|
|
Využití půdoochranných technologií v pěstování řepy cukrové
Hybler, Jakub ; Urban, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
V poslední době se setkáváme s mnoha extrémy počasí. Jedním takovým jsou náhlé a vydatné přívalové deště. Právě tyto deště nejvíce ohrožují zemědělskou půdu vznikem vodní eroze půdy. Nejvíce náchylné k vodní erozi půdy jsou širokořádkové plodiny, mezi které patří také cukrová řepa. Z těchto důvodů byla v posledních letech věnována velká pozornost vlivu zpracování půdy na působení vodní eroze půdy.
Cílem této diplomové práce bylo posoudit vliv podzimního zpracování půdy na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy, ale také na výnosové a kvalitativní parametry této plodiny. Dílčím cílem bylo posoudit vliv vzrůstající listové pokryvnosti cukrové řepy na vodní erozi půdy.
Za tímto účelem byly v průběhu let 2012 až 2015 založeny přesné polní pokusy na pozemcích Agro Chomutice a.s. Pokusy byly založeny ve třech variantách a to mělké kypření (do 10 cm), hluboká orba (do 25 cm) a hluboké kypření (do 25 cm). V různých růstových fázích probíhalo umělé zadeštění. V první růstové fázi nebyla cukrová řepa zapojena ani v řádku a ani v meziřadí. Ve druhé růstové fázi byla cukrová řepa zapojena v řádku, ale v meziřadí ještě ne. V poslední třetí růstové fázi byl již porost plně zapojen. Samotné zadeštění bylo prováděno polním simulátorem deště a byla sledována ztráta půdy z jednotlivých variant.
Při umělém zadeštění bylo zjištěno, že cukrová řepa je nejvíce ohrožená vodní erozí půdy v rané fázi růstu a právě v této fázi se nejvíce projevilo rozdílné podzimní zpracování půdy k cukrové řepě. V první růstové fázi cukrové řepy, ve které bylo prováděno zadeštění, bylo dosaženo nejlepších výsledků jak u hlubokého kypření, tak hluboké orby. V roce 2012 (24. 5. 2012) byla u hlubokého kypření naměřena ztráta půdy 1,30 t.ha-1, což představovalo snížení o 64,76 % oproti mělkému kypření a o 40,91 % oproti hluboké orbě. Naopak v roce 2014 (2. 6. 2014) byla jako nejlepší varianta vyhodnocena hluboká orba se ztrátou půdy 0,11 t.ha-1. Takováto ztráta půdy je o 78,43 % menší oproti hlubokému kypření a menší o 91,41 % oproti mělkému kypření. Obdobných výsledků bylo dosaženo jak u hlubokého kypření tak hluboké orby v pozdějších fázích růstu, ve kterých bylo prováděno zadeštění. Z výsledků bylo dále zjištěno, že cukrová řepa v pozdějších fázích růstu lépe odolává vodní erozi půdy. To dokládá rok 2012, kdy při prvním zadeštění (24. 5. 2012) byla zjištěna ztráta půdy 2,20 t.ha-1 u hluboké orby. Při druhém zadeštění (6. 6. 2012) 0,03 t.ha-1 a při třetím (1. 8. 2012) už byla naměřena nulová ztráta půdy. Stejných výsledků bylo dosaženo v následujících pokusných letech.
U hlubokého kypření bylo dosaženo největšího výnosu bulev (99,71 t.ha-1), ale rozdíl mezi hlubokou orbou (99,32 t.ha-1) činil jen 0,39 %. Nejvyšší cukernatosti dosáhla varianta s hlubokým kypřením (18,95 %). Při statistickém zpracování však nebyl zjištěn mezi variantami statisticky průkazný rozdíl. Největšího výnosu bulev přepočítaného na 16% cukernatost dosáhla varianta s hlubokým kypřením (122,32 t.ha-1), ale opět rozdíl mezi hlubokou orbou (119,81 t.ha-1) činil pouze 2,10 %.
Ze čtyřletých výsledků byl jednoznačně prokázán příznivý vliv hlubokého kypření a hluboké orby na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy. Dále bylo zjištěno, že se stoupající listovou pokryvností a růstem bulvy cukrové řepy klesá nebezpečí vodní eroze půdy. Cukrová řepa je nejvíce náchylná na vodní erozi půdy v raných fázích růstu a právě v této době se uplatnilo hluboké podzimní zpracování půdy. U plně zapojeného porostu nebyly naměřeny výraznější ztráty půdy, a v tuto dobu přestává být cukrová řepa erozně nebezpečnou plodinou. U výnosových a kvalitativních parametrů cukrové řepy byl zjištěn pozitivní vliv hlubokého kypření a hluboké orby na výnos a kvalitu cukrové řepy. Nejméně příznivých výsledků ve všech pokusných letech bylo dosaženo u mělkého kypření.
|
host ::
RSS.