|
|
Migration Flows in the Wake of the 2004 EU Enlargement: A Case
Knight, Splinter McCormick ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
This paper examines the specific case of migration flows from Poland to the UK in the wake of the 2004 EU enlargement. Beginning with an analysis of the prevailing theories of migration, which attempt to both describe and predict the phenomenon, the paper moves on to an empirical analysis of migration flows in both Poland and the UK in the years immediately following enlargement. The effects of these flows on the internal market of the UK are examined through a comparison with other exogenous migration shocks that have impacted other countries in recent history. Finally, an attempt is made to evaluate the prevailing theories analyzed earlier in light of the empirical evidence.
|
|
|
Význam filantropie v mezinárodních vztazích
Hýla, Ondřej ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Sociální odpovědnost firem (corporate social responsibility -- CSR) má dlouhou historii. Ovšem tempo, kterým se CSR vyvíjela v posledních letech, je bezprecedentní. Rychlý rozmach by mohl svádět k dojmu, že CSR se vyvíjí v permanentní fenomén zahrnující novou podobu vztahu mezi společností a firemním sektorem, a to na národní i mezinárodní úrovni. Realita je přirozeně mnohem složitější.
|
|
|
Demokracie a systém mezinárodních vztahů
Ducháč, Martin ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá tezí konce dějin Francise Fukuyamy a teorií demokratického míru. Širším teoretickým rámcem je liberálně-idealistické tradice mezinárodních vztahů. Základem pro analýzu jsou premisy liberalismu, který je představen jako vědecký výzkumný program. Liberální teorie je zvolena také z toho důvodu, že poskytuje lepší vysvětlení současného komplexního a propojeného světa. V jednotlivých kapitolách se analyzují především teoretická východiska obou koncepcí a sledují se jejich hlavní podpůrné argumenty. Liberálnědemokratický systém je interpretován jako emergentní vlastnost a důsledek působení spontánního řádu (společenské samoorganizace založené na dobrovolné spolupráci), tj. jako produkt evolučního procesu v komplexním systému se zpětnou vazbou. Důsledkem pro mezinárodní systém je skutečnost, že jej už nelze považovat za výhradně anarchické prostředí.
|
|
|
Role neutrality v EU
Herbstová, Michaela ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Neutralita je politický koncept, který v praxi můžeme pozorovat několik století. Její podoba však není neměnná, pod vlivem různých faktorů přetvářejících bezpečnostní architekturu světa se formuje i samotný koncept neutrality. Tyto změny jsou nejvíce viditelné u jednoho z tzv. "starých neutrálů", Švédska. V průběhu necelých dvou staletí, během kterých byla politika neutrality v této skandinávské zemi praktikována, došlo k značné transformaci a odklonu od politiky původní. Tato bakalářská práce se proto zaměří na analýzu procesu transformace švédské politiky neutrality s bližším zaměřením na její vývoj v období od začátku devadesátých let dvacátého století v souvislosti s formováním Společné zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci Evropské unie.
|
|
|
Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Usáma bin Ládin
Kurzweil, Matěj ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Kočišíková, Viera (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu hrají vůdci a vůdcovství v mezinárodních vztazích, a aplikovat to na Usámu bin Ládina. V první polovině práce jsou popsány styly vůdcovství a role vůdce jako aktéra mezinárodních vztahů v průběhu dějin. Druhá polovina je částečně zaměřena na George W. Bushe a zejména na Usámu bin Ládina. V práci je popsána bin Ládinova životní cesta k vůdcovství a okolnosti jeho smrti.
|
|
|
Norsko jako mírotvorce: případová studie humanitární pomoci Súdánu
Žáková, Alice ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Norské království se dlouhodobě snaží profilovat jako mírotvorný aktér mezinárodních vztahů. Na příkladu humanitární a rozvojové pomoci, která je poskytována Norskem Súdánu, se práce pokusí ukázat, zda je norský model mírotvorce ovlivňován i národními hodnotami a jestli je norská zahraniční pomoc efektivní. První dvě kapitoly představují základy hodnot norské společnosti a konfliktní situace v Súdánu pro analýzu aktivit norské vlády a nevládních organizací v Súdánu. Ze srovnání těchto projektů s rámcovým programem norského ministerstva zahraničí pro udržení míru pak vyplývá, že Norsko se angažuje ve všech odvětvích programu a aktivně se snaží o zlepšení situace v Súdánu a nastolení míru.
|
|
|
Nuclear weapons – inevitable element of world politics?
Tomahoghová, Jana ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Jaderné zbraně jsou už od svého prvního použití na konci druhé světové války předmětem neutichajících debat na půde světové politiky. Tím, že jsou lehce zneužitelné, totiž představují výrazné riziko pro mezinárodní bezpečnost. Jediným řešením je jejich úplná eliminace. Ačkoli dnes by se mohlo zdát, že se podaří jadernou demilitarizaci završit, existuje ještě mnoho překážek, které ji činí zatím nerealizovatelnou. Využívání jiných nových nástrojů v mezinárodních vztazích by však jednou mohlo celosvětové jaderné odzbrojení umožnit.
|
|
|
Bezpečnostní politika USA: Srovnání iráckého a vietnamského konfliktu
Cardová, Hana ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Pospíšil, Tomáš (oponent)
Irácký konflikt je v dnešní době hodně diskutovaným tématem. Jeho srovnání s válkou ve Vietnamu vzbudilo mnoho reakcí a emocí. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda jsou oba konflikty porovnatelné a případně vyvodit závěry pro konflikt v Iráku a pro americkou bezpečnostní politiku. První část práce se věnuje historickému pozadí obou konfliktů, druhá analyzuje bezpečnostní strategie Spojených států. Třetí část obsahuje již samotné srovnání.
|
|
| |
|
|
Inconsistencies in Norwegian foreign policy
Olšiak, Matúš ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Nórska zahraničná politika sa vonkajšiemu pozorovateľovi môže zdať plná rozporov. Krajina si dlhodobo razí svoju vlastnú, unikátnu cestu na poli integračných aktivít a bezpečnostnej politiky. Vytrvalo odmieta vstúpiť do EÚ, ale zároveň sa dlhodobo snaží o čo najbližšie vzťahy s touto inštitúciou. Na poli bezpečnostnej politiky je zase cítiť určité pnutie medzi jej tradične mierovou orientáciou a členstvom v NATO. Pri bližšej analýze sa rozpory vo vzťahu k EÚ ukazujú byť zapríčinené nesúladom medzi postojmi politických elít a verejnosti voči tejto inštitúcii. Zdanlivo protirečivé aspekty bezpečnostnej politiky Nórska sa zase dajú vysvetliť zmenou tradičného poňatia bezpečnosti na tzv. "komplexnú bezpečnosť" po Studenej vojne.
|
host ::
RSS.