtiny. U nich se očekává, že porozumění vedlejším časovým větám s danými spojovacími výrazy nebude ikoničností či neikoničností vyjádření nijak zvlášť ovlivněno a jejich odpovědi na otázky, týkající se podnětových vět v experimentu, budou vesměs správné. Respondentů bylo celkem 55. Z nich se vyřadilo 10, protože měli buď problémy se čtením nebo nebyla jejich mateřským jazykem čeština. Součástí experimentu bylo i hodnocení přirozenosti větných položek. Každý z respondentů odpovídal celkem na 36 položek, u kterých byla náhodně vygenerována 1 ze 4 podmínek (AI, AF, BI, BF). Od každé podmínky jich bylo každému respondentovi přiřazeno právě 9. Na základě hodnocení přirozenosti jednotlivých položek a jejich podmínek bylo z experimentu vyřazeno 8 položek, které se budou muset v "ostrém" testování s mluvčími s afázií nahradit. Potvrdilo se, že mezi porozuměním ikonickým a neikonickým...
|
|
| |
|
|
Určení kritické vývojové periody pro účinky metamfetaminu na chování laboratorního potkana v dospělosti
Petríková, Ivana
Cíl: Cílem disertační práce bylo zjistit, které z neuro-ontogenetických stadií vývoje laboratorního potkana má pro expozici metamfetaminu (MA) zásadnější vliv na jeho chování v dospělosti a určit tak kritickou vývojovou periodu pro účinky této drogy. V experimentální části studie byl testován vliv prenatální a neonatální expozice MA na chování, sociální interakce, kognitivní funkce a aktivní vyhledávání drog v dospělosti. Metodika: Dospělé samice laboratorního potkana byly vystaveny během různého stadia gestace a laktace působení MA (5 mg/ml/kg) nebo fyziologického roztoku (S) (1 mg/kg). Testované látky byly aplikovány subkutánně během první poloviny gestace (ED 1-11), druhé poloviny gestace (ED 12-22), nebo během časné laktace (PD 1-11). Účinek prenatální expozice MA se na mláďata přenášel transplacentárně; účinek expozice během časné laktace se na mláďata přenášel prostřednictvím mateřského mléka. Na to, abychom mohli porovnat míru přenosu účinku nepřímé expozice MA prostřednictvím mateřského mléka, zvolili jsme si další skupinu mláďat, kterým jsme během stejné aplikační periody (PD 1-11) aplikovali testované látky přímo subkutánně. Tímto způsobem jsme získali 8 skupin exponovaných mláďat: ED 1-11 MA, S; ED 12-22 MA, S; PD 1-11 nepřímo MA, S; PD 1-11 přímo MA, S. Tato mláďata byla testována v...
|
host ::
RSS.