|
|
Zinc induced activation of breast cancer cell lines and the involvement of Map kinase
Králová, Jarmila ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Jarmila Králová Školitel: Dr. Kathryn Taylor, Ph.D., PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Název diplomové práce: Zinkem indukovaná aktivace buněčných linií karcinomu prsu a role MAP kinázy Cílem práce bylo zjistit vliv zinku na různé signální dráhy v buněčných liniích prsního karcinomu MCF7 a TamR. Rozdíly v signálních drahách mezi MCF7 a TamR byly hodnoceny a zvláštním důrazem na roli MAP kinázy, jejíž aktivace je spojovaná s maligními onemocněními. Vliv zinku na různé buněčné kinázy byl zkoumán v časových úsecích 0, 2, 5, 10, 15 a 20 minut inkubace se zinkem. MCF7 buňky transfekované DNA pro přirozený nebo mutantní zinkový trasportér Zip7, tamoxifen rezistentní buňky a tamoxifen rezistentní buňky předinkubované s inhibitorem MAP kinázy (PD) byly analyzovány za použití metod western blottingu a fluorescenční mikroskopie. Výsledky ukazují závislost aktivace MAP kinázy a dalších důležitých onkogenních kináz (jako jsou Lyn, Src a STAT3) na uvolnění zinku do cytoplasmy. MAP kináza je aktivována na začátku signální dráhy a tudíž může aktivovat mnoho důležitých proteinových kináz jako Src Y418 , STAT3 S727 a Lyn Y396 v tamoxifen rezistentních buňkách. Nicméně závislost aktivace AKT Y413 na MAP...
|
|
| |
|
|
Neurogenetický potenciál kmenových buněk u myší
Slabá, Barbora ; Červený, Lukáš (oponent) ; Štaud, František (vedoucí práce)
Neurální kmenové buňky (NKB) se vyskytují v dospělém nervovém systému savců, nacházejí se ve dvou specifických oblastech: subventrikulární zóna předního mozku a subgranulární zóna gyrus dentatus v hipokampu. NKB získávají své specifické vlastnosti, vyzrávají a integrují se do funkčních celků, předtím než se mohou funkčně zapojit do nervového systému. Stále víme málo o mechanismech, které kontrolují tyto procesy a o funkci nově vznikajících neuronů v dospělém mozku. Velké množství faktorů na molekulární úrovni a vliv prostředí, to vše se může podílet na regulaci proliferace, vývoje a diferenciace somatických kmenových buněk v dospělém nervovém systému. NKB dávají vznik třem hlavním typům nervových buněk: neuronům, astrocytům a oligodendrocytům. Ukazuje se, že astrocyty mohou hrát klíčovou roli v regulaci neurogeneze: v neporušeném funkčním dospělém mozku i po jeho poškození. Pro odhalení funkce astrocytů v regulaci neurogeneze na molekulární úrovni, je nezbytným krokem nejprve porozumět regulaci neurogeneze v dospělém CNS. Abychom zjistili, jak se projeví odstranění genů intermediálních filament astrocytů (GFAP, vimentin) na počtu NKB, a jak zásah ovlivní vlastnosti neurálních kmenových buněk myší, analyzovali jsme neurosféry neurálních kmenových buněk. Neurosféry sloužili k porovnání charakteristik...
|
|
|
Příprava rekombinantní cDNA některých lékových transportérů
Svobodová, Iveta ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
SOUHRN Amplifikovali jsme CDS pro transportér ABCC4, ABCC5. Pro amplifikaci ABCC5 jsme navrhli dva systémy, pouze první systém jsme zaklonovávali. Optimální teplota annealingu byla 64 řC a optimální koncentrace hořčíku byla 2mM. Jako klonovací kit se nám osvědčil až TOPO XL. Do vektoru jsme zaklonovali CDS pro ABCC4, ABCC5. Inzerty jsme štěpili pomocí restrikčních endonukleáz. ABCC4 jsme vyštěpili Spe I a Not I. ABCC5 jsme štěpili pomocí EcoR I a Hind III. Stejnými endonukleázami jsme štěpili i pZeoSV2(-). Poté jsme inzerty zaklonovali do pZeoSV2(-).
