|
| |
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení travního porostu na obsah rizikových prvků v půdě
Jungová, Michaela ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Pavlů, Vilém (oponent)
Dlouhodobý travní pokus ve Steinachu (SGE), je pravděpodobně jeden z nejstarších dlouhodobě hnojených travních pokusů v kontinentální Evropě, který stále probíhá. Byl založen na aluviální louce Alopecurus pratensis v jihovýchodním Německu v roce 1933. Louka byla rozdělena na 75 ploch a hnojena minerálními a organickými hnojivy různého složení a množství.
Cílem této práce bylo poskytnout podrobnější informace o vlivu dlouhodobého hnojení N, P, K na obsah rizikových prvků v půdě.
Vliv dlouhodobého hnojení byl sledován v extrakcích a) rostlinám dostupných prvků (extrakce CaCl2), b) snadno mobilizovatelných prvků (extrakce EDTA), c) potenciálně mobilizovatelných prvků (extrakce HNO3), d) v celkové koncentraci prvků (extrakce Aqua regia).
Koncentrace rizikových prvků As, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni a Zn v půdním profilu se vlivem fosforečného hnojení podstatně zvýšila, nicméně mezní hodnoty pro celkovou koncentraci stopových prvků v půdě povolené českou národní legislativou byly překročeny pouze dvakrát a to v případě As a Cd. Totální koncentrace As (AsT) byla překročena pouze jednou a to na ploše hnojené pouze dusíkem. Předpokladem tedy je, že navýšení AsT frakcí v půdě bylo pravděpodobně způsobeno v minulosti používaným hnojením Thomasovou moučkou, o níž je známo, že obsahuje zvýšené koncentrace As. Hnojení fosforečným hnojivem mělo však opačný vliv na koncentrace rostlinám snadno dostupného Mn, Ni a Zn, koncentrace těchto prvků v půdním roztoku byly podstatně vyšší. Přestože celkové koncentrace Cd byly ve srovnání s českými legislativními limity nižší, výsledky prokázaly na několika plochách hnojených minerálními i organickými N, P, K hnojivy vyšší koncentrace Cd a v jednom případě bylo dosaženo i limitní hodnoty. Vyšší hodnoty celkové koncentrace Cr byly nejčastěji zaznamenány na plochách hnojených minerálním hnojením N160P44K174 (NH4)2SO4.
Celkově lze tedy říci, že v rámci různých variant hnojení, nebyly v SGE zjištěny výrazné vlivy dlouhodobě aplikovaných hnojiv na vyšší obsah rizikových prvků v půdě. Pouze dvě plochy překročily limit dle vyhlášky 13/1994 Sb., v jednom případě to byla totální koncentrace As a ve druhém totální koncentrace Cd.
|
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na chemické vlastnosti půdy, rostlinné druhové složení a arbusculární mykorhízní huby travních ekosystémů.
Zemková, Lenka ; Pavlů, Vilém (vedoucí práce) ; Hakl, Josef (oponent)
Již několik století je hnojení a vápnění travních ekosystémů důležitým a používaným opatřením, které slouží ke zlepšení produkce sena. Po dlouhou dobu zajišťovalo nejen stálé nebo vyšší výnosy, ale také negativně ovlivňovalo travní ekosystémy. Mimo jiné způsobilo závažné změny v druhové skladbě rostlin, které ve většině případů vedly ke snížení druhové rozmanitosti, jelikož původní druhy rostlin jsou méně konkurence schopné ve srovnání s druhy z produktivnějších pastvin. Dále dlouhodobé hnojení významně změnilo chemické vlastnosti půdy i biomasy a společenstva půdních mikroorganismů, včetně arbuskulárních mykorhizních hub.
Cílem této disertační práce bylo analyzovat vliv dlouhodobé aplikace dusíku, fosforu, draslíku a vápníku na rostlinné a mykorhizní společenstva a chemické vlastnosti půdy v travních ekosystémech. Výsledky této práce naznačují, že zemědělské postupy, které mají za úkol maximalizovat produkci nadzemní biomasy, mohou v dlouhodobém časovém horizontu významně zvýšit výnosy, snížit druhovou rozmanitost rostlin, podpořit trávy, potlačit byliny, leguminózy a arbuskulární mykorhizní houby v půdě, ačkoliv reakce na fosfor se lišily u jednotlivých druhů arbuskulárních hub. Dlouhodobé hnojení dále významně změnilo chemické vlastnosti půdy a podstatně zredukovalo ukládání uhlíku do podzemních částí.
