|
|
Mimomanželská a manželská plodnost v EU se zaměřením na státy Visegrádské čtyřky a Finsko
Ščučková, Dominika ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Dominika Ščučková: Mimomanželská a manželská plodnost v EU se zaměřením na státy Visegrádské čtyřky a Finsko 1 Mimomanželská a manželská plodnost v EU se zaměřením na státy Visegrádské čtyřky a Finsko Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá trendy a strukturami plodnosti. Zaměřuje se především na analýzu manželské a mimomanželské plodnosti ve druhé polovině 20. století. První část je věnována trendům a strukturám plodnosti v jednotlivých zemích Evropské unie. Dále byla pomocí shlukové analýzy provedena typologie zemí současné Evropské unie (EU 28), a to na základě trendu podílu živě narozených dětí mimo manželství, úrovně plodnosti a věku matky při narození prvního dítěte. Druhá část se zaměřuje na trendy a struktury živě narozených v manželství a mimo manželství v zemích Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) a ve Finsku. Pomocí metod pro analýzu kategoriálních proměnných byla zjištěna statistická závislost mezi legitimitou živě narozených a jejich pořadím, věkem jejich matky a vzděláním matky. Poslední část práce je věnována postojům k manželství a k dětem narozeným mimo manželství, které vychází ze šetření European Values Study provedeného v roce 2008. Analýza otázek byla vypracována pomocí metody logistické regrese a byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi liberálnějšími (Česko,...
|
|
|
Vývoj a současná diferenciace úmrtnostních a zdravotních poměrů v Evropě
Liguš, David ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce si vymezuje dva hlavní cíle: první se zakladá na zhodnocení vývoje úmrtnostních trendů v evropských státech za pomoci ukazatelů naděje dožití při narození a míry kojenecké úmrtnosti. Vývoj věkové struktury, ukazatelů demografického stárnutí a hlavních příčin úmrtnosti je detailněji analyzován na pěti modelových evropských státech a to Švédska, Francie, Itálie, Česká republiky a Lotyšska. Druhým cílem této práce je přiblížit rozdíly zdravotního stavu v Evropě pomocí deskriptivních statistik a shlukové analýzy. V této části práce jsou hodnoceny rozdíly mezi evropskými státy podle těchto proměnných: naděje dožití podle subjektivně vnímaného zdravotního stavu, naděje dožití podle chronické morbidity a naděje dožití podle disability. Všechny proměnné jsou analyzovány ve věku 65 a více let a 80 a více let. Závěr této práce odpovídá na otázku, zda je Evropa po více než dvaceti letech z hlediska úmrtnostních a zdravotních poměrů stále rozdělena na západní Evropu a bývalé státy východního bloku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozvodovost v České republice: transversální a longitudinální pohled
Hubálovská, Nikola ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Filasová, Alena (oponent)
Rozvodovost v České republice: transversální a longitudinální pohled Abstrakt Bakalářská práce má za cíl studovat trendy rozvodovosti v České republice v období po druhé světové válce do současnosti. V teoretické části se práce zaměřuje na legislativní změny, týkající se rozvodovosti ve sledovaném období, dále se soustředí na strukturu obyvatelstva podle rodinného stavu a mapuje vývoj rozvodovosti na území České republiky pomocí vybraných demografických ukazatelů rozvodovosti. V této části jde zejména o vývoj úhrnné a hrubé míry rozvodovosti a zároveň o analýzu průměrné délky trvání manželství, hlavních příčin rozvodovosti a studium vlivu přítomnosti nezletilého dítěte v rodině, případně počtu nezletilých dětí na intenzitu rozvodovosti. Následující část práce je zaměřená na studium rozvodovosti vybraných sňatkových kohort. Poslední kapitola je věnována mezinárodnímu srovnání rozvodovosti. Klíčová slova: rozvod, rozvodovost, Česká republika, rozvodová legislativa, kohortní rozvodovost, sňatková kohorta
|
|
|
Rodiny a domácnosti ve sčítání lidu se zaměřením na metodologické aspekty dat
Habartová, Pavlína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Čtrnáct, Pavel (oponent)
Rodiny a domácnosti ve sčítání lidu se zaměřením na metodologické aspekty dat Abstrakt V posledních desetiletích se setkáváme s výraznými změnami struktury rodin a domácností. Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou tyto změny odrazem pouze demografického chování populace a do jaké míry se jedná o vliv použitých metodických postupů. Cílem této dizertační práce je komplexní pohled na problematiku rodin a domácností se zaměřením na metodologické aspekty hodnocení jejího vývoje. První část práce je zaměřena čistě metodologicky a představuje detailně metodická specifika sčítání lidu jakožto nejdůležitějšího zdroje dat o domácnostech, které umožňuje v českých podmínkách sledování formování domácností během více než posledního půlstoletí. Přes snahu o zachování časových řad si nové technologie a způsoby zpracování a sběru dat vyžádaly změnu konceptu domácností v posledním sčítání lidu 2011. Poprvé byly domácnosti odvozovány pouze automatizovaně, pomocí předem nadefinovaného algoritmu, jehož konstrukci navrhla autorka této práce, kde jej rovněž publikuje. Součástí práce jsou také analytické kapitoly popisující jak dlouhodobý vývoj a strukturu rodin a domácností v České republice, tak využívají nových maximálně porovnatelných datových zdrojů k analýze mezinárodní trendů na evropské úrovni. Samostatnou kapitolu...