|
|
|
Interakce MRP2 transportéru s vybranými antiepileptiky
Garajová, Katarína ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Interakce MRP2 transportéru s vybranými antiepileptiky Epilepsie je časté neurologické onemocnění postihující přibližně 1-2% populace. U většiny epileptických pacientů jsou záchvaty účinně kontrolovány v současnosti dostupnými antiepileptiky (AED - anti-epileptic drugs). Uvádí se, že přibližně 30% pacientů nedochází k zastavení záchvatů, navzdory pečlivě optimalizované léčbě. Většina těchto pacientů s farmakorezistentní epilepsií neodpovídá na léčbu různými AED s různými mechanismy účinku, což naznačuje, že rezistence u epilepsie je multifaktoriálním fenoménem nezávislým od použitého léčiva. Na základě experimentálních a klinických studií byly předloženy dvě hlavní teorie vysvětlující vznik farmakorezistence. První z nich je hypotéza cílových struktur, která se zabývá změnami ve vlastnostech cílových struktur pro AED jako příčinami jejich snížené farmakosenzitivity. Druhou je transportérová hypotéza, která hovoří o zvýšené expresi efluxních multi-drug transportérů v mozku jako příčině snížení přístupu AED k cílovým strukturám. Největší a nejvýznamnější rodinou multidrug-transportérů exprimovaných v mozku a pravděpodobně odpovědných za snížení účinné koncentrace mnohých AED v mozkové tkáni je nadrodina ABC (ATP- binding cassete) transportérů. Jedním z transportérů této rodiny, kterým byla v současnosti...
|
|
| |
|
|
Příprava rekombinantní cDNA některých lékových transportérů
Hadrabová, Zdeňka ; Červený, Lukáš (oponent) ; Štaud, František (vedoucí práce)
Pro následnou přípravu buněčné linie se zvýšenou expresí transportéru MRP3 byl připraven vhodný plazmid obsahující kódující sekvenci pro tento transportér. Experimentálně bylo stanoveno složení reakční směsi a teplotní profil PCR pro amplifikaci sekvence kódující transportér MRP3. Připojením adenosinu byl PCR produkt upraven pro klonování do plazmidu pCR® -XL-TOPO® . Plazmid pCR® -XL-TOPO® se zaklonovanou sekvencí a plazmid pZeoSV2(-) byly štěpeny restrikčními endonukleázami EcoRV a SpeI. Následně bylo možné díky komplementárním koncům vyštěpenou kódující sekvenci MRP3 zaklonovat do plazmidu pZeoSV2(-), který je vhodný pro transfekci eukaryotní buněčné linie. Klonování bylo úspěšné.
|
|
|
Komplementace dsbA mutantního kmene Francisella tularensis a analýza potenciálních vazebných partnerů proteinu DsbA
Šenitková, Iva ; Červený, Lukáš (oponent) ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Iva Šenitková Školitel: doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Školitel - konzultant: RNDr. Petra Špidlová, Ph.D. Název diplomové práce: Komplementace dsbA mutantního kmene Francisella tularensis a analýza potenciálních vazebných partnerů proteinu DsbA Konzervovaný hypotetický lipoprotein FTT1103 je virulenčním faktorem gramnegativní intracelulární bakterie F. tularensis. Tento protein je homologní k proteinům disulfid oxidoreduktázové rodiny DsbA. Proteiny této rodiny katalyzují tvorbu disulfidických vazeb, které jsou nezbytné pro utvoření správné konformace proteinů, pro jejich aktivitu a stabilitu. Cílem práce byla identifikace vazebných partnerů lipoproteinu FTT1103 běžně nazývaného DsbA, jejichž znalost by nám mohla pomoci v hlubším pochopení role lipoproteinu DsbA ve virulenci F. tularensis. Pomocí metod molekulární biologie jsme vytvořili fúzní gen ftt1103 se sekvencí kódující FLAG® kotvu a klonovali ho do plazmidového vektoru replikujícího se ve F. tularensis. Plazmidový vektor jsme elektroporací vnesli do in frame delečního mutanta F. tularensis subsp. holarctica kmen FSC200/∆1103, čímž došlo k jeho komplementaci in trans. Protein DsbA obsahující FLAG® epitop jsme spolu s jeho...
