|
|
Vliv environmentálních faktorů na mezenchymální kmenové buňky
Hlávka, Jakub ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) mají potenciál být cenným terapeutickým nástrojem díky jejich diferenciačním a imunomodulačním schopnostem. Avšak pro zajištění jejich účinnosti v klinických aplikacích, je nutné porozumět faktorům ovlivňujících jejich vlastnosti. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem faktorů prostředí, včetně fyzické aktivity, teploty a světla, na funkčnost MSCs. Dále popisuje základní mechanismy, které se podílejí na působení těchto faktorů. Nakonec hodnotí teoretické důsledky využívání faktorů prostředí ke zlepšení vlastností MSCs. Pro optimalizaci jejich terapeutického potenciálu a rozvoj strategií regenerativní medicíny je nezbytné porozumět vlivu environmentálních faktorů na chování MSCs. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, environmentální faktory, fyzická aktivita, teplota, světlo
|
|
|
Modulace mitochondriálního přenosu ovlivněním mezenchymálních kmenových buněk
Fráňová, Markéta ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Rohlenová, Kateřina (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells - MSCs) mají schopnost modulovat imunitní odpověď. K působení na imunitní buňky využívají řadu mechanismů. Jedním z nich je mitochondriální přenos. Přijetí mitochondrií od MSCs indukuje v imunitních buňkách metabolické změny, a podporuje tím jejich přesmyk na protizánětlivý fenotyp. Díky svým vlastnostem mají MSCs potenciál pro využití v terapiích, například v léčbě autoimunitních onemocnění. Problémem terapií využívajících MSCs je jejich nízká účinnost, která je způsobena především vysokou úmrtností kmenových buněk po transplantaci. Aby bylo dosaženo alespoň nějakého účinku, je potřeba velkého počtu buněk, který lze získat pouze expanzí in vitro. Avšak dlouhodobá kultivace má negativní vliv na MSCs a jejich imunomodulační působení. Podpoření funkce MSCs by mohlo vést ke zvýšení účinnosti terapií. Cílem této práce bylo zjistit, zda lze stimulací MSCs vybranými faktory modulovat mitochondriální přenos. MSCs byly ovlivněny rapamycinem, růstovým faktorem podobným inzulinu 1 (insulin- like growth factor 1 - IGF-1), interferonem gama, nebo oligomycinem a následně byl zkoumán vliv těchto faktorů na mitochondrie a jejich přenos do imunitních buněk, metabolismus a imunomodulační působení MSCs. Ukázali jsme, že stimulace MSCs IGF-1, nebo oligomycinem vede...
|
|
|
Comparison of immunomodulatory properties of mesenchymal stem cells and Sertoli cells
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Komrsková, Kateřina (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Slovak Abstract Bunkové terapie sa v súčastnosti zohľadňujú viac a viac v klinických štúdiách a budúcnosti medincíny. Najviac študovaným typom buniek v tomto kontexte sú mezenchymálne kmeňové bunky vďaka svojim imunomodulačným vlastnostiam (Mesenchymal Stem cells - MSC). Efektivita bunkovej terapie záleží na viacerých aspektoch, napríklad viabilite MSC, ich zdroji a čistote bunkovej suspenzie. Je potreba prispôsobiť terapiu a vybrať bunkový typ lepšie vyhovujúci špecifickej patológii. Sertoliho bunky (Sertoli cells - SC) sú niektorými autormi považované za druh MSC, najmä pre ich podobné imunomodulačné vlastnosti. Nachádzajú sa priamo v semenotvorných tubuloch semenníkov, vďaka čomu sú vhodným kandidátom pre terapiu zápalových patológií semenníkov, ako je napríklad neplodnosť vyvolaná bakteriálnou infekciou. Schopnosť SC diferencovať do bunkových typov mezenchymálnej línie, osteocytov, chondrocytov a adipocytov in vitro je porovnateľná s MSC, čo poskytuje dôkaz o ich mezenchymálnom pôvode. Účinok MSC alebo SC na aktivované bunky imunitného systému ukázal potlačenie pro-zápalovej reakcie v odlišnej podobe. MSC potlačujú aktiváciu Th17 buniek, čo je ukázané potlačením produkcie IL-17 CD4+ T bunkami. SC potlačili produkciu TNFα a IL-2, čo skôr poukazuje na potlačenie indukcie zápalu v začiatkoch. SC, v...
