|
|
Jorge de Montemayor a Diana: pastýřský román nebo mystika?
Juračková, Pavlína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Spisovatel Jorge de Montemayor psal ve španělském 16. století. Literární historie se zajímá především o jeho poslední knihu Los siete libros de la Diana (Sedm knih o Dianě), kterou tradičně nazývá prvním pastýřským románem na Iberském poloostrově. Většina studií přitom vysvětluje knihu ze stejné perspektivy, která pracuje s velkými uměleckými epochami (renesance) a žánry (pastýřský román). Pokud se však na uvedené dílo Jorgeho de Montemayora podíváme jinou optikou, která souvisí s dobovou situací (problematika tzv. nových křesťanů, inkvizice, heterodoxní formy myšlení či cenzura knih) a která se ohlíží i na jeho předchozí texty, můžeme dílo přečíst znovu. Tato diplomová práce se pokouší uplatnit některé myšlenky vycházející z New Historicism (nový historismus) a pomocí dobových souvislostí a některých Montemayorových děl objasnit, že dílo Los siete libros de la Diana může mít mnohem blíže k duchovní cestě směrem k mystice než k následování literární šablony - pastýřského románu.
|
|
| |
|
|
Viditelné a neviditelné v díle Josého Ángela Valenteho
Melicharová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Práce se věnuje tématu viditelného a neviditelného v básnickém i esejistickém díle španělského spisovatele druhé poloviny 20. století Josého Ángela Valenteho. Zasazuje autora do historického a literárního kontextu a představuje vývoj jeho díla. Dále se zaměřuje na tři ze zdrojů Valenteho inspirace a nastiňuje pojetí řeči a uměleckého díla u Heideggera, přístup k prostoru sochaře Eduarda Chillidy a práci s hmotou malíře Antoniho Tàpiese. Viditelné a neviditelné je u Valenteho nepřímo sledováno v podobě více či méně konkrétního zobrazování a vztahu ke skutečnosti, ve vizuálních charakteristikách, jako je světlo a stín, barvy a tvary, v problematice pohledu. Neviditelnost, viditelnost a transparence se přímo projevují ve Valenteho pojetí hmoty a formy a zjevování slova a také figurují jako motivy jeho textů.
|
|
|
The symbolism of madness in Laura Restrepo's Delirio
Laviana Ludvíková, Anna ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se nejprve zabývá profesním životem Laury Restrepo a poukazuje na její práci a směr, kterým se v literatuře ubírá. Poté je představen úvod do studovaného románu Delirio a jeho styl, formální a narativní techniky a obsah. Druhá část práce analyzuje klíčové prvky obsažené v románu, které jsou tématicky spojeny s šílenstvím (místnost, dětství, vidění ‚za', sexualita, lež, voda, delirium a zelená barva). Analyzuje se možná symbolika těchto prvků, která je v poslední části práce aplikována na prohloubení možné symboliky některých konkrétních scén románu, ve kterých se hlavní postava rozhodne natírat zdi svého bytu na zeleno. Klíčová slova šílenství, delirium, symbol, symbolismus, zelená, Laura Restrepo
|
|
|
Poetika cest v Příkladných novelách
Novotná, Lucie Elena ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je provést hlubší analýzu cest u vybraných novel v knize Příkladné novely od Miguela de Cervantese, mezi které patří: Cikánečka, Licenciát Sklíčko a Rozhovor Scipiona a Berganzy. Klade si za cíl analyzovat cestu, na kterou se vydaly jednotlivé postavy. Pomocí rozboru určuje, co pro ně jejich výprava znamená a jak je jejich pouť do světa změnila. Práce se v jednotlivých kapitolách podrobně zaměřuje, na každou povídku a nahlíží na dané téma z pohledu hlavních postav. U každé povídky se určí druh cesty a motiv, pro její uskutečnění, také se zaměříme na nové světy, které postavy, díky cestě poznají. Klíčová slova cesta, poznání, cestování, svět, postavy, Příkladné novely, Miguel Cervantes
|
|
|
Ironie a tragédie v díle El Castigo sin venganza
Roubalová, Kristýna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou literárního žánru díla El Castigo sin venganza od Lopeho de Vegy. V rámci celé jeho teatrální produkce vyzdvihuji právě toto dílo, jelikož dle mého názoru vyniká mnoha nadčasovými prvky, kterými se zásadně liší od ostatních důležitých autorových děl a činí ho tak jedinečným. Práce obsahuje analýzu hlavních témat celého díla, kterými jsou láska a čest. Zároveň zahrnuje jak sociologicko-kulturní rozbor týkající se struktury španělské společnosti v XVI. a XVII. století, postavení ženy ve společnosti i v manželství, tak formální rozbor použitých estetických a literárních prvků, které potvrzují nejasnost žánru tohoto díla. Co je El Castigo sin venganza? Tragédie, komedie či moderní tragédie? Jako hlavní nástroj k vyřešení této delikátní otázky nám slouží ironie, jejíž pojetí a role v daném díle jsou pilířem této práce.