|
|
|
Transport nesteroidních antiflogistik přes hematoencefalickou bariéru in vitro
Nováková, Iveta ; Červený, Lukáš (oponent) ; Štaud, František (vedoucí práce)
Přechod substancí mezi krevním řečištěm a centrálním nervovým systémem (CNS) je regulován hematoencefalickou bariérou (HEB). Malé, lipofilní molekuly jako jsou oxid uhličitý, kyslík nebo etanol mohou procházet přes HEB pomocí pasivní, transcelulární difuze. Naproti tomu schopnost paracelulárního přechodu hydrofilních látek je omezena intercelulárními tight junctions. Díky doprovodným transportním systémům je HEB schopna specificky regulovat transport substancí (např. živin) (Ballabh et al., 2004). Nesteroidní antiflogistika (NSAIDs) jsou v dnešní době hojně užívaná po celém světě, ale prozatím je jen málo známo o jejich schopnosti procházet přes HEB. Vyvoláváním nežádoucích účinků v CNS, mezi ně počítaje např. bolesti hlavy, závratě nebo ospalost, NSAIDs vzbudily zájem o bližší prozkoumání jejich transportních mechanizmů (pro naše studie vybrané látky: celekoxib, diklofenak, ibuprofen, lornoxikam, meloxikam, piroxikam a tenoxikam). Studie byly provedeny jak jednotlivé tak skupinové, s použitím jedné nebo více substancí současně. K pokusům byl používán in vitro model hematoencefalické bariéry vytvořený pomocí humánní buněčné linie ECV304. Protože buněčná vrstva byla pokaždé značně variabilní, byly přidávány vnitřní standardy - diazepam a carboxyfluorescein - a ve vztahu k nim byla data průchodnosti...
|
|
|
Vliv genetických faktorů na farmakokinetiku léků
Šlosárková, Petra ; Červený, Lukáš (oponent) ; Štaud, František (vedoucí práce)
Interindividuální rozdíly v aktivitě biotransformačních enzymů hrají důležitou roli ve farmakokinetice léků. Kromě zevních faktorů (věk, pohlaví, hmotnost, výživa) se zde významně uplatňují genetické dispozice. Přítomnost jednonukleotidových polymorfismů (SNPs) a mutací v genech kódujících biotransformační enzymy může vést k výrazné změně metabolismu i účinku léků. V této práci byl hodnocen vliv polymorfismu enzymu CYP2C9 na farmakokinetické parametry přípravku Nurofen forte obsahujícího racemickou směs ibuprofenu u 20 zdravých dobrovolníků (muži, česká národnost, kavkazská populace). Ve skupině bylo identifikováno celkem 17 nosičů genotypu CYP2C9*1/*1, 2 nosiči genotypu CYP2C9*1/*2 a 1 nosič genotypu CYP2C9*3/*3. Bylo zjištěno, že hodnoty farmakokine-tických parametrů u nosičů genotypu CYP2C9*1/*2 nevykazují žádné statisticky významné odchylky oproti genotypu CYP2C9*1/*1. U nosičů genotypu CYP2C9*3/*3 byla hodnota AUC(0-inf) vyšší o 113%, hodnota t1/2 o 90% a hodnota clearance o 54% nižší oproti průměrným hodnotám nosičů genotypu CYP2C9*1/*1. V důsledku významných změn ve farmakokinetických parametrech mohou být nosiči genotypu CYP2C9*3/*3 vystaveni při dlouhodobém užívání nesteroidních protizánětlivých látek vyššímu riziku rozvoje nežádoucích účinků léčby (ulcerace a gastroduodenální krvácení)....
|
host ::
RSS.