|
|
Aplikace elektrochemických metod pro stanovení platinových kovů
Vašátko, Jan ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací podmínek stanovení platiny pomocí elektrochemických metod, konkrétně voltametrickou analýzou. V teoretické části jsou popsány fyzikální a chemické vlastnosti platiny a platinových kovů, jejich výskyt a použití. Teoretická část se také věnuje toxicitě platinových kovů a jejich koloběhu v životním prostředí. Na závěr jsou zmiňovány další možné metody stanovení, včetně podrobného popisu voltametrické analýzy. V experimentální části je popsán postup optimalizace podmínek metody voltametrické analýzy platiny a aplikace optimalizované metody na reálné vzorky.
|
|
|
Kritické zhodnocení vybraných metod stanovení síranů ve vodách
Havelková, Ludmila ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Obsahem této práce bylo zhodnocení a optimalizace metod pro stanovení síranů ve vodném prostředí s aplikací na různé typy vod. Ke stanovování síranů byly využity dva rozdílné postupy, turbidimetrický a volumetrický. U turbidimetrického stanovení byly optimalizovány podmínky pro stanovení síranů v rozsahu 0 – 20 mg.l-1. Pro stabilizaci koloidu byl využit glycerin, samotné vysrážení síranů bylo provedeno ve formě BaSO4. Z volumetrických metod byla použita titrace na dithizon jako indikátor při použití Pb(NO3)2 jako odměrného činidla. Dále indikátor bromsulfonazo III, který byl použit pro stanovení síranů pomocí odměrných roztoků Ba(ClO4)2 a BaCl2. Všechna volumetrická stanovení probíhala v kyselém prostředí. Při studiu interferencí iontů na jednotlivé titrace byl zjištěn podstatný vliv Ca2+, Mg2+ a Fe3+, které bylo nutno oddělit na iontoměničích. Výše uvedené ionty neruší turbidimetrické stanovení síranů.
|
|
|
Stanovení obsahových látek ve fytofarmakách
Ivanishchanka, Iryna ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci byly analyzovány bylinné čaje, jejichž hlavními složkami jsou třezalka a meduňka. V rámci řešení bakalářské práce byly sledovány jejich fyziologické vlastnosti, chemické složení a vliv na zdraví člověka. Práce se zabývá metodami izolace a identifikace silic z vybraných čajů pro uklidnění nervového systému. Pro izolaci silic jsou použity metody extrakce rozpouštědlem, mikroextrakce tuhou fází (SPME) a destilace vodní parou, a k identifikaci byla použita plynová chromatografie (GC/MS). Izolační metody pro získání silic z rostlinných matric byly posouzeny a jako nejvhodnější izolační technika byla určena metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME)
|
|
| |
|
|
Analýza organických látek v systému půda-biouhel-salát
Hlaváčová, Josefína ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá analýzou polycyklických aromatických uhlovodíků extrahovaných ze salátu, půdy, biouhlu a směsi půdy s biouhlem. Polycyklické aromatické uhlovodíky se do biouhlu dostávají při samotné výrobě biouhlu neboli pyrolýze. Po aplikaci biouhlu do půdy se pak polycyklické aromatické uhlovodíky mohou uvolňovat do půdy a znečišťovat ji. Teoretická část práce je zaměřena na charakterizaci a vznik biouhlu. Pak jeho aplikaci na půdu a následnými změnami, které v půdě vyvolává. Experimentální část se zabývá optimalizací mikrovlnné extrakce. Dále byly provedeny reálné experimenty, kdy byl sledován vliv přidaného biouhlu na koncentraci polycyklických aromatických uhlovodíků v půdě a salátu. Analýza reálných vzorků obsahovala mikrovlnnou extrakci s následným kvantitativní a kvalitativním stanovením na GC/MS/MS. Ve vzorcích bylo měřeno 16 prioritních polycyklických aromatických uhlovodíků, které stanovuje Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států Amerických. U vzorků půdy s biouhlem a salátem byla sledována vyšší koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků než u vzorků bez biouhlu. Stejný výsledek přinesla i analýza kořenů salátů.