|
|
|
Dětská úmrtnost v rozvojových zemích
Magenheimová, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Šustová, Šárka (oponent)
Dětská úmrtnost v rozvojových zemích Abstrakt V bakalářské práci je popsán vývoj dětské úmrtnosti ve věkové skupině do pěti let v rozvojových zemích v období od vzniku příslušného statistického zjišťování do současnosti. Intenzita dětské úmrtnosti je hodnocena vybranými demografickými ukazateli v rámci regionů dle klasifikace UNICEF, ve kterých se rozvojové země nacházejí. Dále je vývoj dětské úmrtnosti specificky zkoumán ve vybraných rozvojových zemích. V práci jsou zohledněny faktory ovlivňující dětskou úmrtnost. Posuzování dětské úmrtnosti je podrobněji zaměřeno na rozdíly podle pohlaví, příčiny úmrtí a na vývoj v příštích desetiletích. Klíčová slova: dětská úmrtnost, rozvojové země, pohlaví, příčina
|
|
|
Diferenciace plodnosti po druhé světové válce v České republice a Japonsku
Cellarová, Irena ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Šustová, Šárka (oponent)
Diferenciace plodnosti po druhé světové válce v České republice a Japonsku Abstrakt Hlavním cílem bakalářské práce je porovnat vývoj plodnosti po druhé světové válce do současnosti na území České republiky a v Japonsku, neboť v tomto období došlo k výrazným změnám. Analýza plodnosti klade důraz na porovnání vývoje úhrnné plodnosti, průměrného věku žen při narození dítěte a podílu dětí narozených mimo manželství. I když ukazatel úhrnné plodnosti startoval z poměrně vysokých a rozdílných hodnot, nyní jsou rozdíly mezi oběma zeměmi na zanedbatelné úrovni a hodnota úhrnné plodnosti je hluboko pod hranicí prosté reprodukce. Průměrný věk žen při narození dítěte si v Japonsku udržuje po celé období vyšší hodnotu než v České republice. Mimořádně odlišný je podíl dětí narozených mimo manželství, který v České republice přesahuje 40 %, na rozdíl od Japonska, kde nikdy nepřesáhl ani 3 %, což je dáno zejména nízkým podílem nesezdaných soužití v zemi. Klíčová slova: plodnost, druhý demografický přechod, Česká republika, Japonsko
|
|
|
Faktory plodnosti a regionální diferenciace plodnosti v České republice po roce 1991
Kurkin, Roman ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Rychtaříková, Jitka (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Faktory plodnosti a regionální diferenciace plodnosti v České republice po roce 1991 Abstrakt Disertační práce se zejména zabývá faktory, které ovlivňují intenzitu plodnosti v České republice v době rozsáhlých změn reprodukčního chování od 90. let 20. století až do současnosti. Stěžejní analytické části jsou provedeny na dvou úrovních. Na individuální úrovni práce využívá údajů ze sčítání lidu 2011 a modeluje počet dětí narozených ženám i počet závislých dětí v rámci hospodařící domácnosti ve vazbě na faktory plodnosti. Zařazeny jsou i determinanty plodnosti na straně partnera. Úhrnná plodnost je zase na agregované okresní úrovni využita jako závislá proměnná, kterou ovlivňují faktory regionální diferenciace transverzální plodnosti. Téma faktorů plodnosti je doplněno obecným shrnutím vývoje kohortní i úhrnné plodnosti, diferenční kohortní plodnosti i regionálního aspektu. Široce je také diskutována metodologická problematika sčítání lidu, odlišných ukazatelů plodnosti a přístupu ke studiu na odlišných měřítkových úrovních. Poprvé v historii poklesla hodnota kohortní plodnosti u žen s ukončenou reprodukcí pod dvě děti na jednu ženu podle dat ze sčítání lidu 2011. Výsledky logistické regrese potvrdily významný vliv rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání na počet narozených dětí z kohortního pohledu....
