|
|
Epidemiologická charakteristika pediatrické populace idiopatických střevních zánětů
Schwarz, Jan ; Sýkora, Josef (vedoucí práce) ; Škvor, Jaroslav (oponent) ; Volf, Vladimír (oponent)
S rozvojem průmyslové revoluce, a s ní související změnou životního stylu, dochází i k postupnému nárůstu incidence idiopatických střevních zánětů (IBD). Chronické střevní záněty se tak stávají významnou skupinou autoimunitních chorob, jejichž incidence a prevalence celosvětově významně stoupá. Sledování incidence dětských IBD může přispět k identifikaci klinicky významných rizikových faktorů. Přesná etiologie a patofyziologie IBD není známa; jde o komplexní souhru intestinální dysbiózy, dysfunkce epitelu, aktivace imunitního systému a vlivů zevního prostředí u geneticky vnímavého jedince. Epidemiologická data poukazují na velmi významný vliv faktorů zevního prostření. Rozvoj IBD je spojován především s faktory, které ovlivňují mikrobiom a imunitní systém jedince. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory patří strava, která uplatňuje své imunomodulační vlastnosti od novorozeneckého období do dospělosti. Primárním cílem této práce je prospektivně sledovat incidenci pediatrických IBD v Plzeňském kraji (PLK), získaná data analyzovat a porovnat s dostupnými daty z ČR i ze světa. Aby se minimalizovalo riziko neúplnosti dat, byla vytvořena aplikace, která je prospektivně získává z interní počítačové klinické databáze pomocí datového formuláře. Pro shrnutí charakteristik celé populace byla použita standardní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Retrovirová infekce kuřecích testikulárních buněk v procesu tvorby transgenní drůbeže
Kalina, Jiří ; Škvor, Jiří (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Jílek, František (oponent)
Biotechnologický výzkum v oblasti transgenní drůbeže není díky velmi specifickému rozmnožování ptáků zdaleka tak úspěšný jako u savců. Předkládaná práce se pokouší nabídnout komplexní přístup řešení jedné z možných technik tvorby transgenní drůbeže. V průběhu práce byla ověřena možnost použití obvyklých transfekčních technik na kulturách blastodermálních a testikulárních buněk. Byla propracována původní funkční technika sterilizace kohoutích varlat a obnovení spermatogeneze transplantací testikulárních buněk kohouta dárce. Značené transplantované buňky rekolonizovaly prázdné tubuly sterilních varlat a obnovily spermatogenezi. Byl vytvořen retrovirový konstrukt s markerovým transgenem pro expresi zeleného fluorescenčního proteinu (GFP), kterým byly infikovány transplantované testikulární buňky. Po obnovení spermatogeneze byl v DNA spermií detekován markerový transgen, přičemž u infikovaných buněk nebyla zjištěna signifikantní metylace integrované DNA. Metodou průtokové buněčné cytometrie byla analyzována směs testikulárních buněk a byly popsány a identifikovány populace testikulárních buněk, včetně tzv. side population buněk (SP), možné skupiny kmenových spermatogoniálních buněk.
|
|
| |
|
| |
|
|
Efekt bezlepkové diety na zbytkovou kapacitu β-buněk, imunitní funkci a střevní mikrobiom dětí s nově manifestovaným diabetem 1. typu
Neuman, Vít ; Šumník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pelikánová, Terezie (oponent) ; Škvor, Jaroslav (oponent)
Efekt bezlepkové diety na zbytkovou kapacitu β-buněk, imunitní funkci a střevní mikrobiom dětí s nově manifestovaným diabetem 1. typu Abstrakt Patofyziologické mechanismy ovlivňující vznik diabetu 1. typu (T1D) a rychlost jeho progrese krátce po diagnóze jsou dosud neznámé. Mezi kandidátní environmentální faktory spolurozhodující o vzniku a průběhu T1D patří i lepek, jež je znám svými prozánětlivými účinky. Cílem dizertační práce bylo posoudit vliv bezlepkové diety (GFD) na zbytkovou kapacitu β-buněk, kompenzaci T1D, střevní mikrobiom, střevní propustnost, subtypy imunitních buněk u dětí s nově diagnostikovaným T1D a vliv přenosu střevního mikrobiomu na incidenci diabetu u bezmikrobních neobézních diabetických (NOD) myší. Na skupině 45 dětí s nově diagnostikovaným T1D (26 intervenční skupina, 19 kontrolní skupina) jsme prokázali asociaci mezi dodržováním GFD a zpomalením rychlosti ztráty zbytkové kapacity β-buněk (rozdíl v trendu poklesu C-peptidu 409 pmol/l/rok; p = 0,04) a nižším HbA1c (7,8 mmol/mol, p=0,02). Popsali jsme také taxony bakterií, jejichž četnost se po zavedení GFD změnila a prokázali změny v zastoupení některých subtypů regulačních i efektorových lymfocytů. Na střevní propustnost naopak zavedení GFD vliv nemělo. Na animálním modelu jsme rovněž prokázali, že přenesení lidského střevního...
|
host ::
RSS.