|
|
Jazyková úskalí pro začínající maďarsko-české překladatele
Kőrösová, Elizabeth ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Huťková, Anita (oponent)
Diplomová práce se věnuje česko-maďarské překladatelské problematice, především v lingvistické rovině. Zpracovává nejčastější problémy, se kterými se zvláště začínající překladatel z maďarštiny do češtiny konfrontuje. Práce na konkrétních příkladech současných překladů (vzniklých po r. 2000) uvádí možná řešení z hlediska adekvátního převodu obsahu i formy originálu. Předmětem srovnání budou překladatelské transformace v různých jazykových rovinách, od gramatické po syntaktickou. Podle druhu řešení a transformace budou též zmíněny vlivy těchto změn na rovinu stylistickou. Práce je koncipována jako příručka pro začínající překladatele. Klíčová slova: teorie překladu, kritika překladu, metody překladu, maďarská literatura, příručka, český překlad, maďarský překlad, lingvistika
|
|
|
Postava šlechtice ve vybraných dílech polské literatury v komparativní perspektivě
Effangová, Pamela Therese ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Cílem diplomové práce je vypracovat typologii literární postavy šlechtice v polské literatuře 17. - 19. století. V rámci teoretické části bude přiblížena tvorba vybraných autorů a jejich díla budou zasazena do literárně-historického kontextu (např. pojem sarmatismus, šlechtická kultura v době romantismu a pozitivismu apod.). V analytické části bude prostřednictvím komparativní perspektivy upozorněno jak na vzájemné paralely, tak také na specifika konkrétních autorů, resp. jejich textů jde-li o pojetí postavy šlechtice. Autorka práce bude vycházet zejména ze tří primárních textů: Pamětí, jejichž autorem je Jan Chryzostom Pasek, z Mickiewiczova Pana Tadeáše a z tzv. trilogie Henryka Sienkiewicze, zejména z románu Ohněm a mečem. Hlavní pozornost bude věnována vnitřní a vnější charakteristice šlechtice, jeho percepci světa a problematice šlechtické morálky. V potaz bude brán taktéž širší literární kontext.
|
|
|
Questions of national identity in the works of Hungarian emigration from 1945 to the present
Guziar, Matúš ; Gál, Eugen (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Táto bakalárska práca analyzuje otázky národnej identity v dielach maďarskej emigrácie v druhej polovici 20. storočia. Skúma fenomén národa v maďarskom literárnom kontexte moderných dejín. Vytvára obraz maďarskej literárnej emigrácie na Západe, literárnych centier a publikačných možností emigrantských autorov v exilových periodikách. V hlavnej časti sa zameriava na zobrazenie tematiky emigrácie a národa v textoch štyroch reprezentatívnych exilových autorov, konkrétne Sándora Máraiho, Sándora Lénárda, Györgya Faludyho a Ágoty Kristóf, čím prispieva k základnému výskumu maďarskej exilovej prózy v českom akademickom prostredí. Kľúčové slová: národ, národná identita, emigrácia, Maďarsko, komunizmus, Sándor Márai, Sándor Lénárd, György Faludy, Ágota Kristóf
|
|
|
Count Maurice de Benyovszky and the central European literary reflections of his life and work
Beňačková, Miroslava ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Cieľom predkladanej bakalárskej práce je zamerať sa na grófa Mórica Beňovského, cestovateľa, dobrodruha a kráľa na Madagaskare, na jeho život a dielo, a reflektovať jeho osobnosť a význam v stredoeurópskom priestore. Ide o pokus vysledovať rozdiely medzi jeho zobrazovaním v literárnych dielach spomínaného regiónu, zdôvodniť ich a konfrontovať ich s historickou skutočnosťou. Pozornosť bude tiež venovaná vydaniam jeho denníkov z ciest a spôsobu ich prekladu do slovenčiny a maďarčiny. Kľúčové slová Móric Beňovský, cestovateľ, Madagaskar, stredná Európa, dobrodružný román, biografia, pamäti, denníky
|
|
|
Lidové motivy v poezii Bolesława Leśmiana
Jilečková, Alžběta ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bolesław Leśmian, polský autor tvořící na počátku 20. století bývá často označován jako nezařaditelný k jednotlivým literárním směrům. Hlavním tématem práce je konfrontace jeho poezie s lidovýmimotivy a lidovostí jako takovou, neboť jde o jeden z hlavních inspiračních zdrojů jeho tvorby. Leśmian se ve své tvorbě neustále navrací k prapůvodním a lidskou civilizací nezkaženým prožitkům, které nalézá v přírodě, a mimo svou současnou realitu. Inspirace (nejen polskými) legendami, pohádkami či baladami je zřejmá, jak jde-li o autorovu práci s konkrétními symboly, motivy či postavami, tak často i po formální a jazykové stránce. V práci bude pozornost soustředěna na analýzu typických postav a symbolů převzatých z lidové tvorby (nebo lidovou tvorbou inspirovanými). Dále se zaměřím na autorovu specifickou poetiku smrti a metamorfózy. Závěrečná kapitola Lidové motivy v žánrové a jazykové rovině pak předkládá několik příkladů inspirace lidovostí na úrovni formy Leśmianových textů.
