|
|
Porovnání technologií precizního zemědělství s konvenčními způsoby při pěstování kukuřice na siláž
PODHOLA, Matěj
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním precizního zemědělství a konvenčního hospodaření. Práce je zaměřená na setí a hnojení kukuřice, která se zpracuje na siláž. Pracovalo se na dvou pozemcích, každý pozemek byl obdělávaný různým způsobem hospodaření. Porovnávala se data z výnosů kukuřice, kvalita siláží a finanční nároky za osivo a hnojivo. Před samotným setím proběhly na obou pozemcích půdní rozbory s cílem zjistit stav a složení pozemků. Pozemek pojmenovaný "Hrobce" byl obděláván variabilním setím a variabilním hnojením. Druhý pozemek pojmenovaný "Za Řeky" byl obdělávaný konvenčním způsobem hospodaření. V práci je popsán přístroj Harvestlab 3000, který pomocí záření NIR v reálném čase určuje hodnoty sušiny, dusíkatých látek, škrobu, hrubé vlákniny, cukru a popelovin při sklizni sklízené kukuřice. Tato data byla mezi pozemky porovnána s cílem ověřit, který způsob hospodaření je pro pěstování kukuřice kvalitnější a výnosově efektivnější. Díky preciznímu hospodaření se se dosáhlo o 26,9 % vyššího výnosu a zároveň nižších nákladů, za osivo a hnojivo. Finanční úspora u osiva činila 5 % a u hnojiva 8 %.
|
|
|
Tvorba výnosových map pomocí sklízecí mlátičky JD T660i a jejich další využití
PODHOLA, Matěj
Tato bakalářská práce je zaměřena na práci s výnosovými mapami, jejich využití a aplikování variabilního hnojení. V práci je krátce popsán systém JDLink a jeho používání, stručně jsou shrnuty čidla zařízení, které předávají data do systému, a popis sklízecí mlátičky JD T660i. Dále je věnována pozornost výnosům z pozemku, se kterým se pracovalo, posouzení a následné porovnání variabilního a konvenčního zemědělství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Reliktní česko-německá etnická hranice jako socio-kulturní předěl v území
Podhola, Matěj ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá tématem reliktní česko-německé etnické hranice. V úvodní části práce jsou diskutovány teoreticko-metodologická východiska s důrazem na pojetí česko-německé etnické hranice v předchozí literatuře. V minulosti převažovala tendence k vykreslení etnické hranice jako linie a rezignovalo se na zonální charakter etnické hranice. Ve druhé části předložené práce je sledován průběh česko-německé etnické hranice a jeho změny v českých zemích od konce 19. století do roku 2001. Ve třetí části práce je analyzován průběh česko-německé etnické hranice ve vybraných zájmových územích, a následně posouzena funkce etnické hranice jako socio-kulturního předělu v území. Cíle předložené práce bylo zjistit, zda se v jednotlivých zájmových oblastech odlišují české a německé společenství. Funkce etnické hranice jako předělu byla sledována ve dvou obdobích, v meziválečném období první republiky, a na počátku 20. století, kdy již česko-německá etnická hranice přetrvávala jen v podobě hranice reliktní. Srovnání území po obou stranách etnické hranice bylo provedeno na základě údajů o náboženském vyznání obyvatel a výsledků parlamentních voleb. Klíčová slova: etnická hranice, reliktní hranice, Česko, pohraničí, volební chování, religiozita, národnost
|
host ::
RSS.