|
|
Komparace národní identity post-sovětské generace Bělorusů žijících v Bělorusku a Bělorusů žijících v České republice
Kracíková, Karolína ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá národní identitou post-sovětské generace Bělorusů. Jedná se o skupinu obyvatel, která je specifická tím, že se narodila po pádu Sovětského svazu a téměř celý život prožila pod vládou Alexandra Lukašenka. V předkládané práci se zaměřím na komparaci národní identity dvou skupin představitelů této generace. První z nich je skupina Bělorusů žijící v Bělorusku a druhou je skupina Bělorusů žijící v České republice. Cílem práce bude zjistit, jestli představitelé post-sovětské generace Bělorusů žijící v Bělorusku a představitelé Bělorusů žijící v České republice sdílí jednotnou definici národní identity. Za účelem zodpovězení této výzkumné otázky byl realizován kvalitativní výzkum s respondenty z řad Bělorusů žijících v Bělorusku a Bělorusů žijících v České republice. Výzkum byl zaměřen na zkoumání kategorií, které jsou tradičně pokládány za pilíře národní identity. Mezi tyto kategorie patří například národní jazyk, historická identita, vztah k okolním národům nebo vztah k národní identitě předkládané prezidentem Lukašenkem.
|
|
|
Hnutí Otpor a jeho reflexe srbskou odbornou veřejností
Kracíková, Karolína ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hnutím Otpor, které bylo založeno skupinou vysokoškolských studentů v roce 1998. Zaměřuji se na působení tohoto uskupení v kontextu celospolečenských změn poslední dekády 20. století. Cílem práce je zjistit, jak na hnutí Otpor nazírají členové srbské odborné veřejnosti. Jako metodu pro sběr dat jsem zvolila kvalitativní výzkum. Ten jsem realizovala pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vybranými členy srbské akademické obce. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části používám metodu kompilace sekundární literatury. Zde se věnuji definici termínů občanská společnost a sociální hnutí. Následující kapitola je věnovaná historicko-politickému vývoji Srbska v 90. letech 20. století. Těžištěm této práce je její praktická část. Ta se skládá z interpretace výsledků výzkumu. Studie mapuje postoje dotazovaných ke kategoriím, jako je napojení hnutí na zahraničí, legitimita hnutí nebo dnešní obraz hnutí ve společnosti. Přínosem této práce bude zkoumání tématu, kterému je dnes jak v českém, tak srbském prostředí věnována minimální pozornost. Klíčová slova: celonárodní hnutí, nenásilný boj, Otpor, převrat, studentské hnutí, Slobodan Milošević, Srbsko, Svazová republika Jugoslávie
|
host ::
RSS.