|
|
|
Theme of Religion in the Poetry of Miguel de Unamuno
Kotuľáková, Lívia ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Dôležitosť náboženstva v diele Miguela de Unamuna je nespochybniteľná. Táto práca sa zaoberá výkladom a analýzou Unamunovho náboženského myslenia v jeho kľúčových esejistických dielach a v jeho poetickom diele; jej cieľom je poukázať na to, ako sa jednotlivé koncepty Unamunovho náboženského myslenia odrážali v jeho poetickej tvorbe a vytýčiť prípadné odlišnosti a špecifiká básnického vyjadrenia náboženského pocitu oproti esejistickým dielam. Práca sa delí na teoretickú a praktickú časť: v teoretickej časti sú analyzované základné piliere Unamunovej náboženskej koncepcie (túžba po nesmrteľnosti, opozícia rozumu a citu, tvorivá sila viery, Boh ako garant nesmrteľnosti). Pozornosť je tiež venovaná zlomovému bodu v autorovom duchovnom živote, ktorým bola kríza prežívaná v roku 1897. V rámci popisu teologicko-filozofického pozadia Unamunovho diela je podrobnejšie popísaná inšpirácia liberálnou protestantskou teológiou a filozofickými názormi Blaisa Pascala a Sørena Kierkegaarda. Priestor je venovaný aj Unamunovmu postoju voči katolíckej Cirkvi a jeho kritika tejto inštitúcie ako aj jeho vzťah k hnutiu katolíckych modernistov. V praktickej časti je vysvetlená dôležitosť a osobité postavenie poézie v rámci autorovho diela a analyzovaná náboženská tematika v troch básnických zbierkach (Poesías, Rosario de...
|
|
|
Deshumanizace v maňáskovém divadle Federica Garcíi Lorky
Holub, Lukáš ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Kožnerová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce analyzuje teatrální tvorbu Federica Garcíi Lorky, konkrétně se zaměřuje na jeho maňáskové divadlo, které vznikalo od roku 1919 a trvalo až do umělcova skonu v roce 1936. Jako cíl si práce klade analyzovat jednotlivé zvláštnosti této formy divadla v kontrastu s tradičními divadelními počiny, přičemž stěžejním dílem bude hra Hříčka o donu Kryštofousovi (Retablillo de don Cristóbal). Zaměřuje se na tradici maňáskového divadla a zamýšlí se nad tím, jak mohl být Lorca při své tvorbě ovlivněn svými současníky (Ramón del Valle-Inclán, José Ortega y Gasset). Konkrétněji se pak zaměří na Lorkův koncept maňáska jako takového, a sice ve světle procesu tzv. "dehumanizace," neboli procesu odlidštění toho, co představuje drama prezentované maňásky. Klíčová slova dehumanizace, divadlo, Lorca, Ortega y Gasset, vanguardias, modernidad
|
|
|
Narativní dílo Antonia Muñoze Moliny
Kopuletá, Hana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Cílem této práce je popsat vývoj literární tvorby známého španělského spisovatele Antonia Muñoze Moliny na základě analýzy jeho vybraných románů, které byly publikovány v období do roku 2000. Jsou jimi Beatus Ille, El invierno en Lisboa, Beltenebros, El jinete polaco, Ardor guerrero a Plenilunio. V úvodní části této diplomové práce stručně shrneme vývoj španělského románu, ke kterému došlo v rozmezí šedesátých a osmdesátých let 20. století. Na tuto teoretickou část pak navážeme analýzou autorovy tvorby. Vybrané romány rozdělíme do tří skupin, které zároveň odpovídají třem hlavním tvůrčím obdobím, jimiž tvorba Muñoze Moliny prošla. V rámci každé kapitoly nejprve popíšeme specifika daného tvůrčího období a následně provedeme rozbor všech románů, které jsme do dané kapitoly zařadili. Při rozdělování románů do jednotlivých celků bude zachováno chronologické pořadí, ve kterém byly vydány, abychom získali co možná nejpřesnějšího obraz vývoje, kterým tvorba tohoto autora prošla. V závěru pak shrneme vymezená tvůrčí období a stanovíme tendence, ke kterým se Antonio Muñoz Molina ve svých románech neustále vrací.
|
|
|
The Basque Topic in the Works of Pío Baroja
Dvořáková, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Cílem této diplomové práce je přiblížit baskické téma ve vybraném díle Pía Baroji. Konkrétně se jedná o téměř dvacet povídek a o romány z tetralogie Baskická země (Tierra vasca), tj. La casa de Aizgorri (Dům Aizgorriů), Zalacaín el aventurero (Zalacaín dobrodruh), La leyenda de Jaun de Alzate (Legenda o Jaunovi de Alzate) a El mayorazgo de Labraz (Dědičný pán z Labrazu). Nejprve je představen vztah spisovatele ze San Sebastiánu s Baskickem a jeho vize v historickém kontextu. Zadruhé se zaměřuje pozornost na přítomnost baskického jazyka v díle, a sice jak ve slovní zásobě a onomastice, tak například ve frázích či v písních. Zatřetí jsou studiu podrobeny konkrétní baskické elementy, jako je příroda, města a vesnice, lidé či čarodějnictví a mytologie.
|
host ::
RSS.