Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Reflexe holocaustu v současné umělecké produkci
Bilavčíková, Hana ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Resumé Tato práce představuje a zhodnocuje proměnu uměleckých přístupů a střídání forem výtvarných reflexí od klasické konvenční představy umění k tomu, co moderní estetika nazývá "anti-uměním", "anti-estetickou reflexí". Základnou pro rozbor tohoto problému je zde fenomén nacistický holocaust a hrůzy druhé světové války. Studie nejdříve v hrubých obrysech shrnuje vývoj a sociologicko-historické proměny vnímání holocaustu poválečnou společností, a základě tohot vhledu dospívá k poznání, že s tématem holocaust se v průběhu doby začalo pracovat spíše jako s významovou parabolou, která má adekvátní reflexi ve výtvarném a vizuálním umění. Důraz je zde kladen především na tvorbu umělců druhé a třetí generace, tedy potomků pachatelů a obětí hrůzných činů minulosti, kteří danou problematiku zpracovávají v perspektivě každodennosti obyčejného člověka dneška.Na základě zhodnocení dosavadního poválečného vývoje uměleckých postupů a forem výtvarných reflexí fenoménu nacistický holocaust dospívá studie k poznání, že jej lze rozdělit do tří základních etap, které odpovídají více méně poválečnému střídání generací. Nebylo cílem této studie zpracovat na podkladě uměleckých reflexí tématiku židovství či antisemitismu v posledních šedesáti letech. Téma je velmi široké. Rozsah běžné bakalářské práce jeho absolutní zpracování...
Reflexe holocaustu v současné umělecké produkci
Bilavčíková, Hana ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Resumé Tato práce představuje a zhodnocuje proměnu uměleckých přístupů a střídání forem výtvarných reflexí od klasické konvenční představy umění k tomu, co moderní estetika nazývá "anti-uměním", "anti-estetickou reflexí". Základnou pro rozbor tohoto problému je zde fenomén nacistický holocaust a hrůzy druhé světové války. Studie nejdříve v hrubých obrysech shrnuje vývoj a sociologicko-historické proměny vnímání holocaustu poválečnou společností, a základě tohot vhledu dospívá k poznání, že s tématem holocaust se v průběhu doby začalo pracovat spíše jako s významovou parabolou, která má adekvátní reflexi ve výtvarném a vizuálním umění. Důraz je zde kladen především na tvorbu umělců druhé a třetí generace, tedy potomků pachatelů a obětí hrůzných činů minulosti, kteří danou problematiku zpracovávají v perspektivě každodennosti obyčejného člověka dneška.Na základě zhodnocení dosavadního poválečného vývoje uměleckých postupů a forem výtvarných reflexí fenoménu nacistický holocaust dospívá studie k poznání, že jej lze rozdělit do tří základních etap, které odpovídají více méně poválečnému střídání generací. Nebylo cílem této studie zpracovat na podkladě uměleckých reflexí tématiku židovství či antisemitismu v posledních šedesáti letech. Téma je velmi široké. Rozsah běžné bakalářské práce jeho absolutní zpracování...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.