|
|
|
Studium diferenciačního potenciálu zárodečných kmenových buněk in vitro u vyšších obratlovců
Smolík, Ondřej ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Spermatogoniální kmenové buňky jsou zárodečné buňky zajišťující celoživotní produkci samčích pohlavních buněk, spermií. V roce 2004 byl realizován na myším modelu klíčový experiment, kdy v průběhu in vitro kultivace tyto zárodečné unipotentní buňky nabyly charakteristik embryonálních kmenových buněk, tedy znaků pluripotence. Takové buňky jsou schopny spontánně diferencovat do všech tří zárodečných vrstev, tedy entodermu, ektodermu a mezodermu, dále přenosu své genetické informace do dalších generací a také mohou dát vzniknout teratomům. Následovala řada studií zaměřená na další druhy obratlovců, jmenovitě na hlodavce, domácí zvířata i člověka. Diferenciaci těchto buněk je možné v in vitro podmínkách zacílit a generovat tak konkrétní buněčné typy. Jako takové jsou tedy spermatogoniální kmenové buňky alternativním zdrojem pluripotentních buněk, jenž nachází řadu uplatnění v biologických vědách. Cílem práce je shrnout současné poznatky o diferenciačních možnostech in vitro spermatogoniálních kmenových buněk vyšších obratlovců a pokusit se nalézt případné tendence, jaký diferenciační směr tyto buňky upřednostňují. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Indukce diferenciace testikulárních kmenových buněk u savců.
Strnadová, Karolína ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kmenové buňky představují unikátní zdroj buněk s potenciálním využitím v oblasti regenerační medicíny a orgánové transplantace. Jak je známo, spermatogoniální kmenové buňky jsou unipotentní, dávají tedy vzniknout jedinému buněčnému typu, a sice spermii. Izolací a kultivací těchto testikulárních kmenových buněk bylo v řadě výzkumů docíleno pluripotentního stavu. Takto získané pluripotentní kmenové buňky z varlat, podobně jako embryonální kmenové buňky, diferencovaly v in vitro podmínkách na deriváty všech tří zárodečných listů. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat kmenové buňky a shrnout poznatky zejména o testikulárních kmenových buňkách. Hlavní důraz je pak kladen na studie kultivovaných pluripotentních kmenových buněk odvozených z varlat myši a člověka a jejich schopnosti diferencovat za určitých podmínek na buňky ektodermu, mezodermu a endodermu.
|
|
| |
|
|
Modulation of blood-testis barier by Sertoli cells
Faltýnková, Petra ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Semenotvorné tubuly ve varleti jsou tvořeny Sertoliho buňkami, které zde napomáhají procesu spermatogeneze. Ačkoliv byla Sertoliho buňka objevena už před více jak 150 lety, stále je na ní mnoho co objevit, zejména podrobnosti o jejím vývoji a jejích funkcích. Sertoliho buňka doprovází vyvíjející se zárodečné buňky po celou dobu spermatogeneze tak, že jim poskytuje hormonální, nutriční a fyzickou podporu a pohlcuje vzniklý odpad. Tyto intimní vyživovací interakce s vyvíjejícími se spermatocyty vyžadují stabilní a izolované prostředí, Sertoliho buňky proto vytváří chráněný kompartment těsně uzavřený hematotestikulární bariérou. Hematotestikulární bariéra je složitý komplex buněčných spojení vytvořený mezi sousedícími Sertoliho buňkami a tvořící nepropustnou bariéru v paracelulárním prostoru. Nicméně, spermatogoniální kmenové buňky zahajující spermatogenezi se nachází před touto bariérou, a proto musí vyvíjející se spermatocyty překonat hematotestikulární bariéru, což je striktně regulováno, aby byla udržena ve varleti homeostáze. Hematotestikulární bariéře je připisována také imunologická funkce, jelikož buďto izoluje specifické antigeny zárodečných buněk před imunitními buňkami ze systémové cirkulace, a nebo je uvolňuje za bariéru. Cílem mé práce je shrnout funkce Sertoliho buňky ve spermatogenezi,...
