|
| |
|
|
Sledování vlastností materiálů s fázovou přeměnou (PCMs) v čase
Šikutová, Eva ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá sledováním vlastností materiálů s fázovou přeměnou (PCMs, Phase Change Materials) v čase. Teoretický blok je rozdělen do dvou částí. První část se zaměřuje na popis vlastností těchto materiálů, jejich přípravu a využití v různých průmyslových odvětvích. Druhá část představuje metody pro měření vlastností PCMs vzorků. V experimentální části této práce byly PCMs po známé definované historii analyzovány metodou diferenciální skenovací kalorimetrie (DSC) a získané výsledky byly následně zpracovány a vyhodnoceny.
|
|
|
Vliv městské zeleně na kvalitu životního prostředí
Prokš, Dominik ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vlivu městské zelně na kvalitu životního prostředí. Jako první téma se objevuje pojem urbanizace a na to úzce navazuje to, co město jako takové pro společnost přestavuje. Dále je velká pozornost již věnována městské zeleni a její funkcím a vlivům na životní prostředí ve městech. Veřejná zeleň má vliv na ovzduší a klimatické funkce, také na hospodaření se srážkovou vodou, zamezování šíření hluku, zachytávání prašnosti a v neposlední řadě má zeleň pozitivní vliv i na psychiku obyvatel. Dále je v práci věnována pozornost údržbě a péči o rostliny a travní porosty. V praktické části je rozebírána koncepce správy a podoby veřejné městské zeleně na území statutárního města Brna, kde mimo jiné jsou popisováni jednotliví správci městské zeleně na území města a jejich povinnosti i problémy, které jsou s údržbou spjaty. Je přiblížena i funkce geologického a informativního systému zvaného GIS, který právě pro správce a pro širokou veřejnost představuje aplikaci pro přehlednou orientaci ve městě a jeho prostředí. Poslední kapitola je věnována měření koncentrací znečišťujících látek v brněnském ovzduší.
|
|
|
Studium biodostupnosti a oxidativního potenciálu prvků pomocí simulovaných plicních kapalin
Šidla, Jiří ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Cigánková,, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením biodostupné koncentrace a oxidativního potenciálu městské aerosolu pomocí 3 simulovaných plicních tekutin. Ve dvou kampaních (léto, zima) byla navzorkována submikronová frakce (PM1; částice městského aerosolu s aerodynamickým průměrem menším než 1 m). Gravimetricky byla stanovená hmotnostní koncentrace PM1 a pomocí ICP-MS byly stanoveny celkové koncentrace vybraných kovů. Dále byla provedena extrakce navzorkovaných filtrů do 3 simulovaných plicních tekutin (Gamblův roztok – GS, Simulovaná kapalina plicních sklípků – SAF a Curosurf). Extrakty byly použity pro stanovení biodostupnosti jednotlivých kovů pomocí ICP-MS a stanovení oxidativního potenciálu. Oxidativní potenciál standardních roztoků vybraných kovů a reálných vzorků aerosolu byl také studován pomocí 3 simulovaných plicních tekutin. Nejvyšší celková koncentrace v PM1 byla naměřena u Fe. Biodostupnost většiny studovaných kovů byla v Curosurf vyšší než v GS a SAF. Přestože v letní kampani byla biodostupnost většiny kovů vyšší než v zimní kampani, u OP byly naměřeny vyšší hodnoty v zimní kampani. OP bylo vyšší u extrahovaného PM v Curosurf než v SAF. Rovněž byla provedena studie vzájemných vztahů mezi naměřenými veličinami pomocí korelací. Tato práce přináší bližší pohled na působení inhalovaných kovů obsažených v městském atmosférickém aerosolu na lidské zdraví. Přínosným je rovněž zařazení Curosurfu mezi analyzované SLF, neboť se jedná o látku, která je využívaná v nemocnicích pro léčbu syndromu respirační tísně u dětí.
|
|
|
Exploring correlation between vegetation indices and plant nitrogen uptake
Pavlačková, Alena ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Excessive fertilization can cause environmental pollution, such as water contamination and greenhouse gas emissions, along with economic losses. To mitigate these issues, it is important to adjust fertilization rates to the specific needs of crops. This thesis explores the use of remotely sensed vegetation indices to monitor crop nitrogen uptake and guide fertilization application. The study was conducted in Oensingen, Switzerland, during an internship at ETH Zürich. The main objective was to develop a prediction model based on vegetation indices to estimate the nitrogen uptake of grass-clover mixtures and winter wheat. Additionally, the correlation between various vegetation indices and crop characteristics, especially nitrogen uptake, was analyzed. Vegetation indices (NDVI, NDRE, GNDVI, MCARI, EVI) were derived from Sentinel-2 images using Google Earth Engine. Various crop characteristics, including the Leaf Area Index (LAI) and crop height, were measured, and winter wheat samples were analyzed for nitrogen uptake using an elemental analyzer. Additional nitrogen uptake data for grass from previous years was also included. In total, data from the years 2021-2023, that included both grass-clover mixture and winter wheat values, were used in the analysis. Correlation and regression analysis were performed to examine the relationships between vegetation indices and the measured crop characteristics. The index showing the strongest relationship with crop nitrogen uptake was then used to create a prediction model. The analysis revealed that the Enhanced Vegetation Index (EVI) was the most effective predictor of nitrogen uptake. The constructed prediction model based on EVI values achieved a high coefficient of determination (R$^2$) of 0.89, a low root mean square error (RMSE) of 1.05, and a mean absolute error (MAE) of 0.89. The results indicate that EVI is a reliable index for predicting nitrogen uptake in crops. The developed EVI-based model could be potentially used for optimizing nitrogen application in crops, which can reduce the negative environmental and economic impacts of over-fertilization.
