|
|
Role evropských projektů v rozvoji Jesenicka
Rybářová, Hana ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Szczyrba, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou role projektů přeshraniční spolupráce v modelovém území Jesenicka, jejich přispěním k rozvoji přeshraničních sítí kontaktů a socioekonomickému rozvoji sledovaného území. Zkušenosti z přeshraničních regionů západní Evropy nasvědčují, že rozvoj přeshraniční spolupráce a překonání tzv. měkkých bariér se ani v zavedených euroregionálních strukturách západní Evropy nepodařilo zcela docílit. Z tohoto důvodu jsou studovány efekty projektů v českopolském pohraničí. Metodologicky je práce zarámovaná procesem indukce a důraz je při výkladu reality kladen na aktéra rozvoje a jeho "agency". Hlavní metodou je případová studie dovolující jak zasazení projektů do širšího kontextu regionu, tak studium faktorů, které úspěšnost projektu podmiňují. Analytický rámec empirických dat tvoří vybrané institucionální teorie regionálního rozvoje a poznatky ze sociálněgeografického studia pohraničí. Z provedených analýz vyplývá, že projekty přeshraniční spolupráce se podílejí na vytváření důvěry ve sledovaném území, avšak celkově jejich role dosud nespočívala v podnícení vzniku pevných partnerství prospěšných pro rozvoj regionu.
|
|
|
Sítě aktérů regionálního rozvoje v Místní akční skupině Pošumaví
Petříková, Lenka ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Maříková, Pavlína (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou sítí aktérů regionálního rozvoje v Místní akční skupině Pošumaví (MAS). Cílem práce je zhodnotit fungování sítí v rámci Místní akční skupiny Pošumaví se zaměřením na existenci sítí, na jejich aktivitu a prostupnost a na způsob a intenzitu zapojení aktérů regionálního rozvoje do těch sítí. V kontextu rámcových institucionálních podmínek místní akční skupiny bylo analyzováno dotazníkové šetření společně s řízenými rozhovory s aktéry MAS. Z výsledků výzkumu vyplývá, že v současném programovacím období se v Místní akční skupině Pošumaví zformovaly sítě, ale spolupráce v nich zatím příliš intenzivně neprobíhá. Na druhou stranu se část aktérů regionálního rozvoje chce do budoucna do spolupráce v MAS více zapojit, což může vést k rozšíření nebo prohloubení stávající spolupráce.
|
|
|
Nástroje rozvoje venkovských obcí
Perlín, Radim ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Vaishar, Antonín (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká Fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Radim Perlín Nástroje rozvoje venkovských obcí shrnutí Praha 2010 Pro druhou polovinu 20. století je charakteristická postupná proměna funkčního využití venkovského prostoru. Původní agrární funkce venkova ztrácí svůj význam a venkov, venkovské obce a obyvatelstvo na venkově postupně hledá novou roli v rámci společenské dělby funkcí. Po populačním nárůstu obyvatel na venkově v druhé polovině 19. století způsobeného probíhající demografickou revolucí, dochází postupně od konce 19. století odchodu části aktivního obyvatelstva z venkova a k rychlému populačnímu rozvoji měst. Důsledkem odchodu části obyvatel z venkova je zmenšování rodiny. V českém prostředí první fázi těchto procesů studoval již Korčák v roce 1929. Po druhé světové válce v souvislosti s nutností zajištění potravinové bezpečnosti a zajištění dostatečného objemu zemědělské výroby se v rámci vznikajícího evropského společenství jako jedna z prvních společných politiky formuluje také Společná zemědělská politika, která je zaměřena především na zajištění dostatečných důchodů pro zemědělce při tlaku na zvyšování kvality a potravinové bezpečnosti jejich produkce. První cíle společné zemědělské politiky jsou již formulovány v zakládajících dokumentech...
|
|
|
Naplněnost územního plánu jako nástroje územního plánování - dokumentace vs. realita
Hrudková, Magdalena ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Územní plánování je vědou, jež čerpá z přírodních, technických i společenských věd a zároveň proniká do sféry ekonomické, sociální i sféry životního prostředí. Přitom reaguje i na změny společenských podmínek. Úkolem územních plánů, jako dlouhodobých dokumentů, je reagovat na minulý vývoj, soudobé tendence a podporovat budoucí rozvoj. Územní plány pořízené v 90. letech, tedy v prostředí nového politického režimu, měly důležitou roli, podchytit a podpořit územní rozvoj. Mezi města, která pořizovala za nových politických podmínek územní plán, patřila i Plzeň. Účinnost územního plánu Plzně z roku 1995 byla prognózována na 15 let, tedy do loňského roku. V případě snahy o hodnocení územního plánu, je nutné vzít v úvahu změnu nejrůznějších podmínek ve společnosti. Budeme-li respektovat vliv těchto změn, pak hodnotit dobrý nebo špatný plán není možné. Z tohoto důvodu je v této práci přistupováno k jakési úvaze o naplněnosti územního plánu města Plzně.
