|
|
Vztah mezi délkou ocasních per a atraktivitou samců vlaštovky obecné
Záleská, Josefína ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), a především její evropský poddruh Hirundo rustica rustica, patří z hlediska výzkumu pohlavního výběru mezi nejstudovanější druhy. Samci tohoto poddruhu mají v průměru výrazně delší krajní ocasní pera než samice, přičemž se na základě studií u vícero evropských populací předpokládá, že právě tento ornamentální znak hraje v pohlavním výběru tohoto poddruhu důležitou roli. Délka samčích ocasních per byla spojena s některými hlavními parametry určujícími atraktivitu jedince v rámci sociálně monogamního systému párování, jako je například časné spárování se a časná iniciace hnízdění, pravděpodobnost opakované snůšky v jedné hnízdní sezóně či počet úspěšně vyvedených mláďat. Cílem této práce bylo zhodnotit, nakolik je délka ocasních per rozhodujícím znakem spojeným s atraktivitou samců v jihočeské populaci vlaštovky obecné. Výsledky práce naznačují, že délka ocasních per samců je v této populace atraktivním znakem, spojeným s vícero reprodukčními výhodami. KLÍČOVÁ SLOVA Pohlavní dimorfismus, pohlavní výběr, vlaštovka obecná, počátek hnízdění, atraktivita, reprodukční úspěch, věk, prodloužený ocas
|
|
|
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) -- modelový druh pro výzkum prekociálních problémů bahňáků ( Charadrii)
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Prekocialita klade velké energetické nároky na mládě, které si krátce po vylíhnutí musí samo začít hledat potravu a je vystaveno faktorům okolního prostředí mnohem více než altriciální mláďata. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro představení prekociálních problémů bahňáků (Charadrii), typické prekociální ptačí skupiny. Lepší porozumění problémům růstu a přežívání kuřat čejky chocholaté v různých podmínkách prostředí prohloubí naše pochopení ekologických omezení a adaptací prekociality bahňáků a zároveň může výrazně pomoci při stanovení podmínek efektivní ochrany ohrožených druhů. Velikost, růst, kondice i přežívání čejčího kuřete je ovlivněno velikostí vejce, ale také kvalitou jeho rodičů během 35 dnů, které kuře potřebuje pro dosažení vzletnosti. Mortalita čejčích kuřat je nejvyšší do 10 dnů věku kuřete působením všech dále uvedených faktorů, o to účinnějších v kritickém a choulostivém období kuřete krátce po vylíhnutí. Čejčí kuře se neselektivně živí na nejpočetnějších a jemu nejdostupnějších typech kořisti, které sbírá převážně z povrchu země, z měkkého bahna či mělké vody. Potrava zahrnuje řadu bezobratlých živočichů, zejména žížaly, brouky a další skupiny hmyzu. Zastoupení jednotlivých složek potravy se významně mění s věkem kuřete, sezónou i obývaným biotopem....
|
|
| |
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
| |
|
|
Vliv vysychání a zarůstání mokřadů mírného pásu na diverzitu a početnost ptáků
Tuháček, Filip ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Mokřadní ekosystémy jsou domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů. Jejich biodiverzita souvisí zejména s jejich různorodou podobou, která mnohdy dokáže podporovat velké množství organismů, včetně ptáků. Vzhled a adaptace tato zvířata připravila na život ve vodních podmínkách, některé druhy se staly přímo závislými na vodním prostředí. Mokřady jsou jimi využívány při shá- nění potravy, rozmnožování i hnízdění a různé druhy ptáků vyžadují i rozdílné podmínky prostředí, jejichž výhodnost se pro jednotlivé skupiny ptáků může v závislosti na jejich ekologii lišit. Vysy- chání a zarůstání mokřadů představuje pro tyto ekosystémy hrozbu a přítomné ptáky ovlivňuje v různé míře právě vzhledem k jejich různorodým adaptacím a schopnostem. Efektivita lovu, a stejně tak dostupnost potravy, může být ovlivněna změnami v rostlinném společenstvu, jeho roz- sahu i hustotě a v hloubce vody. Tyto proměny mohou mít různý vliv i na hnízdění ptáků, jednak s ohledem na výběr hnízdiště, jednak i na přežití a úspěšnost hnízd, hlavně co se predace týče, jež je zvýšena s nižší hloubkou vody i nižším zakrytím hnízd. Vlivy těchto habitatových proměn však nelze mezi všemi ptačími druhy zobecňovat a v případě managementu je třeba na tyto poznatky pamatovat. Možností je vytváření nových mokřadních oblastí nebo obnova, kdy se...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vybrané aspekty podzimního tahu ptáků a netopýrů přes horské sedlo
Koukolíková, Anna ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Horská sedla ležící v pohořích orientovaných východo-západním směrem slouží jako důležité ptačí a netopýří migrační koridory k překonávání těchto bariér a díky zvýšené koncentraci migrujících jedinců obou skupin jich lze využít ke studiu různých aspektů migrační ekologie. V rámci ČR je v tomto směru nejvýznamnější sledovanou lokalitou Červenohorské sedlo v Jeseníkách. V rámci této práce byly srovnány vybrané aspekty charakteru podzimní migrace (složení společenstva, fenologie, faktory ovl ivňující její intenzitu) ptáků a netopýrů v průběhu podzimní sezóny. Dále byla srovnána využitelnost dat pro spolehlivé určení fenologie podzimního průtahu vybraných modelových druhů ptáků na základě standardizovaného odchytu v horách ve srovnání s obsáhlým souborem údajů získaných na základě faunistických pozorování v rámci celé České republiky. Data z horských odchytů se ukázala být spolehlivějším ukazatelem načasování tahu ptáků zejména díky tomu, že naprostá většina druhů přes hory pouze urychleně protahuje, zatímco v pozorováních pocházejících z nižších poloh dochází k mísení ptáků, kteří na tahu nejsou s ptáky protahujícími a počty pozorovaných jedinců v některých případech odrážejí spíše zajímavost extrémních pozdních výskytů, kterým je obecně věnována větší pozornost, a jsou v rámci faunistických...
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
host ::
RSS.