|
|
Seikanron jakožto vnitropolitický koncepční spor ve vládě Meidži
Blašková, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Bakalářská práce se primárně zaměřuje na japonsko-korejské vztahy, kde se především věnuje období mezi léty 1868 a 1876. Pro lepší pochopení problému je prostor ponechán i stručnému nástinu vývoje vztahů mezi oběma zeměmi zhruba od období Ašikaga-Muromači (1336- 1573) do období Edo (1603-1868). Důraz je kladen jak na průběh jednotlivých jednání mezi Japonskem a Koreou, tak na domácí situaci v obou zemích, primárně však v Japonsku. Celá práce je zakončena tzv. incidentem Unjó a následným podpisem Kanghwaské smlouvy v roce 1876. Klíčová slova: Japonsko-korejské vztahy, Saigó Takamori, Kanghwaská smlouva, incident Unjó
|
|
|
Moderní japonské školství
Recová, Veronika ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Tématem bakalářské práce je role a funkce japonských učitelů. V práci popíši jejich postavení v japonské společnosti, profil, kvalifikaci, profesi a vývoj učitelství. Cílem práce je zkoumání této problematiky v časovém rozmezí od 80. let 20. století dodnes s důrazem na 90. léta, odvození základních problémů a navržení vhodných řešení budoucího vývoje učitelství v Japonsku.
|
|
|
Působení Alessandra Valignana v Japonsku
Rohlová, Kateřina Jenny ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o osobě jezuity Alessandra Valignana a jeho misijní činnosti na Dálném východě s důrazem na misii v Japonsku v letech 1579 až 1603. Cílem je ozřejmit jeho přístup k japonské kultuře i Japoncům a metody vedení jezuitů, které vedly k největšímu rozvoji misie v Japonsku během tzv. "křesťanského století" překrývajícího se s dynamickou historií tří období - válčících knížectví, sjednocování a počátků tokugawského šógunátu. Rovněž je zde rozebrán vliv cizinců na japonskou kulturu a vědu a celkově kladen důraz na univerzalitu Valignanových myšlenek platných dodnes.
|
|
|
Vize společenského řádu v myšlení Ogjú Soraie
Vojtíšková, Kristýna ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Ve své práci se věnuji japonskému mysliteli přelomu 17. a 18. století Ogjú Soraiovi. Uvádím jeho základní myšlenky na rozboru stavu společnosti období Tokugawa (1603-1868) a uvádím jej do dobových souvislostí. Dále se pak věnuji jeho konkrétním myšlenkám a jeho revolučnímu pojetí konfucianismu. Rovněž Soraiovy ideje konfrontuji s jeho dalšími současníky.
|
|
|
Počátky japonské invaze do Číny
Čížek, Petr ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Tato práce se zabývá počátkem čínsko-japonské války, která probíhala v letech 1937-1945. Ve své první části nastiňuje dějiny čínsko-japonských vztahů v předchozích desetiletích, těžiště práce pak spočívá v analytickém rozboru tzv. incidentu u mostu Marka Pola, který je běžně považován za začátek studovaného válečného konfliktu, a následném popisu japonských ofenzívních vojenských operací. Práce končí japonským dobytím Nankingu a tzv. nankingským masakrem.
|
|
|
Sekta Fuke a mnichové komusó
Suský, Zdeněk ; Sýkora, Jan (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Sekta Fuke, o které pojednává tato práce, rozhodně nepatří k hlavním proudům japonského náboženského života. Vlastně bychom mohli říct, že je to proud ryze okrajový, o jehož existenci většina současných Japonců ani neví. Někdo by tedy mohl namítnout, zdali má vůbec cenu zabývat se takovýmto tématem. A právě v tom vidím smysl této práce, tedy přiblížit historii sekty Fuke širšímu okruhu lidí. Mám totiž za to, že tato sekta nebyla vždy proudem okrajovým a myslím, že i ona sehrála svou více či méně důležitou roli při formování japonské společnosti. Věřím, že tato práce přispěje alespoň trochu k tomu, aby si sekta Fuke našla své místo v japonských dějinách. Celá práce je rozdělena do dvou tematických okruhů. V úvodu prvního, nazvaného Studium sekty Fuke, se pokusím formulovat svůj přístup k této problematice a také upozornit na některá úskalí, která věnovat stavu dosavadního i mimo něj a také představím sektě Fuke pojednává. důležité dokumenty a její historie. V druhém bloku pokusím podat přehled vývoje po její zrušení v.roce 1871, historické dokumenty, které se jsou s ní spojena. Poté se budu zkoumání sekty Fuke v Japonsku základní literaturu, která o Samozřejmě neopomenu ani prameny potřebné ke studiu nazvaném Sekta Fuke se této sekty od jejího založení až přičemž se budu opírat o dochovaly. Nejdříve se budu...
