|
|
Cestování na Blízký východ na rozhraní středověku a novověku
Homolka, Vojtěch ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat každodenní aspekty cestování na Blízký východ na přelomu středověku a raného novověku. Těžištěm mého badatelského zájmu jsou zejména stravovací možnosti a zvyklosti cestovatelů, hygiena, ubytování, způsoby trávení volného času, nebezpečí a vztah k domorodcům. Informace jsem čerpal především z cestovních spisů českých, německých a italských židovských poutníků, kteří vykonali mezi lety 1470-1550 pouť do Svaté země. Z útržkovitých zmínek jednotlivých autorů jsem se pokusil sestavit o vybraných aspektech poutí co nejcelistvější mozaiku, kterou jsem následně porovnával s každodenním životem šlechticů a měšťanů kolem roku 1500. Snažil jsem se též zachytit rozdíly v chování křesťanských a židovských poutníků a upozorňovat na pozvolné změny, k nimž docházelo v průběhu 16. století. Poutníci se při cestování na Blízký východ museli vyrovnávat s nezvyklým složením svého jídelníčku a leckdy se spokojit s nižšími příděly a menší pestrostí pokrmů. Na druhé straně měli k dispozici větší výběr mořských ryb nebo čerstvého subtropického ovoce. Dodržováním rozličných hygienických návyků se poutníci snažili předcházet nemocem, které mohly v některých případech skončit i smrtí. Spánek na zámořské lodi ani v orientálních ubytovacích zařízeních obvykle nebyl příliš...
|
|
|
Cestování na Blízký východ na rozhraní středověku a novověku
Homolka, Vojtěch ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat každodenní aspekty cestování na Blízký východ na přelomu středověku a raného novověku. Těžištěm mého badatelského zájmu jsou zejména stravovací možnosti a zvyklosti cestovatelů, hygiena, ubytování, způsoby trávení volného času, nebezpečí a vztah k domorodcům. Informace jsem čerpal především z cestovních spisů českých, německých a italských židovských poutníků, kteří vykonali mezi lety 1470-1550 pouť do Svaté země. Z útržkovitých zmínek jednotlivých autorů jsem se pokusil sestavit o vybraných aspektech poutí co nejcelistvější mozaiku, kterou jsem následně porovnával s každodenním životem šlechticů a měšťanů kolem roku 1500. Snažil jsem se též zachytit rozdíly v chování křesťanských a židovských poutníků a upozorňovat na pozvolné změny, k nimž docházelo v průběhu 16. století. Poutníci se při cestování na Blízký východ museli vyrovnávat s nezvyklým složením svého jídelníčku a leckdy se spokojit s nižšími příděly a menší pestrostí pokrmů. Na druhé straně měli k dispozici větší výběr mořských ryb nebo čerstvého subtropického ovoce. Dodržováním rozličných hygienických návyků se poutníci snažili předcházet nemocem, které mohly v některých případech skončit i smrtí. Spánek na zámořské lodi ani v orientálních ubytovacích zařízeních obvykle nebyl příliš...
|
|
|
Zachycení každodenního života ve spisech Čechů cestujících v pozdním středověku a raném novověku na Blízký východ
Homolka, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Daleké cesty byly ve středověku a raném novověku zcela mimořádnou událostí. Ale i daleko od domova museli lidé něco jíst, v noci načerpat nové síly či pečovat o svůj zevnějšek. V této práci jsem se zaměřil na postřehy z oblasti všedního života ve spisech Čechů, kteří v 15. a 16. století cestovali na Blízký východ. Václav Vratislav z Mitrovic pobýval v Konstantinopoli, Martin Křivoústý, Martin Kabátník, Jan Hasištejnský z Lobkovic, Oldřich Prefát z Vlkanova a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic putovali do Svaté země. Kabátník a Harant odtud pokračovali dále do Egypta. Jídelníček cestovatelů tvořil zejména chléb, různé druhy ovoce, masité pokrmy, žízeň zaháněli nejčastěji vodou a vínem. Na jedné straně mohli okusit cizokrajné potraviny, na straně druhé byla jejich strava poměrně jednotvárná - hlavně na lodi, ve vězení či při přechodu pouště. Bylo nutné dodržovat základní hygienické návyky, aby cestující předcházeli nemocem. Hrozila jim například úplavice nebo mořská nemoc. Choří poutníci se mohli uchýlit do některého ze sítě špitálů. Očistu těla bylo možné vykonat v orientálních lázních, které měly velmi vysokou úroveň. Spánek v dalekých zemích nebýval příliš pohodlný. Spalo se v hostincích, klášterech či pod širým nebem, lehávalo se na pletených rohožích nebo na kobercích. Člověk nikde neměl skoro žádné...
|
host ::
RSS.