|
|
|
Rozvojový potenciál velmi malých obcí: na příkladu Domažlicka a Kralovicka
Váchalová, Hana ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Zrůbková, Pavlína (oponent)
Sídelní soustava České republiky je typická velkým počtem malých obcí. Tyto obce zastávají stejné postavení jako obce větší, vysoký počet jich však disponuje omezenými zdroji pro svůj rozvoj. Někteří autoři diskutují o možnosti jejich integrace. Tato práce se zabývá problematikou malých obcí se zaměřením na ty nejmenší z nich a poukazuje na aktivitu těchto obcí a jejich schopnost budoucí existence. klíčová slova: rozvoj obce, velmi malé obce, venkov
|
|
|
Vybrané problémy vymezení venkova
Bednářová, Hana ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce je pokusem o alternativní vymezení venkova ve srovnání s metodikou podle OECD aplikované na jednotkách NUTS 3. Ve specifickém charakteru osídlení Česka je nutné použít jiné metody vymezení venkova. Rešerše literatury nastiňuje další možné způsoby vymezení, zatímco empirická část zohledňuje deskriptivní přístup k vymezení venkova na základě statistických ukazatelů, které jsou hodnoceny v sedmi skupinách. Výsledky jsou znázorněny v kartogramech. Rozdíly mezi venkovskými a městskými oblastmi jsou v Česku podle zvolené metodiky velmi malé nebo nejsou zřetelné. Vymezený venkov podle statistických ukazatelů má prokazatelně podobné výsledky jako vymezení vnitřních periférií. Zvolený způsob vymezení je velmi náročný. Výsledky jsou velkou měrou ovlivněny hodnotou hranice pro jednotlivé ukazatele. Klíčová slova: určení hranice, venkov, venkovský, vymezení, venkovské oblasti
|
|
|
Příčiny a důsledky změn územních plánů v suburbánním zázemí Prahy
Ťopková, Lenka ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Plos, Jiří (oponent)
Příčiny a důsledky změn územních plánů v suburbánním zázemí Prahy Abstrakt Diplomová práce se zabývá územním plánováním v Česku po změně společenských podmínek v roce 1989. Okolí hlavního města je v současné době místem, kde probíhá suburbanizace. Nástroje, které by mohly tento proces řídit, jsou velmi omezené. Problémem metropolitního areálu Prahy navíc je, že jeho území leží ve dvou rozdílných administrativních jednotkách - krajích. Územní plán je klíčovým nástrojem, kterým je možné územní rozvoj obce ovlivňovat. Obce jsou tak vystaveny velkému tlaku ze strany soukromých společností, které požadují rozšíření zastavitelných území. Práce si klade za cíl analyzovat příčiny a důsledky změn územních plánů, které byly pořízeny v obcích v suburbánním zázemí Prahy a zjistit, kdo jsou hlavní aktéři těchto změn. Klíčová slova: územní plánování, změny územních plánů, suburbanizace
|
|
| |
|
|
Možnosti a limity spolupráce venkovských obcí. Případová studie obcí v oblasti Českého ráje
Fučíková, Eva ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Herová, Irena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem spolupráce venkovských obcí. Mechanismus spolupráce je jedním z možných řešení problémů malých obcí vyplývajících z omezených finančních, materiálních a lidských zdrojů. Spolupráce s okolními obcemi či dalšími aktéry územního rozvoje jim umožňuje realizovat projekty či aktivity, na které by samy nestačily nebo které přesahují svým rozsahem jejich území. Hlavním cílem práce je klasifikace jednotlivých typů spolupráce ve venkovském regionu a její aplikace v modelovém regionu. V práci jsou nejdříve rozebrána základní teoretická východiska sledované problematiky a základní vnější a vnitřní faktory ovlivňující spolupráci obcí. Dále jsou na základě teoretických poznatků a výsledků dosavadních výzkumů sestaveny její různé typologie. Pro výzkum modelového území byla zvolena metoda řízených rozhovorů s představiteli vybraných venkovských obcí. Ve sledovaných venkovských obcích v oblasti Českého ráje byly potvrzeny první dvě hypotézy formulované v úvodu práce: S rostoucím počtem spolupracujících subjektů (obcí) roste formálnost, resp. klesá intenzita spolupráce. Třetí hypotéza, která předpokládala, že krajská hranice představuje pro spolupráci obcí významnou bariéru, potvrzena nebyla. Ve sledovaném souboru obcí byly realizovány všechny typy spolupráce podle sestavených...
|
|
|
Lidské zdroje jako faktor rozvoje venkova
Vazačová, Alžběta ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
Problematika rozvoje venkova je v rozvinutých zemích ovlivňována změnami v chápání a pojetí venkova, v rámci teorie dochází k posunu paradigmatu. To se promítá do politik jednotlivých států, na globální úrovni EU do strukturální politiky. Diferenciace venkovského prostoru vyžaduje diferencovaný přístup v podobě lokálního rozvoje venkova, který je založený na endogenním potenciálu. Aktivita a iniciativa lokálních lidských zdrojů - lidského a především sociálního kapitálu je schopná způsobovat diferencovaný rozvoj venkovských oblastí. Práce se snaží na příkladu českých venkovských obcí potvrdit vztah kvality lidských zdrojů a úrovně rozvoje venkova. Klíčová slova: lokální rozvoj venkova, regionální politika, lidské zdroje, lidský kapitál, sociální kapitál, endogenní potenciál
|
host ::
RSS.