|
|
Polyfunkční objekt Pardubice
Dvořáková, Jana ; Utíkal, Aleš (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Jedná se o návrh polyfunkčního domu v Pardubicích, který obsahuje 3 funkce: funkce kavárny, administrativy a bydlení. Budova je čtyřpodlažní, nepodsklepená a má plochou střechu. Stavba je navržena jako skeletový konstrukční systém. Stěny s provětrávaným systémem fasády, mají nenosnou funkci. Návrh stavby splňuje obecné technické požadavky na výstavbu.
|
|
|
Třískové a netřískové obrábění
Hordějčuk, Jakub ; Dvořáková, Jana (oponent) ; Dvořák, Jaromír (vedoucí práce)
Vytvořit jakoukoliv součást je možné mnoho způsoby, volba konkrétního způsobu závisí na mnoho faktorech. Cílem práce je představit v současné době nejčastěji používané metody obrábění. Postupně jsou představeny nejvyužívanější metody obrábění, jejich principy a možnosti využití. V první části práce jsou představena teorie a metody třískového obrábění, v druhé metody netřískového. K jednotlivým metodám jsou uvedeny příklady z praxe.
|
|
| |
|
|
VÝZNAM RODINY V PROCESU ZKVALITNĚNÍ INSTITUCIONÁLNÍ PÉČE O KLIENTY S DEMENCÍ
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Práce se zabývá možnými okolnostmi, které ovlivňují spolupráci rodiny klientů s demencí a pečujícím personálem na oddělení se zvláštním režimem. Zkoumá, jaký význam má spolupracující rodina v procesu zkvalitnění institucionální péče o tyto klienty. V textu jsou představeny některé novodobé přístupy v péči o seniory s demencí, v nichž je důležité znát osobní biografii klienta. Nejen v tomto směru má velký význam spolupracující rodina, jež by se umístěním svého seniora do institucionálního zařízení neměla zbavovat odpovědnosti vůči němu. Záleží i na přístupu zařízení a aktivitě pečujícího personálu, který by měl vtáhnout rodinné příslušníky do procesu poskytování péče.
|
|
|
Zaměstnanecké benefity
Dvořáková, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou zaměstnaneckých výhod s důrazem na platnou legislativu a daňové dopady poskytování benefitů na straně zaměstnance i zaměstnavatele. Cílem práce je vypracování návrhů zlepšení současných systémů zaměstnaneckých výhod ve třech zkoumaných společnostech, které mají odlišný obor podnikatelské činnosti. Konkrétně byly do výzkumu zařazeny společnosti působící v oblasti průmyslu, služeb a zemědělství. V diplomové práci byla v rámci dílčího cíle posuzována závislost mezi oborem činnosti a vybranými charakteristi-kami. Z vyhodnocení poznatků vyplynulo, že zaměstnanecké výhody mají význam-ný vliv na motivaci a spokojenost zaměstnanců a že výdaje na zaměstnanecké be-nefity nemohou být považovány za zanedbatelnou položku. Výzkum potvrdil předpoklad, že dobře informovaní zaměstnanci posuzují systém zaměstnaneckých výhod celkově lépe. Všem společnostem bylo proto doporučeno zvýšit informovanost zaměstnanců o benefitech a pravidlech jejich poskytování a také bylo doporučeno zaměřit se na důslednou evidenci nákladů na jednotlivé benefity. Další doporučení pro společnosti se liší, přičemž je při jejich vypracování kladen důraz na rovnováhu mezi představou zaměstnavatelů, požadavky a potřebami zaměstnanců a nákladovou optimalizací z hlediska daňového zvýhodnění benefitů. Pro každou společnost existuje jedinečná optimální skladba benefitů bez ohledu na obor činnosti, který při rozhodování o portfoliu nemá žádný vliv.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v komparaci s kojeneckými ústavy v ČR
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí na přechodnou dobu v komparaci s kojeneckými ústavy v ČR. Teoretická práce se zabývá vývojem dítěte do 3 let věku,vymezením základních pojmů, historií náhradní rodinné péče a ústavní výchovy, legislativou, vymezením pěstounské péče na přechodnou dobu, vymezením kojeneckých ústavů a diskusí. Cílem bakalářské práce je na základě studia odborné literatury představit systém pěstounské péče na přechodnou dobu v komparaci se systémem kojeneckých ústavů a zjistit, jaký typ péče o dítě je přínosnější pro dítě a pro stát. Pro naplnění cíle byl využit kvalitativní výzkum formou sekundární analýzy dat. Pro naplnění cíle jsem si zvolila 2 výzkumné otázky: Jaký typ péče je pro dítě přínosnější z hlediska základních potřeb, jaký typ péče je přínosnější pro stát z hlediska finančních nákladů, či personálního zajištění?
