|
| |
|
|
Úloha sbormistra v muzikálovém žánru
Balašová Trčková, Jana ; Valášek, Marek (oponent) ; Veverková, Jana (vedoucí práce)
Cílem mé práce je představit muzikál jako formu hudebního divadla a přiblížit práci muzikálového sbormistra, která bývá velice často podceňována, stejně jako žánr samotný. Bohužel musím konstatovat, že některými jedinci je vnímán jako určitá forma nic neříkajícího "bulvárního" divadla. Většinou tyto "definice" pramení z neznalosti a nedostatku informací. Díky totalitnímu režimu, který v naší republice vládl po dobu čtyřiceti let, byl muzikál vnímán jako pokleslé umění kapitalistického světa. Za první "muzikálový" počin v Čechách se dá považovat předválečná Vest Pocket Revue Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Premiéra se konala 19. 4. 1927 ve dvoraně Umělecké besedy na Malé Straně pod patronátem absolventského klubu dijonského lycea, které navštěvoval Jiří Voskovec v letech 1921-24. Premiéra měla být zároveň i derniérou, jenomže pro úspěch u publika a části kritiky se těch představení uskutečnilo celkem 208 (některé prameny uvádějí až 245 repríz). Pod hlavičkou Osvobozeného divadla se revue hrála poprvé 28. 5. 1927. Devatenáct obrazů revue se střídavě odehrává na scéně a na předscéně, aby se mezitím mohly vyměnit kulisy. Tady je počátek pověstných forbín, které se pak v představeních V+W objevovaly pravidelně. Jednotlivé obrazy tvořily uzavřené celky, které mohly obstát i samostatně. Navzájem je spojovala pouze...
|
|
| |
|
|
Felix Mendelssohn Bartholdy: Eliáš
Hasmanová, Petra ; Valášek, Marek (oponent) ; Stříteská, Leona (vedoucí práce)
Téma diplomové práce zní Felix Mendelssohn Bartholdy: Eliáš. Úvodní kapitola je věnována životopisu skladatele Felixe Mendelssohna Bartholdyho, jež zařazuje oratorium Eliáš do širšího kontextu skladatelovy tvorby. Následující kapitola o libretu převypráví děj příběhu o proroku Eliášovi a odkazuje na příslušné kapitoly První a Druhé knihy královské Starého zákona, jež tento příběh obsahují. Obecnou charakteristiku formální stránky oratoria Eliáš podává kapitola těsně předcházející kapitole stěžejní, jíž je kapitola "Analýza oratoria Eliáš". Rozbory jednotlivých oratorních částí jsou provedeny především z hlediska souladu hudebně vyjadřovacích prostředků a textu. Práci uzavírá kapitola obsahující drobné poznámky k problematice interpretace.
|
|
|
Á capellová tvorba Antonína Dvořáka
Klárová, Barbora ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Závěrem této práce se pokusím shrnout dosažené poznatky. Za první úspěch by se dal považovat již samotný kompletní výčet děl spadajících do této oblasti a ucelení informací popisujících podrobně každý kus. Dalším úspěchem bylo doslova vypátrání novinových článků týkajících se ohlášení koncertů a recenze těchto děl v dobových periodikách. K hlubšímu vhledu do problematiky jistě značně přispěly rozbory skladeb (viz kap. 5) a zajímavě mnohostranný pohled na věc poskytla i speciální anketa (viz kap. 9). V úvodu této práce jsem si kladla za cíl dosažení jistého znovuoživení skladeb, jejich souhrn i přiblížení jejich kouzla širokému publiku. Souhrnnému výčtu skladeb a jejich popisu se věnuje nejen kap. 3 a 4, ale i kap. 8, ve které se objevují názory odborníků přímo na tato díla, často odkrývající i zákulisí těchto skladeb. Dalším poodhalením čarovné krásy těchto děl byla nepochybně kapitola 5, zabývající se jejich rozborem. Tato podrobná analýza současně pomáhá posluchačům získat jistý vhled do struktury díla, a poskytuje tak nepřímý pohled "pod ruku" skladatele. Anketa v kapitole 9 se soustředila na názory související s obecným povědomím veřejnosti o těchto skladbách, kde ovšem nechyběly ani argumenty, důvody a návrhy možných řešení problematiky.
|
|
| |
host ::
RSS.