|
|
Korelace morfologických a molekulárně genetických vlastností vybraných nádorů
Šíma, Radek ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Boudová, Ludmila (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni Šiklův patologicko anatomický ústav Korelace morfologických a molekulárně genetických vlastností vybraných nádorů Radek Šíma Autoreferát doktorské dizertační práce Plzeň 2010 2 Dizertační práce byla zpracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu na Šiklově patologicko-anatomickém ústavu LF UK v Plzni v letech 2006-2010. Uchazeč: Radek Šíma Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni Školitel: Prof. MUDr. Alena Skálová, CSc. Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni Oponenti: Doc. MUDr. Ludmila Boudová, PhD. Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni Prof. MUDr. Jiří Ehrmann, PhD. Ústav histologie a embryologie LF UP v Olomouci Stanovisko k dizertační práci vypracoval vedoucí školícího pracoviště: Prof. MUDr. Michal Michal, Šiklův patologicko anatomický ústav LF UK v Plzni Autoreferát byl rozeslán dne: Obhajoba se koná na Šiklově patologicko-anatomickém ústavu, Dr. E. Beneše 13, Plzeň, před komisí pro obhajoby doktorských dizertačních prací v oboru patologie dne 27.4.2010 ve 14:00. S dizertační prací je možné se...
|
|
|
Management morfologické diagnostiky molekulárně-geneticky definovaných tumorů trávicího traktu
Vaňková, Bohuslava ; Daum, Ondřej (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
MUDr. Bohuslava Vaňková Abstrakt Disertační práce "Management morfologické diagnostiky molekulárně-geneticky definovaných tumorů trávicího traktu" je komentovaným souborem celkem osmi publikovaných prací (čtyři původní práce uveřejněné v anglické literatuře v časopisu s impact factorem, jeden dopis editorovi v anglickém jazyce, též v časopisu s impact factorem, a tři práce v českém jazyce publikované v tuzemských recenzovaných periodikách, z čehož dvě práce přehledové a jedna práce původní). V současnosti do klasifikací různých nádorových jednotek výrazně vstupuje molekulární genetika, která se u některých dokonce stává neodmyslitelnou integrální součástí diagnostického algoritmu a molekulárně-genetické rysy jednotlivých nádorů tak lze jen obtížně pominout. V patologii proto vedle sebe nacházíme klasifikace založené čistě na morfologických znacích, klasifikace naopak využívající především molekulárně-genetické znaky (např. klasifikace centrálního nervového systému, hematologických malignit), ale i klasifikace oba rysy kombinující (část renálních neoplázií). Pro praktickou medicínu je však vždy nutné najít průsečík obou přístupů tak, aby byla zajištěna správná a kompletní diagnóza u pacienta. Většina nádorů gastrointestinálního traktu (GIT) je klasifikována na podkladě morfologie, část za přispění...
|
|
|
Molekulárně genetické profilování nádorů urogenitálního traktu
Martínek, Petr ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Šíma, Radek (oponent) ; Daniš, Dušan (oponent) ; Halbhuber, Zbyněk (oponent)
Dizertační práce je komentovaným souborem jedenácti článků publikovaných v impaktovaných časopisech vztahujících se k tématu molekulárně genetického profilování nádorů urogenitálního traktu. V úvodu je rozebírána historie vzniku a vývoje klasifikačních jednotek a stručný přehled aktuálních molekulárně genetických profilů vybraných typů nádorů ledvin. Jsou popsány hlavní signální dráhy využívané v cílené léčbě renálních karcinomů a princip účinku korespondujících preparátů. Dále jsou zmíněny směry, kterými se ubírá dnešní výzkum nových biomarkerů, a úvod je zakončen stručným přehledem molekulárně-genetických metod používaných v klasifikaci renálních karcinomů. Ve výsledcích jsou shrnuty hlavní morfologické, imunohistochemické a molekulárně-genetické nálezy studovaných skupin renálních karcinomů. Výsledky jsou porovnány se stávajícími charakteristikami známých nádorových jednotek a z případných nalezených nesrovnalostí jsou vyvozeny závěry o možných nových entitách nebo příbuznosti zkoumaných nádorů. V závěru jsou zhodnoceny vhodnost a omezení použitých molekulárně- genetických metod v kontextu úskalí, která sebou přináší zkoumaný materiál a záměry popisovaných studií.