|
|
|
Pěvecké sbory v Jindřichově Hradci
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zaměřuje na současné pěvecké sbory, které působí v Jindřichově Hradci. Mezi nejvýznamnější dětské sbory patří dětský pěvecký sbor Nova domus a Rosa aurea. Ze smíšených sborů působící v Jindřichově Hradci je uveden pěvecký sbor Jakoubek, Chrámový pěvecký sbor Adama Michny a pěvecký sbor Smetana, který má dlouholetou tradici. Je zde zmíněna jejich historie, koncertní činnost a jejich didaktické využití v rámci výuky na 1. stupni základní školy.
|
|
|
Zpřístupnění základních geologických procesů žákům 6. třídy ZŠ formou publikace
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Hlavním cílem této práce bylo vytvořit publikaci s geologickou tématikou pro děti ve věku asi 11 12 let, která by mohla být využitelná pro mimoškolní vzdělávání. Výsledkem byla desetistránková černobílá publikace o velikosti A4, která může sloužit i ve formě jednotlivých pracovních listů. Publikace byla otestována na skupině 87 dětí. Větší části dětí se publikace líbila, ale část z nich ji označila za příliš dětinskou. Proto se nabízí otázka, zda v příští práci nevyzkoušet publikaci na skupině mladších dětí.
|
|
|
Posouzení rozdílnosti stability glukózy ve dvou odběrových systémech
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Abstrakt Sacharidy představují jednu ze základních stavebních složek všech organismů. Tato skupina organických látek je nejsnáze získatelným a nejpohotovějším zdrojem energie. Pro lidský organismus má základní fyziologický význam glukóza, která je nejrychlejším zdrojem energie pro všechny tělesné tkáně, pro buňky mozku a červené krvinky představuje jediný zdroj energie, bez kterého se neobejdou. Při poruše metabolismu sacharidů vzniká onemocnění diabetes mellitus, česky řečeno cukrovka. Nárůst onemocnění diabetem v posledních letech vzrostl do epidemických rozměrů a stal se vážnou civilizační hrozbou lidského zdraví. Proto je stanovení hladiny glukózy v krvi základním biochemickým vyšetřením, které ukazuje na aktuální stav glukózové homeostázy. Stanovení glykémie má význam především pro prevenci, diagnostiku a dlouhodobé sledování pacientů s diabetem. Vlastní stanovení se provádí v plné krvi, séru nebo plazmě a to buď na lačno nebo postprandiálně. Pro správnou interpretaci výsledků je třeba vědět, že referenční hodnoty se liší podle typu analyzovaného materiálu. Hladinu glukózy v krvi si může změřit i sám pacient pomocí glukometru. Jsou to přístroje sloužící k rychlému, ale pouze orientačnímu měření krevního cukru, které pracují na principu vyhodnocování elektrochemického nebo fotometrického signálu. V laboratořích se ke stanovení glukózy nejčastěji používají metody enzymové (s hexokinázou a glukózooxidázou) nebo metody elektrochemické. Obrovský klinický význam stanovení glukózy v diagnostice diabetu má ale nedostatky v oblasti preanalytiky a stability glukózy ve vzorku. Pokud není glukóza vyšetřena okamžitě po odběru, dochází ke snížení její hladiny. Stabilitu glukózy lze dosáhnout okamžitým ponořením zkumavky se vzorkem do ledové tříště, ale tento způsob nelze uplatnit v rutinní praxi. Proto se používá známý inhibitor glykolýzy fluorid sodný (NaF). Pokud je k odběru použita zkumavka se separačním gelem, který po centrifugaci oddělí krevní elementy od séra, glukóza také vykazuje vyšší stabilitu. Nestabilita glukózy může vést k chybným diagnostickým závěrům. Cílem mé práce bylo stanovení koncentrace glukózy a posouzení její stability v různých odběrových systémech u skupiny 50 osob. Původním záměrem bylo stanovení koncentrace glukózy pouze ve dvou typech zkumavek: ve zkumavce se stabilizátorem NaF a ve zkumavce se separačním gelem, (tento typ zkumavek je v ordinacích lékařů používán nejčastěji), ale pak jsem ještě použila třetí typ zkumavky bez stabilizátoru a bez separačního gelu pro ještě názornější představu (ne)stability glukózy v dalším typu odběrového systému. Měření jsem provedla ve třech časových intervalech: po 1, 6 a 24 hodinách po odběru pomocí nejmodernější laboratorní techniky a následně vyhodnotila a porovnala data naměřených hodnot v rozdílných souborech vzorků. Hladina glukózy měřená 1 hodinu po odběru byla ve všech třech typech zkumavek téměř shodná, podstatnější rozdíly byly naměřeny u vzorků změřených 6 a 24 hodin po odběru. Největší pokles hladiny glukózy byl naměřen u vzorků odebraných do zkumavek bez separačního gelu a stabilizátoru. Proto by krev na vyšetření glykémie měla být odebrána pouze do zkumavek se stabilizátorem nebo do zkumavek se separačním gelem a včas provedena centrifugace. Lékaři v ordinacích by při hodnocení výsledků měli brát v úvahu nestabilitu glukózy a tím i možné snížení naměřené hodnoty glykémie v závislosti na typu použitého odběrového systému a intervalu mezi odběrem a zpracováním vzorku.
|
|
| |
host ::
RSS.