Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přítomnost parietálního otvoru u amniot
Hodboď, Lukáš ; Brejcha, Jindřich (vedoucí práce) ; Kocourek, Martin (oponent)
Obratlovci mohou mít na temenu hlavy parietální otvor, který propouš琀 světlo do lebeční du琀椀ny. Parietální otvor je často asociován s temenním okem, ale může sloužit i jako prostup světla k epifýze. Zmíněné orgány mohou být světločivné a také se uplatňují jako regulátory vnitřních hodin nebo tělesné teploty. V této práci je uvedena podoba parietálního otvoru a epifyzárního komplexu různých skupin zvířat, popsána je jejich funkce a zahrnut je i komentář k tomu, co běžně vzbuzuje zájem o temenní oko. Přítomnost parietálního otvoru u různých skupin recentních i fosilních obratlovců je zhodnocena slovně, u taxonu Amniota je uvedena jak slovně, tak v podobě fylogene琀椀ckého stromu. Z těchto skupin je zmíněno množství druhů a jsou navrženy důvody, proč u některých skupin amniot mohl parietální otvor zaniknout. Tyto důvody se mohou lišit, jde třeba o noční život, endotermii nebo fosorialitu. Klíčová slova: parietální otvor, temenní oko, pineální orgán, parapineální orgán, epifýza, Amniota, Sauropsida
Evoluce komplexity a procesní kapacity mozku u ptáků: Řešení problému pomocí isotropické frakční homogenizace
Kocourek, Martin ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Nejzákladnějším principem komparativních věd vždy bylo a je hledání podobností a rozdílů. Proto jsou lidé fascinovaní kognitivními schopnostmi krkavcovitých ptáků a papoušků a jejich podobností s těmi lidskými. Dlouho byla výjimečnost těchto druhů vysvětlována relativní velikostí jejich mozků. Vlastní procesní kapacita však není založena na velikosti mozku, ale na jeho vnitřní architektuře a počtu neuronů a synapsí. Dnes, díky metodě izotropní frakcionace, již máme informace o počtu neuronů u stovek druhů savců, ptáků a plazů. V této své práci analyzuji zda, a případně jak, se buněčná škálovací pravidla odlišují v rámci třídy ptáci (Aves). Pro ptačí mozek jsou typické velké počty neuronů a s tím související vysoké neurální hustoty, které jsou u hrabavých (Galliformes) srovnatelné s těmi savčími a u pěvců (Passeriformes) a papoušků (Psittaciformes) dokonce převyšují hustoty neuronů pozorované u primátů. Odlišná je také distribuce neuronů. U pěvců a papoušků, a výsledky naznačují, že jde o trend společný pro celou skupinu Telluraves, se největší část neuronů nachází v koncovém mozku, potažmo v palliu. Pro hrabavé, a zdá se že i zbývající ptačí skupiny, je typické, že se většina jejich neuronů nachází v mozečku. Naprostou většinu neuronů mají v mozečku také savci, což by naznačovalo, že se může jednat...
Pravidla buněčného škálování mozku u pěvců
Kocourek, Martin ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
U mnoha pěvců, především u krkavcovitých, byly demonstrovány kognitivní schopnosti srovnatelné s těmi, pozorovanými u primátů. Aby bylo možné analyzovat, jak jsou tyto podobnosti reflektovány na buněčné úrovni, stanovil jsem, s použitím metody izotropické frakční homogenizace, počty neuronů a nonneurálních buněk v mozcích pěvců. Podařilo se mi prokázat, že počty neuronů škálují téměř izometricky s velikostí koncového mozku, tj. průměrná velikost neuronu, se zvětšováním hmotnosti mozku mírně zvětšuje a hustota neuronů se nepatrně snižuje. Hustota neuronů v koncovém mozku pěvců je 3-6 x vyšší než v mozkové kůře primátů. Počet neuronů v koncovém mozku krkavce velkého (Corvus corax) je proto srovnatelný s počtem neuronů v mozkové kůře malých opic. Mozeček podléhá velmi obdobným pravidlům buněčného škálování. Jeho velikost je však relativně menší než u savců, a proto je i procentuální podíl neuronů mozečku na celkovém počtu neuronů mnohem menší, než je tomu u savců. V příkrém rozporu s malou variabilitou hustot neuronů pozorovaných v koncovém mozku a mozečku, hustota neuronů v mezimozku, tectum opticum a mozkovém kmeni rapidně klesá se zvětšováním těchto struktur. U všech studovaných struktur zůstává hustota nonneurálních buněk víceméně stejná, bez ohledu na velikost dané struktury, což odpovídá situaci popsané...

Viz též: podobná jména autorů
1 KOCOUREK, Michal
1 KOCOUREK, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.