|
|
|
Vzácné nádory trávicího traktu
Dubová, Magdaléna ; Daum, Ondřej (vedoucí práce) ; Šíma, Radek (oponent) ; Jirásek, Tomáš (oponent)
Nádory trávicího traktu patří celosvětově mezi nejčastější neoplázie. Morfologicky i klinicky jde o heterogenní skupinu lézí, v níž přední místo zaujímají nádory epitelového původu. Ve stínu této majoritní skupiny zůstávají vzácnější nádory neepitelové provenience, zejména nádory mezenchymální. Díky současným diagnostickým možnostem byla odhalena patogeneze i molekulárně genetická podstata řady těchto lézí. Získané informace ovlivnily nejen diferenciálně diagnostický postup, ale přispěly i k vývoji cílené terapie, čímž vedly k prodloužení přežívání a zvýšení kvality života postižených pacientů. Cílem studia bylo ozřejmit molekulárně genetické podklady, případně diferenciálně diagnostické znaky vybraných mezenchymálních nádorů trávicího traktu. Zdrojem materiálu pro studium byl archiv bioptického materiálu Šiklova ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a Registr nádorů přednosty Šiklova ústavu patologie Prof. MUDr. Michala Michala. Předkládaná dizertační práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována obecné problematice vzácných tumorů gastrointestinálního systému se zvláštním přihlédnutím ke gastrointestinálnímu stromálnímu tumoru. Ve druhé části jsou shrnuty výsledky práce v podobě pěti komentovaných článků.
|
|
|
Korelace molekulárně-genetických a morfologických znaků vzácných nádorů slinných žláz
Šteiner, Petr ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
Doktorská dizertační práce se zabývá vztahem mezi histomorfologickými a molekulárně genetickými nálezy u vybraných nádorů slinných žláz. Autor se jako molekulárně-cytogenetický pracovník ve své práci zaměřoval především na využívání detekce translokací jako diferenciálně diagnostických markerů u karcinomů slinných žláz. Dizertační práce je komentovaným souborem vlastních publikací autora a je rozdělena do 4 částí. V první části jsou publikace prohlubující znalosti o adenoidně cystickém karcinomu. Bylo prokázáno, že translokace t(6;9)(q22-23;p23-24) vyúsťující ve fúzi transkripčních faktorů MYB-NFIB, nebo translokace t(8;9) vyúsťující ve fúzi MYBL1-NFIB představují robustní diferenciálně diagnostický marker adenoidně cystického karcinomu. Dále bylo prokázáno, že vzhledem k statisticky významně nižšímu přežívání pacientů se ztrátou lokusu 1p36, může tato delece sloužit jako marker nepříznivé prognózy onemocnění. Druhá část shrnuje práce zabývající se sekrečním karcinomem mamárního typu (MASC), který byl v naší laboratoři prioritně popsán jako nová jednotka, vyznačující se výskytem translokace t(12;15)(p13;q25) s fúzí genů ETV6-NTRK3. Dalším prioritním pozorováním je popis nové fúze ETV6-RET u menší části případů MASC. Nově byly popsány první dva případy MASC vycházející ze žlázek v nosní sliznici....
