|
|
Srovnání mediálního obrazu islámu v německých a českých médiích: před a po vraždě Theo Van Gogha
Kotasová, Martina ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Práce srovnává mediální obraz islámu v německých a českých médiích před a po vraždě holandského režiséra Theo van Gogha. Ten byl 2. listopadu 2004 zavražděn mladým muslimem. Jeho vražda vyvolala v Nizozemsku vlnu násilností a v Německu obavy, protože zde žije početná turecká menšina a i další arabské minority. Podnětem pro tuto vraždu byl pravděpodobně van Goghův film, který zpochybňoval islámské stereotypy. Po této události se v západní Evropě rozpoutala debata o problémech integrace a imigrace. Práce je zaměřená na analýzu článků z německých a českých médií, konkrétně na periodika Der Spiegel a Mladou frontu DNES a používá kvalitativní obsahovou analýzu, konkrétně metodu zakotvené teorie. Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První kapitola je teoretická a věnuje se historii islámu v Německu a v České republice a druhá kapitola je empirická a je zde popsán vlastní výzkum.
|
|
|
Transformace médií v Portugalsku po Karafiátové revoluci
Kotasová, Martina ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Práce analyzuje, jak se v průběhu času měnil mediální systém a role médií ve společnosti v Portugalsku. Zaměřuje se na období diktatury Estado Novo, na transformaci médií v Portugalsku po Karafiátové revoluci a na média v 21. století. Jelikož transformace médií by se neobešla bez transformace všech oblastí autoritativního režimu, práce se bude zabývat i celkovým kontextem transformace. V teoretické části je analyzován středomořský neboli polarizovaně pluralitní model médií autorů Halllina a Manciniho. Tento model podle autorů popisuje současný portugalský mediální systém. Cílem práce je zjistit, zda je tento model aplikovatelný na všechna období portugalských dějin 20. a 21. století nebo zda se v určitém období mediální systém dá popsat jiným Hallinovým a Manciniho modelem nebo zda je potřeba použít jinou klasifikaci od jiných autorů.
|
|
|
Srovnání mediálního obrazu islámu v německých a českých médiích: před a po vraždě Theo Van Gogha
Kotasová, Martina ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Práce srovnává mediální obraz islámu v německých a českých médiích před a po vraždě holandského režiséra Theo van Gogha. Ten byl 2. listopadu 2004 zavražděn mladým muslimem. Jeho vražda vyvolala v Nizozemsku vlnu násilností a v Německu obavy, protože zde žije početná turecká menšina a i další arabské minority. Podnětem pro tuto vraždu byl pravděpodobně van Goghův film, který zpochybňoval islámské stereotypy. Po této události se v západní Evropě rozpoutala debata o problémech integrace a imigrace. Práce je zaměřená na analýzu článků z německých a českých médií, konkrétně na periodika Der Spiegel a Mladou frontu DNES a používá kvalitativní obsahovou analýzu, konkrétně metodu zakotvené teorie. Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První kapitola je teoretická a věnuje se historii islámu v Německu a v České republice a druhá kapitola je empirická a je zde popsán vlastní výzkum.
|
|
|
Separatistické tendence v Evropě - případová studie Katalánsko
Kotasová, Martina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Práce podává obraz katalánského nacionalismu a analyzuje motivy, které vedou k separatistickým tendencím v Katalánsku. Dále se zaměřuje na dopady devoluce a separace na Katalánsko i na Španělsko. Katalánci jsou po celou dobu svojí historie svébytným národem, s vlastním jazykem a tradicemi. Od vzniku španělského království až do současnosti usilují o větší míru autonomie v rámci pluralitního Španělska. V dějinách zakusili řadu snah o asimilaci a potlačení svébytné identity, a to převážně v době diktatury generála Franka. Ovšem Katalánci ubránili svoji jedinečnost a s nástupem demokracie a nové Ústavy v roce 1978 získali značnou část autonomie. Katalánský nacionalismus se projevoval prostřednictvím politických stran, které své požadavky směřovaly na španělskou vládu. V historii Katalánci nepožadovali nezávislost, chtěli být součásti federálního Španělska. Ovšem s příchodem hospodářské krize a s odmítnutím požadavku na větší míru autonomie se katalánská nacionalismus přeměnil na separatismus.
|
host ::
RSS.