|
|
|
Změny plodnosti v kontextu genderové revoluce se zaměřením na roli muže v rodině v České republice
Koudelka, Pavel ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Zvára, Karel (oponent) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Název práce: Změny plodnosti v kontextu genderové revoluce se zaměřením na roli muže v rodině v České republice Autor: Mgr. Pavel Koudelka Katedra: Katedra demografie a geodemografie Vedoucí diplomové práce: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. Abstrakt: Společnosti i rodiny v Evropě procházejí významnými změnami ve vz- tazích mezi muži a ženami. Tyto změny jsou dnes souhrnně nazývány genderovou revolucí. Vzhledem k bezprecedentnímu poklesu plodnosti v posledních letech je relevantní si klást otázku, zda a případně jak tento pokles souvisí se změnami ve vztazích. Může znamenat více rovnostářská společnost/rodina v důsledku i více narozených dětí? Jaký vliv na výsledný počet dětí mají konkrétně zapojení muže v domácnosti a jeho pomoc s péčí o děti? Česká společnost vykazuje rovnostářské tendence, ale ty se zatím projevují spíše v názorech, než v běžné realitě rodin a domácností. Využili jsme dvou vln panelového šetření Generations & Gender Sur- vey (GGS) provedených v České republice a informaci o reálném zapojení mužů v domácnostech jsme porovnali s reálně narozenými dětmi mezi vlnami. Obojí je velký benefit dat GGS oproti obdobným studiím: není potřeba vycházet pouze z hodnotových postojů k genderové rovnosti či pouze ze záměrů o počtech dětí, ale k dispozici je přímo skutečný stav. Pomocí modelu...
|
|
|
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950
Křesťanová, Jana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je v kontextu vývoje porodnosti podrobněji zmapovat vývoj předškolní péče a finanční podpory rodin s dětmi na území České republiky po roce 1950. Proces porodnosti je v práci analyzován nejen pomocí základních ukazatelů, ale i prostřednictvím hlubších metod dekompozice. Ukazuje se, že kvalitní a všem dostupná síť předškolních zařízení hraje v kontextu porodnosti určitou roli. Pro řadu rodičů je důležitá slučitelnost práce a rodiny a dostatečná nabídka předškolní péče tomu může napomoct. Jak se na základě získaných dat ukázalo, poptávka po předškolních zařízeních však často převyšovala nabídku. Nahlédnutím do výstupů výběrových šetření bylo také zjištěno, že převážná část respondentů si nemyslí, že by předškolní dítě zaměstnané matky strádalo. Do budoucna by se měla rozšiřovat nejen kapacita předškolních zařízení, ale také další možnosti pro ulehčování slaďování pracovního a rodinného života, jakými by mohla být například lepší nabídka flexibilních pracovních úvazků. Klíčová slova: porodnost, dekompozice, předškolní zařízení, finanční podpora rodin, výběrová šetření, Česká republika
|
|
|
Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce
Váňová, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Cíl magisterské práce spočívá v popsání situace ohledně uplatnění absolventů vysokoškolského studia na trhu práce v České republice. Sleduji především pozici vysokoškolsky vzdělaných osob z hlediska zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Vzhledem k rychlému navyšování jejich počtu, považuji téma za aktuální. Pro zhodnocení celé situace nejdříve charakterizuji vzdělanostní poměry v ČR. Zaměřuji se na vzdělanostní strukturu obyvatel a to dle věku, pohlaví a krajů. Vycházím především z údajů Výběrového šetření pracovních sil a to za průměr roku 2014. Dále stručně charakterizuji vysokoškolské studenty a čerstvé absolventy. Nakonec se snažím o propojení těchto dvou částí s částí o uplatnění na trhu práce. Ke sledování pozice takto vzdělaných osob využívám kromě popisných metod i metod analytických. Zabývám se vlivem vzdělání na dobu strávenou na trhu práce. Na základě tabulek ekonomické aktivity odhaduji střední délku ekonomicky aktivního života dle vzdělání, přičemž propojuji vzdělanostní strukturu obyvatel z Výběrového šetření pracovních sil s daty o počtech zemřelých. V závěrečné analytické části mé práce za pomoci logistické regrese a statistického programu SAS sleduji poměry šancí na nezaměstnanost v rozlišení dle vzdělání, věku, pohlaví, kraje a tříd povolání. Klíčová slova: Vysokoškolské vzdělávání,...
|
host ::
RSS.