|
|
|
Pokus o historiografickou komparaci Gukanšó a Džinnó Šótóki
Vanišová, Jana ; Sýkora, Jan (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Gukanšó a Džinnó šótóki jsou velmi zajímavá díla o japonské historii. Jejich vznik od sebe dělí přibližně sto dvacet let a převratné historické události. V obsahu jsou si velmi podobné, ale velmi se liší ve způsobu interpretace událostí, kterým se věnují. Gukanšó napsal přibližně v roce 1219 mnich a vysoký buddhistický duchovní, známý pro své básnické umění, Fudžiwara Džien. Rok 1219 těsně předcházel velké změně v rozložení vládní moci, která přišla po nepovedené rebelii excísaře Gotoby proti šógunátní vládě v Kamakuře. Džinnó šótóki sepsal dvorský šlechtic, rádce a úspěšný vojevůdce Kitabatake Čikafusa mezi roky 1338 a 1341, kdy pobýval na hradě Oda a sháněl příznivce pro nedlouho předtím ustavený "Jižní dvůr" v oblasti Jošina. Toto dílo vzniklo ve velmi pohnuté době po, tentokrát, úspěšné rebelii císaře Godaiga proti kamakurskému šógunátu, která však vyústila nedlouho po svém závěru ve vznik nového šógunátu Ašikaga a rozdělení dvora. Období mezi vznikem těchto děl je ve znamení pomalého přesunu moci směrem od dvorské šlechty ke šlechtě vojenské, kterýžto přesun je v době Džienově ještě nepatrný a v jeho očích snadno obhajitelný, kdežto v době Čikafusově již tento proces dostoupil takových rozměrů, že Čikafusa ve svém díle proti tomuto směřování vášnivě vystupuje a snaží se obhájit postavení dvorské...
|
|
|
Problém sebevraždy v moderním Japonsku
Bradna, David ; Labus, David (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
Japonsko je zemí známou sebevraždami. V poměru sebevražd především mladých lidí a žen je ve světě na prvním místě. Takřka každý den se v novinách objevují články o sebevraždě. Emil Durkheim, významný francouzský sociolog, který se jako jeden z prvních pustil do studia sebevražd na přelomu devatenáctého a dvacátého století poznamenává, že "připravenost Japonců zemřít pro sebemenší důvod je dobře známa". To, co Japonsko historicky proslavilo jakožto zemi sebevražd, byly především dva druhy dobrovolné smrti. Za prvé je to samurajská tradice a její kodex cti, bušidó, který se často interpretuje jako absolutní připravenost zemřít a ukládá samurajovi rozpárat si břicho, pokud by mu hrozilo zajetí. Za druhé jsou to sebevražedné mise japonských vojáků v Pacifiku za Druhé světové války. Japonští piloti nalétávali na spojenecká plavidla s bombou připevněnou k letadlu a stávali se tak dobrovolně živou bombou. Kromě letadel šlo i o jiné, méně známé prostředky, jako byla torpéda s lidskou posádkou, sebevražedné čluny a další. Oba tyto fenomény vzbuzují rozporuplné reakce a představy o podivném myšlení a chování Japonců. Kromě výše zmíněných dobrovolných smrtí existují i další, o kterých je na Západě poměrně menší povědomí. Jedním z nich je takzvaná ojako šindžú. Jde o společnou "dobrovolnou" smrt celé rodiny i s dětmi,...
|
|
|
Hnutí za záchranu lidových řemesel v Japonsku a jeho odraz ve tvorbě hlavních představitelů
Richterová, Lenka ; Labus, David (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala hnutí za záchranu lidových řemesel- mint;eiv Japonsku s dúrazem na keramickou tvorbu jak historickou, tak tvorbu hlavních představitelú hnutí. Nejprve chci chronologicky představit keramickou historii na japonských ostrovech, vznikání dílen, proudú, které chci v rámci kategorií rozlišit na keramiku lidovou- mingei a uměleckou (čajovou), a načrtnout mezi nimi rozdíly, které chci v praktické části demonstrovat ukázkami. Poté chci představit společenské události restaurace Mcid7,i a jejich vliv na řemeslnou tvorbu a utváření názorových skupin na počátku 20.století, jejich vývoj, tendence a názory. Následně se zaměřím na vznikající vztahy mezi hlavními představiteli budoucího hnutí, utváření jejich názorú a tvúrčích začátkú až do vzniku hnutí v roce 1926. Po vzniku hnutí chci dále chronologicky představit jeho činnost ve 30. letech, zásluhy, objevitelskou činnost, popřípadě neshody v poválečných letech až do rozpuštění hnutí a také tvorbu hlavních umělecky činných představitelů. V další části mám v úmyslu podrobně popsat koncept mingei, jak ho v knize "The unknown crajisman'" popsal .lanagi Sóecu, s ohledem na všechny aspekty, které lidový výrobek utváří, a také jej chci umístit do kontextu japonské estetiky. V předposlední části se zaměřím na povahu hnutí...
|
|
|
Japanese war film
Kikta, Tomáš ; Labus, David (oponent) ; Tirala, Martin (vedoucí práce)
Práca je tematicky zameraná na japonský vojnový film. Jej autor prostredníctvom rozboru určitého počtu diel japonskej kinematografie s vojnovou tematikou poukazuje na kvality a špecifiká konkrétnych filmov. Cieľom analýzy jednotlivých snímkov je predovšetkým určiť, aké myšlienky a postoje sa daný film, resp. jeho režisér snaží ponúknuť divákovi a aké prostriedky filmového umenia na to využíva.
|
host ::
RSS.