|
|
Vliv časného zahájení KPR na prognózu u srdečních zástav z kardiálních příčin
Beňová, Eliška ; Knor, Jiří (vedoucí práce) ; Peřan, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem časně zahájené resuscitace u zástav z kardiálních příčin. Ve výzkumné části práce jsem se věnovala hlavně faktorům spojeným s časem a zahájením resuscitace. Proto jsem si ze vstupních dat vytvořila kontingenční tabulky, ve kterých jsem zkoumala, jakou úspěšnost má mimonemocniční KPR, kterou provádí přihlížející, oproti tomu, když KPR nebyla laikem poskytnuta. Z celkového počtu 1315 případů jsem vyselektovala 872 jedinců, u nichž proběhla zástava z kardiálních příčin. Za sledované období 2019-2020 vyšlo, že u případů, kde laik započne resuscitaci před příjezdem profesionálního týmu, dojde k ROSC u 24,78 % případů. Když se KPR neposkytne, dojde k obnově oběhu u 25,11 % jedinců. To poukazuje na to, že výsledek KPR nezávisí na tom, jestli byla provedena masáž laikem nebo ne. Dále jsem se zabývala vlivem času dojezdu profesionálního týmu na místo události. Zjistila jsem, že nejčastější doba dojezdu je ve středočeském kraji 5,01-10 minut a že dojezd má vliv na přežití jedince, u kterého proběhla zástava. Posledním faktorem, na který jsem se soustředila, byl způsob provedené KPR. Z mého zjištění vyplynulo, že to, jestli zachránce provádí pouze komprese nebo i dýchání během resuscitace, nemá vliv na výsledek KPR. Klíčová slova: mimonemocniční zástava oběhu, laikem...
|
|
|
Spolupráce sestry a sanitáře při poskytování ošetřovatelské péče na standardním oddělení
Beňová, Eliška ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Bakusová, Tereza (oponent)
Tématem této práce je popis spolupráce sestry a sanitáře na traumatologickém oddělení. Cílem výzkumu je zjistit, jakou roli má sanitář při poskytování ošetřovatelské péče a vyzdvihnout jeho postavení v ošetřovatelském týmu. V práci se věnuji i tomu, že přes rozdíly ve vzdělání a funkci, musí tyto dvě skupiny zdravotnického personálu, fungovat a spolupracovat, jako jeden celek. Je to nutné pro zajištění kvalitní a bezpečné ošetřovatelské péče o pacienty. První teoretická část práce pojednává o výzkumné metodě, použité v této práci - autoetnografii. Pojednává se o spolupráci v týmu, vedení týmu, a to jakou roli hraje spolupráce v rámci celého týmu. Dále popisuje nejčastější diagnózy léčené na oddělení Traumatologie. Druhá praktická část práce pojednává o metodice a cílech výzkumu. V této je části uveden způsob sběru dat pro výzkum. Je zde popsáno oddělení, na kterém byl výzkum prováděn, skladba pacientů a pracovníků. Také jsou v této části uvedeny harmonogramy pracovních směn zaměstnanců. Třetí část práce popisuje vlastní výzkum. Je zde popsán průběh pěti dnů na oddělení. Pro každý den je rozepsána struktura zaměstnanců a pacientů s jejich diagnózami. Následně jsou uvedeny klíčové situace spolupráce a komunikace mezi sestrou a sanitářem a celkové shrnutí příslušného dne. Podrobně jsou popsány některé...
|
host ::
RSS.