|
|
Šíře a limity uplatnění speciálního pedagoga (vychovatele) ve vězeňství
HRŮZOVÁ, Monika
Porevoluční období v Čechách sebou přineslo i humanizaci vězeňství a s ním nové pracovní pozice. V současnosti je obvyklé, že každá věznice má kromě příslušníků Vězeňské služby i občanské zaměstnance, kteří se starají o "převýchovu" odsouzených ve výkonu odnětí svobody a osob ve výkonu vazby. V bakalářské práci Šíře a limity uplatnění speciálního pedagoga (vychovatele) jsou jako cílová skupina zvoleni speciální pedagogové ve vybraných věznicích v České republice. Teoretická část práce shrnuje poznatky o českém vězeňství. První kapitola se zabývá českým vězeňstvím v obecné rovině. Zmiňuje, jak probíhal vývoj vězeňství po roce 1989, charakterizuje a rozděluje české věznice a zvlášť se zabývá vazebními věznicemi, rozebírá zacházení s vězni a jednotlivé programy zacházení, a věnuje se Vězeňské službě ČR, především pak pracovníkům, kteří přicházejí do úzkého kontaktu s vězni, tzn. výchovným pracovníkům a specialistům. Druhá kapitola se samostatně věnuje speciálnímu pedagogovi, jenž působíu Vězeňské služby České republiky. Zajímá se o to, jaké osobnostní a profesní předpoklady by měl mít speciální pedagog ve vězení. Dále se tato kapitola věnuje náplni práce speciálního pedagoga, možnostem vzdělávání v rámci Vězeňské služby ČR a podrobně analyzuje další faktory, které mohou ovlivňovat pracovní uplatnění speciálního pedagoga. Empirická část této bakalářské práce vychází z výzkumu, jenž byl koncipován jako kvalitativní sonda za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se speciálními pedagogy ve vybraných věznicích v České republice. Rozhovory byly prováděny se šesti speciálními pedagogy ve dvou věznicích Věznice Příbram a Vazební věznice Liberec. Před samotnými rozhovory byla stanovena osnova, která obsahovala osm tematických okruhů úvodní otázku, která měla za úkol zjistit náplň práce, dále možnosti změn v celkové náplni práce, pohled na vzdělávání, možnosti uplatnění, materiální a technické podmínky, možnosti změn při realizaci programů zacházení, cíle a omezení speciálních pedagogů a administrativa a legislativa. Cílem práce byla komparace reálných možností působení speciálního pedagoga v českém vězeňství se současně platnými předpisy, které upravují pracovní náplň tohoto pedagogického pracovníka ve vězení. Dílčími cíly bylo zjistit, v čem speciální pedagogové spatřují omezení pro svou práci a jaké jsou jejich možnosti v rámci daného povolání ve vězení. Z odpovědí respondentů bylo zjištěno, že reálně vykonávaná činnost speciálních pedagogů koresponduje se současně platnými předpisy. Avšak z výzkumu vyplývá, že speciální pedagogové ve vězení vykonávají i činnosti nad rámec svých předepsaných povinností. Z výzkumu dále vyplývá, že největší limit pro výkon svého povolání spatřují speciální pedagogové v nadměrné administrativní činnosti. Většinou se považují spíše za úředníky, než za pedagogy. Dále jako limit označovali nedostatek pracovníků v přímé péči, přílišnou humanizaci vězeňství nebo patologické jevy vyskytující se ve vězení. Na druhou stranu mají pedagogové možnost osobního růstu díky různým kurzům a jiným formám vzdělávání, které zajišťuje Vězeňská služba ČR. Dále spatřují pozitivum v kreativitě svého povolání, jelikož si dle svého zaměření mohou volit aktivity, které budou v rámci programů zacházení s odsouzenými vykonávat. Tato bakalářská by měla přinést ucelený pohled na speciálního pedagoga v českém vězeňství a informuje o limitech a možnostech v tomto specifickém prostředí. Zároveň by mohla posloužit jako zdroj motivace absolventům speciální pedagogiky a příbuzných oborů k výkonu tohoto povolání.
|
host ::
RSS.