|
|
|
Klinickopatologické aspekty a diferenciální diagnóza Lynchova syndromu
Dušek, Martin ; Daum, Ondřej (vedoucí práce) ; Zámečník, Josef (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
Lynchův syndrom (LS), dříve nazývaný hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC), je familiární karcinomový syndrom s autozomálně dominantním vzorem dědičnosti. Jeho podkladem je nejčastěji zárodečná mutace některého z tzv. mismatch repair (MMR) genů, které jsou odpovědné za opravy chyb vznikajících při replikaci DNA. Dysfunkce tohoto opravného systému vede ke vzniku a progresi nádorů, především kolorektálních karcinomů (CRC). Podle literatury tvoří LS 3-5 % ze všech CRC. Mezi extrakolonické nádory asociované s LS patří karcinom endometria, ovária, žaludku, tenkého střeva, pankreatu, hepatobiliárního traktu, horního uroteliálního traktu, tumory mozku a sebaceózní nádory kůže. Typickým znakem tumorů asociovaných s LS, při porovnání s běžnou populací, je vznik v časnějším věku. Malignita je většinou prvním projevem a diagnostika LS je tak důležitá nejen pro pacienta samotného a jeho další management, ale především také pro jeho rodinné příslušníky. Výjimku může tvořit vznik sebaceózních tumorů kůže předcházejících interní malignity u jedné z fenotypických variant LS, tvz. Muir-Torre syndromu. Vhodně zvolenými screeningovými metodami lze předejít vzniku maligních tumorů zachycením jejich premaligních lézí, nebo alespoň docílit záchytu časných stádií maligních nádorů. Pro diagnózu LS je nutné...
|
|
|
Clinicopathological and molecular biologic characteristics of selected cutaneous epithelial and nonepithelial tumors
Kastnerova, Liubov ; Kazakov, Dmitry (vedoucí práce) ; Šíma, Radek (oponent) ; Feit, Josef (oponent)
Disertační práce MD. Liubov Kastnerové (dříve Kyrpychova) se zaměřuje na histomorfologické a molekulárně biologické vlastnosti vybraných kožních epiteliálních a neepiteliálních nádorů. Je strukturována jako komentář k 20 článkům publikovaným v průběhu čtyř let, které představují dokončené vědecké projekty v Ph.D. studiu. V osmi článcích je autorka první autor, ve zbývajících 12 pracích je spoluautorem. Doktorská dizertační práce je prezentovaná ve formě komentovaného souhrnu vlastních publikací a je rozdělena na kožní epiteliální a neepiteliální nádory. První část, "Kožní epiteliální tumory", obsahuje 14 článků, které jsou členěny do dvou částí: adnexální tumory (9 článků) a léze z anogenitálních "mammary-like" žlázek (AGMLG) (5 článků). Z devíti článků týkajících se adnexálních nádorů je jich 5 zaměřeno na různé benigní a maligní adnexální léze s apokrinní nebo ekrinní diferenciací. Nové poznatky v této části zahrnují identifikaci dosud nepopsaných změn genu MYBL1 v adenoidně cystickém karcinomu kůže a absenci delece lokusu 1p36 v tomto nádoru. Dále prokazujeme chybění korelace mezi buněčným složením a přítomností fúzí CRTC1-MAML2 v hidradenomu, absenci fúzí CRTC3-MAML2 v tomto nádoru, a nové histopatologické znaky a translokace NFIX-PKN1 v primárním kožním sekrečním karcinomu. Také jsme provedli...
|
|
|
Korelace molekulárně-genetických a morfologických znaků vzácných nádorů slinných žláz
Šteiner, Petr ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
Doktorská dizertační práce se zabývá vztahem mezi histomorfologickými a molekulárně genetickými nálezy u vybraných nádorů slinných žláz. Autor se jako molekulárně-cytogenetický pracovník ve své práci zaměřoval především na využívání detekce translokací jako diferenciálně diagnostických markerů u karcinomů slinných žláz. Dizertační práce je komentovaným souborem vlastních publikací autora a je rozdělena do 4 částí. V první části jsou publikace prohlubující znalosti o adenoidně cystickém karcinomu. Bylo prokázáno, že translokace t(6;9)(q22-23;p23-24) vyúsťující ve fúzi transkripčních faktorů MYB-NFIB, nebo translokace t(8;9) vyúsťující ve fúzi MYBL1-NFIB představují robustní diferenciálně diagnostický marker adenoidně cystického karcinomu. Dále bylo prokázáno, že vzhledem k statisticky významně nižšímu přežívání pacientů se ztrátou lokusu 1p36, může tato delece sloužit jako marker nepříznivé prognózy onemocnění. Druhá část shrnuje práce zabývající se sekrečním karcinomem mamárního typu (MASC), který byl v naší laboratoři prioritně popsán jako nová jednotka, vyznačující se výskytem translokace t(12;15)(p13;q25) s fúzí genů ETV6-NTRK3. Dalším prioritním pozorováním je popis nové fúze ETV6-RET u menší části případů MASC. Nově byly popsány první dva případy MASC vycházející ze žlázek v nosní sliznici....
