|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vzpomínky
Prokop, Tomáš ; Veselý, Petr (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Téma smrti a fragmentů s ní úzce spojených, pomocí kterých jsem se ve své práci vyjádřil, měly dlouhodobý vývoj. Často jsem se během svého života setkával s odchodem blízkých osob. Nejedná se o reakci na momentální situaci, nýbrž o dlouhodobý proces, který vyústil v řešení této problematiky v mé mysli. Úvaha o dané situace tímto způsobem mně pomohla vyrovnat se ze skutečností a přistoupit ke smrti jako k přirozené fázi živého organismu. Tato výstava byla koncipována jako vzpomínka na lidi, kteří se mnou byli část života, ale už jsou pouze ve vzpomínkách. Ačkoliv tato tematika může působit pochmurným či kontroverzním dojmem, mým cílem nebyla provokace nebo jakákoliv jiná útočnost. Svojí prací vyjadřuji gesto úcty lidem, kteří již mezi námi nejsou, a nikdy bychom na ně nechtěli a neměli zapomenout. Instalace je silně závislá na prostoru, respektive z něho vychází. Výstavu je nutno vnímat jako celek, což je jedna z nejpodstatnějších prvků věci. Důležitá je proměna prostoru a jeho úplné vyčištění, tím jsem se snažil dosáhnout komunikace mezi prostorem a dílem. Prostor působí sám o sobě monumentálním až sakrálním dojmem, což je pro moji tematiku ideální. Prostor jsem nechtěl nějak přeplnit, proto jsem zvolil minimalistickou kompozici i počet prací. Záměrně jsem nechal prostor působit ve své duchovní prázdnotě a dal mu možnost dýchat. Intervenci do něho vnímejme jako podporu jeho výrazu. Moje práce je založena na čistotě, jednoduchosti a stylizaci symbolu.
|
|
|
ge137989
Kamenskich, Jiří ; Ambrůz, Jan (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zkoumání a analyzování mého rodného kraje a jeho nejbližšího okolí. Současně navazuje na sérii mých předchozích prací, které se tímto tématem zabývají. Hlavním cílem je posouvat mé osobního poznání a cítění zdejší krajiny. Nejvíce mě zajímalo to, co je pod povrchem místní hory Keprník, záměrem byl vytvořit objekt, jehož realizace probíhá v přímém kontaktu s tímto místem. Jako vhodnou hmotu pro tento objekt jsem zvolil kalafunu, což je pro mě materiál, který má po zaschnutí schopnost zachovat svoji transparentnost, a současně dokáže spojit jednotlivé prvky určité půdy, ze které tak přijímá esenci i tvar. Celý proces byl zdokumentován videozáznamem, který je součástí prezentace objektu.
|
|
|
Větvení
Bartošová, Zuzana ; Jezbera, Ladislav (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám především dřevem a konstrukcí. Pracuji s větvením a vrstvením informací. Společným znakem pro mou tvorbu je zmnožení jednoho prvku. Zabývám se rozvětvením a jejím nekonečným množstvím možností. Pro práci jsem si vybrala větve z našich zahrad, které jsem v jarních měsících ořezávala a tak i odlehčovala stromům. Tento materiál, který by byl za normálních okolností spálen a byl by nepotřebný, zužitkuji a vytvářím z něj instalaci v prostoru sochařského ateliéru. Zabývám se tak místně specifickou instalací přesně situovanou do tohoto prostředí. Z větví jsem vytvořila spirálu, pro kterou jsem postavila konstrukci z nalezených kusů dřeva. Tím pádem se hmotná konstrukce stává plnohodnotnou součástí instalace. Při vytváření nosné konstrukce vznikají různé útvary a tak i nové prostředí uvnitř instalace a svým způsobem nová realita. Instalace směřuje vzhůru k výklenku s oknem. Může symbolizovat nelehké stoupání, složitou cestu k cíli nebo chaos mysli. Na první pohled chaotická konstrukce však má svůj řád a každá část má opodstatnění. Jednotlivé kusy dřeva jsou v rámci možností pravoúhle šroubovány k sobě, aby vytvořily hmotu, která podpírá spirálu. Vytvořila jsem tak jednotný celek, který se propojuje a doplňuje.
|
|
|
Zkulturnění krajiny
Michálková, Kateřina ; Trejbal, Jan (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma zabývající se krajinou a vztahem člověka k ní. Zvolené území je nepoužívaná venkovská krajina, v současné chvíli téměř bez využití. Projekt se mimo jiné zabývá návrhem místně specifických objektů, někdy až land artových instalací. Údolí Javorníky, mezi obcemi Bohuslavice u Zlína a Salaš, bylo až do 70. let rozděleno na malá pole soukromých majitelů. Se vznikem JZD se i toto údolí sjednotilo, nechalo se oplotit, vybudovala se zde napajedla a nahnal dobytek. Z původních polí se tak na několik dalších let stala pastvina. Už v 80. letech byla ale zrušena a údolí začalo chátrat. V součastnosti je toto území pouze honitbou, obhospodařovanou místním mysliveckým sdružením. To ve výsledku vypadá tak, že údolí zarůstá, většina luk se nekosí a les se šíří. Mizí průchozí cesty. O krajinu zde nemá nikdo zájem a málo kdo ji navštěvuje. Projekt mé bakalářské práce využívá čtyř zbytků napajedel rozmístěných v údolí. Betonové bloky s kovovými konstrukcemi mohou posloužit jako základy pro sochařsko-architektonické objekty. Místa která v krajině ztratila svůj význam, mohou být znovu využita a snad i napomůžou přilákat člověka zpět do krajiny.
|
host ::
RSS.