|
Vliv chemoterapie na mužskou plodnost
Klímová, Natálie ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Hynková, Marie (oponent)
Chemoterapie, jako primární́ léčebná metoda mnoha typů rakoviny, je spojena s řadou vedlejších účinků, včetně potenciálního negativního dopadu na mužskou plodnost. Působení chemoterapie interferuje s procesem spermatogeneze, klíčovou součástí mužské reprodukce, jejíž každá část je vysoce citlivá na negativní vlivy, které ji mohou pozastavit, nebo trvale poškodit. Nejcitlivější k účinkům chemoterapie jsou aktivní mitotické a meiotické fáze, při kterých dochází k dělení a diferenciaci spermatogenních buněk. Tato stadia jsou zasažena kvůli vysoké aktivitě buněčného dělení a zvýšené potřebě buněčného růstu, což je shodný aspekt, který sdílí s rakovinovými buňkami, proti kterým jsou cytostatika primárně zaměřena. Chemoterapeutické látky však mohou ovlivnit i funkci Sertoliho buněk a Leydigových buněk, podílejících se na regulaci spermatogeneze. Neplodnost pozorovaná po chemoterapeutické léčbě tak může být výsledkem jak přímého poškození zárodečných buněk, tak nepřímého poškození endokrinní a parakrinní kontroly somatických buněk. Díky včasné diagnostice a pokroku v léčebných technologiích se množství úspěšně vyléčených pacientů trpících rakovinou stále zvyšuje. Nicméně ochrana mužské plodnosti během onkologické léčby zůstává aktuálním tématem. Hlavní náplní...
|
|
Terapeutický vliv Sertoliho buněk na efekty oxidačního stresu u germinálních buněk
Hynková, Marie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Sertoliho buňky jsou somatické buňky varlat, které mají funkci v podpoře spermatogeneze, výživě zárodečných buněk, ale také v udržování protizánětlivého prostředí a tvorbě hematotestikulární bariéry ve varlatech. Tyto buňky jsou intenzivně zkoumány pro své imunomodulační vlastnosti, které jsou využitelné v transplantační medicíně či jako terapeutický nástroj v regenerativní medicíně. V návaznosti na předchozí výzkum, ve kterém bylo potvrzeno, že Sertoliho buňky u myši sdílí některé charakteristiky s mezenchymálními kmenovými buňkami a mají multipotentní diferenciační potenciál in vitro, byly provedeny experimenty pro zjištění jejich terapeutických schopností. Sertoliho buňky prokázaly schopnost podpořit zachování motility spermií po navození zánětu varlat a snížit množství imobilních spermií in vivo. Na základě předběžných výsledků mají také schopnost snižovat množství ROS produkovaných testikulárními buňkami postiženými oxidačním stresem in vitro. Klíčová slova: Sertoliho buňky, germinální buňky, neplodnost, oxidační stres, ROS
|
|
Maternální a fetální mikrochimérismus.
Hynková, Marie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent)
Mikrochimérismus je definován jako přítomnost malého množství geneticky odlišných buněk v těle člověka. Nejčastěji vzniká během těhotenství a kojení, dále také krevní transfuzí a transplantací. Během těhotenství dochází k obousměrné transplacentární migraci buněk mezi matkou a dítětem. Buňky přenesené v průběhu těhotenství a kojení, mohou přetrvávat v organismu dítěte až do dospělosti. Prostřednictvím mateřského mléka je během kojení do těla dítěte přenášeno velké množství imunitních buněk, které dítě chrání před patogeny a podílí se na modulaci jeho imunitního systému. Fetální buňky přetrvávají v organismu matky až několik desítek let a mohou mít dlouhodobý vliv na její zdravotní stav. Mohou se účastnit obnovy poškozených tkání matky, ale také přispět ke vzniku závažných autoimunitních onemocnění.
|
|
Oprávněnost intervencí ČNB na devizovém trhu
Hynková, Marie
Hynková, M. Oprávněnost intervencí ČNB na devizovém trhu. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2018. Diplomová práce se zabývá monetární politikou České národní banky po finanční krizi. Měnová politika ČNB je srovnávána s politikou uplatňovanou Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou. Pozornost je věnována pře-devším výběru monetární politiky ČNB a zdůvodnění, proč ČNB přistoupila k intervencím na devizovém trhu s cílem znehodnotit měnový kurz CZK/EUR. V diplomové práci jsou detailně popsány devizové intervence, ke kterým přistou-pila ČNB 7. listopadu 2013 a následně od nich upustila 6. dubna 2017. Devizovými intervencemi chtěla ČNB ovlivnit hrozící deflační vývoj v zemi, proto se diplomová práce také zabývá důsledky vyvolanými použitím tohoto nekonvenčního nástroje. Práce taktéž hodnotí přínosy a náklady devizových intervencí. Empirická část di-plomové práce dokládá vztah inflace a devizového kurzu CZK/EUR. Nechybí zhodnocení faktorů působících na vývoj inflace během intervenčního období.
|