|
|
Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky
Marečková, Adéla ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky" pojednává o neformálních uskupeních, která vznikala během první československé republiky, tedy režimu trvajícím v období 1918 až 1938. Tyto mimoparlamentní orgány měly především stabilizační charakter a napomáhaly dosažení konsenzu napříč politickými stranami. Prvním z nich byla Pětka, uskupení předáků pěti nejvýznamnějších politických stran. Ta fungovala v letech 1921 až 1925, kdy došlo k rozpadu první vlády Antonína Švehly. Dalším byla skupina Hradu, která se zformovala kolem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jejími sympatizanty byli jak někteří politici, tak intelektuálové a novináři. Hrad měl blíže k socialistickým, kdežto Pětka k občanským (liberálním) stranám. Skupina Živnobanky, která působila v hospodářském sektoru, byla jakousi obdobou těchto mocenských center. Jejím hlavním představitelem byl bankéř Jaroslav Preiss. Jak Pětka, tak skupina Hradu přes svůj ne zcela demokratický charakter, napomáhala k udržení demokracie v první československé republice.
|
|
|
Protižidovská propaganda za druhé československé republiky ve vybraném periodickém tisku
Marečková, Adéla ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce "Protižidovská propaganda za druhé československé republiky ve vybraném periodickém tisku" analyzuje čtyři druhorepublikové deníky z hlediska výskytu antisemitských projevů. Židovská otázka ve druhé polovině 30. let 20. století rezonovala celou Evropou, Československo nevyjímaje. Na území druhé republiky však byla situace pro židovské obyvatelstvo, na rozdíl od dalších evropských států, poměrně snesitelná. Přesto bylo možné vypozorovat praktiky protižidovské propagandy, například v označování židovských obchodů, či antisemitsky laděných textech v tisku. Periodika vycházející v Československu v období od října 1938 do března 1939, tj. v období druhé československé republiky, můžeme dle klasifikace Petra Bednaříka zařadit do tří skupin. V první jsou deníky s hojným výskytem antisemitských článků, mezi nimi i Národní politika. Druhý vybraný deník, České slovo, patří do skupiny periodik, která se snažila nezaujímat vyhraněný postoj k této problematice a do třetí skupiny, která protižidovské výpady odmítala, řadíme deníky Právo lidu a Národní práce. Cílem práce je tak zmapovat tyto periodika a potvrdit jejich zařazení do daných kategorií a dále zachytit vývoj protižidovské propagandy během druhé republiky. Sekundárním cílem je pak přiblížit čtenářům atmosféru kolem židovské otázky za...
|
|
|
Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky
Marečková, Adéla ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky" pojednává o neformálních uskupeních, která vznikala během první československé republiky, tedy režimu trvajícím v období 1918 až 1938. Tyto mimoparlamentní orgány měly především stabilizační charakter a napomáhaly dosažení konsenzu napříč politickými stranami. Prvním z nich byla Pětka, uskupení předáků pěti nejvýznamnějších politických stran. Ta fungovala v letech 1921 až 1925, kdy došlo k rozpadu první vlády Antonína Švehly. Dalším byla skupina Hradu, která se zformovala kolem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jejími sympatizanty byli jak někteří politici, tak intelektuálové a novináři. Hrad měl blíže k socialistickým, kdežto Pětka k občanským (liberálním) stranám. Skupina Živnobanky, která působila v hospodářském sektoru, byla jakousi obdobou těchto mocenských center. Jejím hlavním představitelem byl bankéř Jaroslav Preiss. Jak Pětka, tak skupina Hradu přes svůj ne zcela demokratický charakter, napomáhala k udržení demokracie v první československé republice.
|
host ::
RSS.