|
|
|
Iontový kanál TRPV1 a jeho role v dendritických buňkách a makrofázích
Trnková, Nella ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá TRPV1 kanálem a jeho rolí v buňkách přirozeného imunitního systému, zejména dendritických buňkách a makrofázích. TRPV1 je membránový iontový kanál, který je aktivován jak na základě fyzikálních stimulů v podobě pH a teploty, tak i pomocí látek ze skupiny vaniloidů. Nejvýznamnější z nich je kapsaicin. Aktivace TRPV1 kanálu má několik účinků na různé typy buněk. Bakalářská práce dochází na základě literární rešerše k závěru, že TRPV1 kanál vede dendritické buňky spíše k protizánětlivému účinku. U makrofágů však existují důkazy pro protizánětlivou i prozánětlivou odpověď a role TRPV1 není jasná. Pro pochopení přesných mechanismů modulace imunitní odpovědi a objasnění role TRPV1 kanálu je tak zapotřebí dalšího výzkumu. Klíčová slova: iontové kanály, TRPV1, kapsaicin, dendritické buňky, makrofágy
|
|
|
Inhibitory NK cell receptors and possibilities of manipulation of cytotoxic properties.
Švubová, Veronika ; Frič, Jan (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Akutní myeloidní leukémie tvoří 18 % všech leukémií u dětských a mladých dospělých pacientů. V první vlně léčby remise dosahuje přibližně 80-90 % pacientů a přežití se blíží 70 %, nicméně k relapsům dochází až v 50 % případů a prognóza těchto pacientů je extrémně špatná. Léčba relapsu je pak velmi náročná, protože přetrvávající leukemické klony mohou být zcela rezistentní k chemoterapii. V poslední době začaly být jako atraktivní terapeutický nástroj pro léčbu relapsů vnímány NK buňky. NK buňky jsou jednou ze subpopulací lymfoidních buněk, které mají schopnost eliminovat dysfunkční buňky prostřednictvím cytotoxických aktivit a následně dále indukovat imunitní odpověď. Jednou z výhod NK buněk je jejich funkční nezávislost na specifických antigenech. Ve světle rostoucích důkazů o úloze leukemických kmenových buněk v kontextu akutní myeloidní leukémie se zdá, že NK buňky nabízejí novou perspektivu v terapeutickém úsilí o jejich eliminaci prostřednictvím několika cytotoxických mechanismů. I přes optimistické předběžné výsledky se však léčba tohoto onemocnění ukázala jako poměrně náročná a imunoterapie založená na NK buňkách stále naráží na několik omezení. Transformující růstový faktor β je částečně zodpovědný za udržování populací leukemických kmenových buněk a narušení imunitní odpovědi...
|
|
|
The Role of TRPV1 in Macrophage Activation and Polarisation
Fikarová, Natálie ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent)
Schopnost rozpoznat bolestivé podněty je zásadní pro ochranu organismu. Do dnešní doby jsou však molekulární mechanismy stojící za tímto procesem nepochopené. Z tohoto důvodu zůstává léčba chronické zánětlivé bolesti velmi obtížná. TRPV1 kanál je jedním ze známých nociceptorů, které zprostředkovávají pocit pálivé bolesti. Agonistou tohoto kanálu je kapsaicin, pálivá složka chilli papriček. TRPV1 byl důkladně studován v nervových buňkách, avšak jeho funkce v buňkách imunitního systému není stále objasněna. Obzvlášť data týkající se role TRPV1 v polarizaci makrofágů jsou často protichůdná. Pro objasnění funkce TRPV1 v imunitních buňkách je zapotřebí dalšího výzkumu. Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat roli TRPV1 v polarizaci makrofágů při zánětlivé odpovědi. V této práci byly makrofágy stimulované kapsaicinem před, po anebo zároveň s aplikací LPS za účelem určení efektu aktivace TRPV1 při zánětlivé odpovědi. Bylo pozorováno zapojení MAP kináz do signalizace po aktivaci TRPV1 kapsaicinem. Potvrdilo se, že ERK 1/2 je součástí signalizační kaskády. Tato práce také poukázala, že může docházet k přesmyku mezi prozánětlivým a protizánětlivým fenotypem v důsledku aktivace TRPV1 při LPS indukované zánětlivé odpovědi, tento přesmyk závisí na kultivačních podmínkách. Konkrétně pak stimulace...
|
host ::
RSS.