|
|
Milosrdný samaritán v díle českých umělců první poloviny dvacátého století
Pecháčková, Eliška ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce "Milosrdný Samaritán v díle českých umělců první poloviny dvacátého století" se zabývá vývojem výkladu a tradice novozákonního podobenství o milosrdném Samaritánovi a zaměřuje se na ztvárnění tohoto biblického tématu pěti českými umělci: Emilem Fillou, Janem Zrzavým, Janem Preislerem, Alfredem Justitzem a Karlem Špillarem. Námět podobenství byl těmito malíři využit k vyjádření jejich subjektivních myšlenek a názorů na výtvarnou formu i všeobecný dějinný vývoj,především na první světovou válku. Začátek dvacátého století byl v rámci české výtvarné scény obdobím střetnutí a sváru dvou odlišných generací a způsobů uvažování. Představitelem "bojovného" směru, odvolávajícího se na filozofii Artura Schopenhauera a západní avantgardní tendence, byl Emil Filla. V práci je popsána i jeho teoretická činnost. Fillův obraz Milosrdný Samaritán (1910) byl považován za první dílo v českém prostředí, které prezentuje kubistickou estetiku. Oproti němu ryze individualistický Jan Zrzavý vždy odmítal připojit se k jakékoli skupině nebo směru a proto je největší pozornost věnována jeho osobnosti a přátelství s Bohumilem Kubištou, které velmi ovlivnilo některá jeho díla. Mezi ně patří i dvě verze Milosrdného Samaritána z let 1914-1915. Jan Preisler byl označován za představitele dekorativismu a secesního...
|
|
|
Milosrdný samaritán v díle českých umělců první poloviny dvacátého století
Pecháčková, Eliška ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce "Milosrdný Samaritán v díle českých umělců první poloviny dvacátého století" se zabývá vývojem výkladu a tradice novozákonního podobenství o milosrdném Samaritánovi a zaměřuje se na ztvárnění tohoto biblického tématu pěti českými umělci: Emilem Fillou, Janem Zrzavým, Janem Preislerem, Alfredem Justitzem a Karlem Špillarem. Námět podobenství byl těmito malíři využit k vyjádření jejich subjektivních myšlenek a názorů na výtvarnou formu i všeobecný dějinný vývoj,především na první světovou válku. Začátek dvacátého století byl v rámci české výtvarné scény obdobím střetnutí a sváru dvou odlišných generací a způsobů uvažování. Představitelem "bojovného" směru, odvolávajícího se na filozofii Artura Schopenhauera a západní avantgardní tendence, byl Emil Filla. V práci je popsána i jeho teoretická činnost. Fillův obraz Milosrdný Samaritán (1910) byl považován za první dílo v českém prostředí, které prezentuje kubistickou estetiku. Oproti němu ryze individualistický Jan Zrzavý vždy odmítal připojit se k jakékoli skupině nebo směru a proto je největší pozornost věnována jeho osobnosti a přátelství s Bohumilem Kubištou, které velmi ovlivnilo některá jeho díla. Mezi ně patří i dvě verze Milosrdného Samaritána z let 1914-1915. Jan Preisler byl označován za představitele dekorativismu a secesního...
|
host ::
RSS.