|
|
|
Humoristická próza na území Těšínského Slezska psaná v těšínském nářečí v období druhé poloviny 20. století
Mohelníková, Táňa ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bakalářská práce má za cíl co nejkomplexněji nastínit problematiku humoristické prózy na Těšínsku psané v nářečí v období druhé poloviny 20. století. První část práce podává stručný obraz celkového literárního vývoje na území Těšínského Slezska do roku 1945. Následující kapitola se zabývá literaturou vznikající po roce 1945. V této části práce jsou uvedena základní periodika, nejvýznamnější autoři Těšínska, základní rysy jejich tvorby a zejména četná literární seskupení. Další část se již zabývá humoristickou tvorbou na Těšínském Slezsku. Na začátku je zde teoreticky a žánrově vymezen pojem humoristická próza. Následující kapitola pojednává o autorech a sběratelích, jejich tvorbě a způsobu psaní humoristické prózy. V závěrečných kapitolách práce je analyzována humoristická próza z hlediska nejtypičtějších literárních motivů. Po teoretickém nastínění pojmu motiv a postava a jejich rozlišení v textu jsou motivy a postavy na základě primární literatury dále rozčleněny a blíže charakterizovány.
|
|
|
Děti a jejich osudy v polské literatuře období pozitivismu
Nemoudry, Helena ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bakalářská práce zachycuje dětské osudy, jak se odrážejí v polské literatuře období pozitivismu. Zrcadlem těchto osudů jsou novely jako speciální literární formy zaznamenávající realitu života. Na sedmi novelách tří předních polských spisovatelů období pozitivismu - B.Pruse, H.Sienkiewicze a E.Orzeszkowé ukazuje tyto osud. Novely a přístupy jednotlivých autorů analyzuje, hledá společné rysy, specifikuje odlišnosti a vše zasazuje do širšího programu polských pozitivistů druhé poloviny 19.století a jejich snahy přivést okupované Polsko ke svobodě a novému rozvoji. Klíčová slova -dětské osudy -literatura období pozitivismu -utrpení -bída -zneužívání
|
|
|
Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea
Slováková, Lenka ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea si klade za cíl vymezit a porovnat zejména hororové znaky a motivy u obou autorů. Samotnému rozboru předchází dvě kapitoly zaměřené na život autorů a vymezení literáních žánrů, které se dají na jejich tvorbu aplikovat, případně motivy z jiných žánrů. V této části budou použity zejména texty Tworczość literacka Stefana Grabińskiego (Artur Hutnikiewicz), Cień wielkiej tajemnicy (Marek Adamiec), Edgar Allan Poe (Roger Asselineau) a Rozbité zrcadlo (Martin Hilský). V analytické části bakalářská práce vymezí přístup obou autorů k charakteristice postav a poukáže na odlišnou práci s prostorem a časem s pomocí využití sbírek V domě Sáry a jiné povídky (Stefan Grabiński), Jáma a kyvadlo (Edgar Allan Poe) and Povídky (Edgar Allan Poe). Hlavním cílem byla snaha najít jak podobné, tak odlišné motivy a porovnat práci obou autorů s hororovým žánrem. Výsledku práce bylo dosaženo komparativní analýzou povídkové tvorby Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea.
|
|
|
Srovnání překladatelských metod a postupů v překladech maďarské literatury do češtiny a slovenštiny první a druhé poloviny 20. století
Péntek, Annamária ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Balázs, Andrea Hanna (oponent)
Tato práce má teoreticko-empirický charakter a věnuje se komparaci překladatelských metod použitých v první a druhé polovině 20. století v českých a slovenských překladech z maďarské literatury. Teoretická část vychází ze základních myšlenek teorie překladu od Jiřího Levého z druhé poloviny 20. století a dalších českých a slovenských teoretiků, uvádí základní pojmy překladatelského procesu a stanovuje klasifikační kritéria pro empirickou část a očekávané výsledky. Praktická část prezentuje pracovní postup pro výzkum struktury kapitol a rozbor děl podle užitých překladatelských metod a přístupů. Vybraná díla pro rozbor chronologicky dle vydání originálu jsou: Mór Jókai: A kőszívű ember fiai, Mór Jókai: Fekete gyémántok, Kálmán Mikszáth: Beszterce ostroma, Ferenc Molnár: A pál utcai fiúk, Sándor Márai: Csutora. U aplikovaných metod jsou uvedeny ukázky z jednotlivých překladů. Ukázky mají reprezentovat odlišnosti v jednotlivých metodách v určitém období. Kapitoly dále porovnávají překlady jako uměleckého celku. Závěr shrnuje komplexitu problematiky překladatelských metod a jejich užití ve zkoumaných dílech. Klíčová slova: teorie překladu; metody překladu; maďarská literatura; český překlad; slovenský překlad; Mór Jókai; Kálmán Mikszáth; Ferenc Molnár; Sándor Márai; Jiří Levý; Gustav Narcis...
|
|
|
Československo-maďarské vztahy v letech 1945-1948
Kőrösová, Elizabeth ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Pejša, Robert (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza československo-maďarských vztahů v období let 1945-1948, zejména z hlediska politického a národnostního vývoje na území obou států. Po ukončení 2. světové války se Československo dostalo na stranu vítězných států, zatímco Maďarsko se ocitlo mezi poraženými státy. Maďarsko, v reflexi československé politiky, neslo svou zodpovědnost za konflikty spojené například s Vídeňskou arbitráží z roku 1938, a dále za konflikty spojené s příslušností maďarské národnostní menšiny k Československu. Do popředí československo-maďarských vztahů se tak dostalo řešení menšinové otázky, kterou měl řešit Košický vládní program a dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše. Československo-maďarské vztahy se začaly vyostřovat na bilaterální úrovni i důsledkem dalších průvodních jevů - nedobrovolné deportace maďarského menšinového obyvatelstva, připravovaná a vyjednávaná výměna obyvatelstva, odsun na nucené práce do českého pohraničí, nucená reslovakizace maďarské menšiny žijící na území Československa. K postupné normalizaci těchto vztahů jak ve vnitrostátní, tak na bilaterální (mezistátní) úrovni dochází až v prvních letech upevňování lidově-demokratických režimů v rámci postupně se konstituujícího Východního bloku. Práce bude doplněna ukázkami orální historie z českého a...
|
host ::
RSS.