|
|
|
Lithium a jeho vliv na životní prostředí při poruchách lithiových bateriových článků
Linney, Phillip George ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem uvolňování alkalických kovů a vybraných těžkých kovů z bateriových článků do hasebních vod. Vzorky baterií byly připraveny jejich přehřátím s následným výbuchem a poté loužením v destilované vodě. Po stanovené době byla sledována změna pH a konduktivity oproti destilované vodě. Pro změření koncentrace prvků byla použita plamenová emisní spektrometrie a ICP-MS. Naměřené hodnoty obsahu kovů ve vodných extraktech vzorků baterií shořelých na vzduchu byly porovnány se vzorky, které explodovaly pod vodou. Byly zjištěny jisté rozdíly. Pro vzorky extraktů z baterií shořelých na vzduchu byla zjištěna koncentrační posloupnost Li+ >> K+ > Na+, kdežto pro vzorky extraktů baterií shořelých ve vodě byla zjištěna koncentrační posloupnost Li+ >> Na+ > K+. Koncentrace iontů Na+ se pohybovaly kolem 12,7 mg/l pro vzorky explodované pod vodou potom 275 mg/l. Koncentrace K+ byla pro oba typy vzorku kolem 19 mg/l. Lithiových iontů bylo stanoveno nejvíce ze všech měřených prvků, a to v průměru 1500 mg/l pro vzorky shořelé na vzduchu a 8200 mg/l pro vzorky explodované pod vodou. Při měření na ICP-MS byly zjištěny vyšší koncentrace Fe, Ni, Cu, Mn a Co v závislosti na složení daného vzorku baterie.
|
|
|
Problematika separace mikroplastů z environmentálních matric
Pařízková, Mia Victoria ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá metodami pro separaci mikroplastů z půdy a následnou aplikací kvantitativních metod gravimetrie, ATR-FTIR a Py-GC/MS. Byly připraveny vzorky modelové půdy a mikroplastů PET nebo PLA o různých koncentracích. Tyto vzorky byly separovány pomocí roztoku uhličitanu draselného o přesné hustotě. Efektivita separace byla zkoumána gravimetricky. Vzorky byly také proměřeny pomocí metod ATR-FTIR a Py-GC/MS, jejichž výsledky byly srovnány pomocí korelačních koeficientů. Bylo posouzeno, že ATR-FTIR je vhodnější metodou, tudíž byla tato metoda použita při analýze připravených vzorků deseti reálných půd a mikroplastů PET nebo PLA.
|
|
|
Studium složení emitovaných pevných částic z domácího spalování
Lesná, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Podstatou této bakalářské práce je analýza chemického složení rozdílných vzorků biomasy. Vzorky biomasy byly spáleny v krbových kamnech, čímž bylo imitováno spalování v domácích topeništích. V této práci jsou ze začátku definována biopaliva a rozdílná chemická složení mezi dřevěnými a bylinnými palivy, která jsou v této práci zkoumána. V dalších kapitolách je představen proces spalování a různé druhy emisí vznikající při spalování tuhých paliv. Pozornost je věnována legislativě a metodám měření aerosolů a následně i metodám jejich chemické analýzy. Poslední kapitoly teoretické části se zaměřují na zdravotní a environmentální rizika, která s sebou pevné částice nesou. V experimentální části jsou popsány procesy odběru filtrů s částicemi, mikrovlnný rozklad těchto filtrů, stejně tak jako vstupního paliva a popela. Dále práce popisuje analýzu chemického složení vstupního paliva, emitovaných částic a popela, ve kterých byly stanovovány kovy metodou absorpční atomové spektrometrie. Je zde popsán výpočet koncentrací tuhých částic na filtru. V diskuzi jsou jednotlivá paliva porovnávána podle obsahu jednotlivých kovů.
|
|
|
Problematika identifikace a kvantifikace mikroplastů v půdách
Polachová, Tereza ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o přítomnosti, chovaní a analýze mikroplastů v půdách. Nejběžnější metodou pro analýzu mikroplastů v půdách se používá FTIR spektroskopie. Shrnutí poznatků a výsledků publikovaných výzkumů ale naznačují nedostatečnou standardizaci odběru, pročištění a nakládaní se vzorky. Cílem bylo vytvoření matematického modelu pro kvantifikaci PET ve směsích standardních půd a PET, který byl následně ověřen na směsích PET v různých reálných půdách. Výsledkem je model, který by měl být univerzální pro kvantitativní analýzu PET v půdách standardních i reálných, s nízkou i vysokou koncentrací PET. Modely byly vytvořeny pro následující vlnočty 2965,80 cm-1; 1739,99 cm-1; 1299,85 cm-1 a 1135,31 cm-1. Korelační koeficienty R2 finálních modelů pro jednotlivé vlnočty vyšly: 0,9606; 0,9141; 0,9360 a 0,8879.
|
|
| |
host ::
RSS.