|
|
|
Porovnání výnosů a nutričních hodnot pšenice jednozrnky, dvouzrnky a špaldy pěstovaných pravěkou technologií
Habětínková, Kateřina ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Pavlů, Vilém (oponent)
Triticum monococcum (pšenice jednozrnka) a Triticum dicoccum, (pšenice dvouzrnka) jsou druhy u nás pěstované od počátků zemědělství od 5600 př. n. l.. Triticum spelta (pšenice špalda) je pěstována zhruba od doby římské kolem našeho letopočtu. Cílem této práce bylo porovnat výnosové parametry a chemické složení zrna uvedených druhů pěstovaných na černozemní půdě pravěkou technologií. Dosud nejsou známy výsledky z pěstování pravěkou technologií s výjimkou pšenice dvouzrnky. Pokus byl založen na pokusném poli v Praze Suchdole v květnu 2014 setím na široko a bez odplevelování. Ze získaných dat byly spočítány výnosové parametry (HTS, Hulled index, výnos) a byly stanoveny koncentrace prvků (N, P, K, Ca, Mg, Cu, Fe, Mn, Zn, Cd a Pb) z nichž byly odvozeny nutriční hodnoty. Výnosy byly 1,01, 1,38 a 0,99 t/ha, HTS byla 27, 28,7 a 39,3 g, Hulled index byl 0,71, 0,72 a 0,70 pro pšenici jednozrnku, dvouzrnku a špaldu. Obsahy prvků byly od běžně udávaných hodnot významně rozdílné v případě N (30,5, 31,3 a 30,3 g/kg) a Zn (39,7, 43,9 a 36,9 mg/kg). Obsahy dusíku byly vysoké z důvodu absence zřeďovacího efektu. Nízké výnosy zapříčinily nárůst obsahu N v zrnu. Nízká koncentrace zinku byla způsobena zhoršenou mobilitou Zn v půdě, v důsledku vysoké hodnoty pH. Výsledky byly následně porovnány s hodnotami sledovanými jinými autory. Mezi jednozrnkou, dvouzrnkou a špaldou byly pozorovány statisticky významné rozdíly.
|
|
|
Soils in Africa as source of mineral nutrition for large herbivores
Stoklasová, Lucie ; Hejcmanová, Pavla (vedoucí práce) ; Pavlů, Vilém (oponent)
Abstract
The aim of this study under the topic, Soils in Africa as source of mineral nutrition for large herbivores was to analyze soil in two reserves in Senegal. The first one was the Bandia reserve and the second one was the Fathala reserve. At these reserves a concervation program of Western Derby Eland (Taurotragus derbianus) is been run by Czech university of Life Sciences in Prague. The purpose of this research was to find out if these soils can be used as source of minerals for large herbivores practicing geophagy. This phenomen of deliberate ingestion of soil is well documented among wild animals and also among humans. The animals were observed eating soil in the past and in Bandia reserve artifical mineral licks are provided. They are many important factors that are considered for animals which eat soil. Three major ones that were tested include mineral concentrations, pH and clay content. Mineral concentrations were tested by the use of X-ray fluorescence spectroscopy analysis, pH was tested by soil pH meter and clay content was established by particle size distribution analysis. Suitability of soil was fulfilled just in two of the factors which are clay content and pH. Mineral concentrations were found to be too low to supply animals needs. It was also proved that there is signifiant difference in soil characteristics between different habitats (dry and wet) and reserves.
|
|
| |
|
|
Extenzivní obhospodařování trvalých travních porostů v podhorských oblastech mulčováním
Gaisler, Jan ; Pavlů, Vilém ; Pavlů, Lenka ; Mikulka, Jan
Metodika poskytuje informace o faktorech ovlivňujících strukturu a biodiverzitu travinných ekosystémů při různých způsobech extenzivního obhospodařování mulčováním. Cílem uplatněné metodiky je předložit odborné veřejnosti informace o způsobech extenzivního obhospodařování mulčováním a jejich vlivu na travní porost. Metodika by měla sloužit jako doporučení pro zemědělce hospodařící na travních porostech a měla by být vodítkem pro obhospodařování porostů bez pícního využití. Zároveň by mohla být podkladem pro rozhodování státní správy v otázkách dotační politiky v marginálních oblastech.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.