|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Osobnost Mistra litoměřického oltáře a jeho předpokládaná činnost v kapli svatého Václava v pražské katedrále svatého Víta
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
České resumé Mistr litoměřického oltáře patří mezi nejvýznamnější osobnosti pozdní gotiky na našem území za Jagellonců, jejichž vláda u nás započala nástupem Vladislava Jagellonského na český trůn roku 1471. Po smrti jeho nepřítele Matyáše Korvína přesídlil do Budína a Prahu navštívil před svou smrtí jen několikrát. Jeho syn také v Praze nesídlil a do metropole Čech přijel pouze jednou. Těmito politickými okolnostmi je podmíněna otázka donátorské činnosti panovníka. Početná uměleckohistorická literatura, věnující se problematice anonymního malíře, se dosud nedokázala shodnout na původu umělce. Někteří věří, že se jedná o domácího umělce, který byl ovlivněn takzvanou dunajskou školou, jiní se kloní k názoru, že se jedná o umělce, jenž k nám přišel ze sousedního Německa. Výchozím bodem pro shromáždění všech děl anonymního malíře jsou dvě význačné malířské památky na území Čech, jež jsou datovány do prvního desetiletí 16. století. První z nich je velkolepý cyklus nástěnných maleb v katedrále svatého Víta v Praze, jenž je svým rozsahem ojedinělý jak na našem území, tak v celé střední Evropě, a druhý neúplně zachovaný oltář značných rozměrů s pašijovými a mariánskými výjevy, který je v literatuře označován jako Litoměřický oltář. Těmto dvou pracím jsou věnovány dvě nejobsáhlejší kapitoly předkládané práce. Část...
|
host ::
RSS.