|
|
Moderní energetika - možné trendy vývoje energetiky
Prášek, Tomáš ; Imrichová, Anna (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato závěrečná práce se zabývá moderními trendy ve vývoji energetiky. V její první části jsou zmíněny současně používané technologie pro výrobu energie. V další části je provedena analýza energetických mixů vybraných evropských států a kontext jejich vývoje. V poslední části práce je poté proveden bilanční výpočet potenciální náhrady uhelné elektrárny Chvaletice solární elektrárnou o stejném roční kapacitě výroby.
|
|
|
Technologie zvyšování účinnosti jaderných elektráren
Poláková, Barbora ; Imrichová, Anna (oponent) ; Milčák, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zvyšováním účinnosti jaderných elektráren, konkrétně návrhem přihříváku páry. Úvodní část se věnuje obecně jaderné energetice, její historii, principu získávání energie a novým jaderným zdrojům v České republice. Druhá část se zaměřuje na rozbor jaderné elektrárny Dukovany a možnostem zvyšování její účinnosti. Ve třetí části je podrobně popsána technologie separování a přihřívání páry a její vliv na účinnost. V posledních dvou kapitolách je potom proveden termodynamický rozbor a samotný návrh výměníku, jehož cílem bylo stanovit jeho délku a teplosměnnou plochu.
|
|
|
Chlazení jaderných elektráren a návrh kondenzátoru
Caletka, Aleš ; Imrichová, Anna (oponent) ; Milčák, Pavel (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá teplotním bilančním výpočtem chladícího okruhu jaderné elektrárny a návrhem základních rozměrů kondenzátoru. Pro potřeby výpočetní části práce byla uvažována jaderná elektrárna ležící na území České republiky, využívající chladící věž s přirozeným tahem a kondenzátor chlazený vodou. Teplotní výpočet vycházel z parametrů vnějšího okolí – teplota, tlak a vlhkost, a průtoku páry. Z těchto hodnot byly určeny parametry potřebné pro návrh kondenzátoru – průtok chladící vody, vstupní a výstupní teplota chladící vody, tlak v kondenzátoru. Konstrukce kondenzátoru byla uvažována s rovnými trubkami 22x0,5. Ve výpočtu byly zanedbány tepelné i tlakové ztráty v kondenzátoru. Výsledkem návrhového výpočtu byla délka jedné trubky 22,8 m a celková teplosměnná plocha 88 100,436 m2. V rámci teoretické části práce byla představena technologie chlazení jaderných elektráren a rozebrána možná technologická řešení chladících věží.
|
|
| |
|
|
Studie možností získávání vodíku z generátorového plynu pomocí parního reformingu
Imrichová, Anna ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je studií o možnosti využití generátorového plynu jako zdroje vodíku za pomoci parního reformingu. V první části je provedena rešerše jak zplyňování, jakožto způsobu výroby generátorového plynu, tak parního reformingu včetně studií věnujícím se výrobě vodíku podobnými metodami. Následuje experimentální část, jejíž cílem je ověřit předpokládaný vliv vybraných parametrů na nárůst vodíku v plynu parním reformingem. Tyto parametry jsou: stupeň kalcinace dolomitu, který byl použit jako katalyzátor, a jeho množství, teplota v katalytickém filtru a množství páry při zplyňování. Výsledky jsou graficky zpracovány a potvrzují předpokládaný nárůst obsahu vodíku v závislosti na rostoucí teplotě a vyšším stupni kalcinace. Zároveň poukazují na nepříliš velké změny za použití rozdílného množství použitého katalyzátoru a páry.
|
|
| |
host ::
RSS.