|
|
Interdisciplinární výzkum středověké sakrální architektury
Derner, Kryštof ; Havrlant, Jaroslav ; Křivánek, Roman ; Kuljavceva Hlavová, Jana ; Lissek, Petr ; Peksa, Vojtěch ; Skopec, Jaroslav ; Václavík, František R. ; Witan, Joanna ; Zeman, Václav
Metodika se dělí na tří základní oblasti poznávacího procesu sakrální architektury, které se liší dle povahy studovaných pramenů. I. Problematika poznání sakrální architektury na základě písemných, kartografických a obrazových pramenů. II. Sakrální architektura z hlediska hmotných pramenů archeologické povahy (artefaktů, ekofaktů a jejich nálezových situací). III. Sakrální architektura na základě hmotných pramenů stavební povahy, zkoumaných stavebněhistorickým průzkumem. Tyto oblasti doprovází podkapitoly věnované jiným metodám, dalším poznávacím a dokumentačním procesům. Nezbytnou součástí jsou i drobné exkurzní kapitoly, ve kterých jsou popsány konkrétní příklady z výzkumné praxe.
Plný text:  PDF
|
|
|
Česká kulturní sezóna - Czech Open 2012 z pohledu kulturní a sportovní diplomacie
Hlavová, Jana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
V souvislosti s globalizací vyvstává stále silněji potřeba států prezentovat se co nejúčinněji navenek. Možný vhodným prostředkem k úspěšné prezentaci pro stát může být použití kulturní a sportovní diplomacie. Práce si klade za cíl potvrzení teze, že aplikování kulturní a sportovní diplomacie ve vztahu k zahraničí může být, ale také nemusí, velkým přínosem pro stát. První kapitola je teoretickým představení termínů kulturní a sportovní diplomacie společně s uvedením jejich nástrojů a metod. Ve druhé kapitole je popsána historie obou diplomacií a jsou zde představeny Česká centra jako nejvýznamnější aktér kulturní diplomacie. V rámci kapitoly jsou popsány i tři kulturně modelové sportovně -- kulturně události. Třetí kapitola se pak soustředí na detailní popis kulturní sezony zorganizované v rámci LOH 2012.
|
|
|
Historie farnosti Vlachovo Březí v 17.-19. století
HLAVOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se zabývá na základě dostupných pramenů chodem farnosti, na kterém se podílel nejenom farář se svými farníky, ale také ostatní církevní i světské orgány. Pozornost je věnována nejenom jednotlivým duchovním správcům, ale také jejich povinnostem od péče o svěřené farníky po zajištění hmotného stavu kostela a fary. Úvodní část shrnuje literaturu a prameny k danému tématu, po ní jsou zařazeny kapitoly věnující se církevní správě po Bílé hoře až do konce 19. století, reorganizaci církevní správy po Bílé hoře a vývoji duchovní správy v Prácheňském kraji. Jádro celé práce tvoří pět kapitol, ve kterých je podán vývoj farnosti od poloviny 17. století do druhé poloviny 19. století. Nejprve je popsána farnost na základě její rozlohy a počtu duší v ní žijících. Další kapitola je věnována vzniku a historii farnosti, místním duchovním správcům a vizitacím. Dále následuje kapitola o povinnostech faráře a účasti farníků na duchovním životě farnosti, rozdělená na povinnosti každodenní (bohoslužby), takřka každodenní (křesťanská cvičení) a ojedinělé (svátost biřmování a procesí) a ukončena školními záležitostmi. Poslední dvě kapitoly se zabývají hospodařením a správou farního a zádušního majetku, a sakrálními objekty v rámci farnosti a jejich vybavením. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru.
|
|
|
Nejstarší pamětní kniha farnosti Vlachova Březí (1734-1811)
HLAVOVÁ, Jana
Hlavním úkolem bakalářské práce nesoucí název "Nejstarší pamětní kniha farnosti Vlachova Březí (1731-1811)" je představit čtenáři téma farních kronik. Jedná se o diplomatický rozbor pramene důležitého pro církevní dějiny v dané farnosti. V úvodu se seznamuje čtenář s tématem a hodnocením literatury a pramenů, které se věnují této problematice. Samotná práce je členěna do tří kapitol. První z nich přináší přehledný popis dějin města. Ve druhé kapitole jsou popsány dějiny farnosti se zřetelem na období, kdy byla pamětní kniha psána. Strukturou pamětní knihy se zabývá třetí kapitola, která je rozdělena do čtyř podkapitol; Vnější popis, Vnitřní popis, Kronikáři, Rozbor zápisů. Poslední podkapitola se věnuje zhodnocení jednotlivých zápisů a může být využita jako průvodce samotným pramenem. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky týkající se pamětních knih. Jsou zde načrtnuty i možnosti jejího dalšího využití jako historického pramene. Součásti práce je seznam pramenů a literatury a přílohy, které obsahují přehledné tabulky a ukázky písma jednotlivých autrů kroniky.
|
host ::
RSS.