|
|
|
Vzácné nádory trávicího traktu
Dubová, Magdaléna ; Daum, Ondřej (vedoucí práce) ; Šíma, Radek (oponent) ; Jirásek, Tomáš (oponent)
Nádory trávicího traktu patří celosvětově mezi nejčastější neoplázie. Morfologicky i klinicky jde o heterogenní skupinu lézí, v níž přední místo zaujímají nádory epitelového původu. Ve stínu této majoritní skupiny zůstávají vzácnější nádory neepitelové provenience, zejména nádory mezenchymální. Díky současným diagnostickým možnostem byla odhalena patogeneze i molekulárně genetická podstata řady těchto lézí. Získané informace ovlivnily nejen diferenciálně diagnostický postup, ale přispěly i k vývoji cílené terapie, čímž vedly k prodloužení přežívání a zvýšení kvality života postižených pacientů. Cílem studia bylo ozřejmit molekulárně genetické podklady, případně diferenciálně diagnostické znaky vybraných mezenchymálních nádorů trávicího traktu. Zdrojem materiálu pro studium byl archiv bioptického materiálu Šiklova ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a Registr nádorů přednosty Šiklova ústavu patologie Prof. MUDr. Michala Michala. Předkládaná dizertační práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována obecné problematice vzácných tumorů gastrointestinálního systému se zvláštním přihlédnutím ke gastrointestinálnímu stromálnímu tumoru. Ve druhé části jsou shrnuty výsledky práce v podobě pěti komentovaných článků.
|
|
|
Klinickopatologické aspekty a diferenciální diagnóza Lynchova syndromu
Dušek, Martin ; Daum, Ondřej (vedoucí práce) ; Zámečník, Josef (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
Lynchův syndrom (LS), dříve nazývaný hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC), je familiární karcinomový syndrom s autozomálně dominantním vzorem dědičnosti. Jeho podkladem je nejčastěji zárodečná mutace některého z tzv. mismatch repair (MMR) genů, které jsou odpovědné za opravy chyb vznikajících při replikaci DNA. Dysfunkce tohoto opravného systému vede ke vzniku a progresi nádorů, především kolorektálních karcinomů (CRC). Podle literatury tvoří LS 3-5 % ze všech CRC. Mezi extrakolonické nádory asociované s LS patří karcinom endometria, ovária, žaludku, tenkého střeva, pankreatu, hepatobiliárního traktu, horního uroteliálního traktu, tumory mozku a sebaceózní nádory kůže. Typickým znakem tumorů asociovaných s LS, při porovnání s běžnou populací, je vznik v časnějším věku. Malignita je většinou prvním projevem a diagnostika LS je tak důležitá nejen pro pacienta samotného a jeho další management, ale především také pro jeho rodinné příslušníky. Výjimku může tvořit vznik sebaceózních tumorů kůže předcházejících interní malignity u jedné z fenotypických variant LS, tvz. Muir-Torre syndromu. Vhodně zvolenými screeningovými metodami lze předejít vzniku maligních tumorů zachycením jejich premaligních lézí, nebo alespoň docílit záchytu časných stádií maligních nádorů. Pro diagnózu LS je nutné...
|
host ::
RSS.