|
|
|
Intenzivní kompostovací technologie a jejich využití
Kuba, Petr ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá intenzivním kompostováním. Teoretická část práce shrnuje informace o průběhu kompostovacího procesu a možnosti hygienizace. Schopnost hygienizace je nezbytná při zpracování potenciálně nebezpečných biologicky rozložitelných odpadů. Součástí teorie jsou také informace o přípravě zakládky, vhodné skladbě materiálů a vlivu dalších faktorů – teploty, míry provzdušňování a překopávání. Jsou zde také objasněny rozdíly mezi manuálními a intenzivními kompostovacími technologiemi, uvedeny příklady technologií a objasněny jejich principy. V neposlední řadě jsou zmíněny výhody aplikace kompostu na půdu. Experimentální část se věnuje zařízení Multiferm a testům procesu kompostování prováděným na tomto zařízení. Testy mají za cíl nalézt optimální parametry celého kompostovacího procesu a zajištění procesu hygienizace. I když parametry ovlivňuje řada faktorů, je procesu hygienizace kompostu v jednom z provedených testech dosaženo.
|
|
|
Determination of trace amounts of mercury by voltammetry
Hudzíková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
This bachelor thesis concentrates on the optimalization of conditions for voltammetric determination of mercury in water. The theoretical part describes fundamental characteristics of mercury as a chemical element, impact on the environment and possible analytical methods for determination with emphasis on voltammetry. The experimental part includes the description of the optimalization of analysis conditions, applied methods and the analysis of real samples.
|
|
|
Výzkum uvolňování sloučenin dusíku z hnojiv
Cápková, Viola ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním kinetiky uvolňování amonných, dusičnanových a fosforečných iontů z hnojiv s pomalým uvolňováním na bázi polyakrylátu draselného. Vzorky hnojiv byly dány do různých extrakčních činidel a vystaveny různým experimentálním podmínkám. Byl sledován vliv dynamických a tlakových podmínek oproti stacionárním a vliv na uvolňování živin z hnojiv za použití destilované, pitné a atmosférické vody. V pravidelných intervalech byla měřena změna koncentrace jednotlivých analytů pomocí molekulové spektrofotometrie. Jako nejlepší extrakční činidlo se ukázala být destilovaná voda, mezi jednotlivými experimentálními podmínkami nebyl zaznamenán markantní rozdíl. Pomalé uvolňování živin bylo prokázáno u dvou vzorků hnojiv, a to u hnojiva na bázi močoviny a u jeho upravené varianty.
|
|
|
Mikrofiltrace a filtrace – využití v technologii čištění odpadních vod
Čičatková, Dominika ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou čištění odpadních vod pomocí membránového procesu zvaného mikrofiltrace. Zaměřuje se na porovnání vybraných ukazatelů znečištění odpadních vod, jejichž hodnoty byly stanoveny ve vzorku odpadní vody na nátoku a odtoku mikrosítového bubnového a diskového filtru na vybraných čistírnách odpadních vod. Čistírny byly vybrány na základě toho, zda vlastní některý z uvedených typů filtrů od společnosti IN-EKO TEAM s.r.o. Vybrané ukazatele byly stanoveny v celkem dvanácti vzorcích pocházejících z šesti čistíren odpadních vod. Ze získaných dat bylo zjištěno, že se výše uvedená filtrační zařízení podílejí na zlepšení kvality vypouštěných odpadních vod a mohou tak předcházet problémům spojených se znečištěním vodních recipientů.
|
|
|
Vliv nanočástic oxidu titaničitého na vlastnosti půdy
Zoufalá, Anna ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem nanočástic TiO2 na půdní vlastnosti. I přes to, že syntetické nanočástice představují možné environmentální riziko, jejich vliv na životní prostředí není dostatečně prozkoumán. Nanočástice TiO2 se řadí mezi jedny z nejvíce využívaných a rozšířených nanočástic a nevyhnutelně tak dochází ke kontaminaci životního prostředí těmito nanočásticemi. Jednou z vlastností, díky které jsou tyto nanočástice využívány, je možnost fotokatalýzy při ozáření nanočástic zářením s vlnovou délkou v UV oblasti. Při tomto procesu dochází především ve vodném prostředí ke tvorbě vysoce reaktivních radikálů, které oxidují organické sloučeniny, čehož je využíváno především při degradaci organických polutantů. Je tedy možné, že v půdě kontaminované nanočásticemi TiO2 by mohlo docházet k fotokatalytické degradaci půdní organické hmoty. Na druhou stranu je však možné, že dochází i k polymerizačním reakcím. Cílem této práce tedy je objasnit k jakým procesům dochází po ozáření půdy kontaminované nanočásticemi TiO2. Pro zhodnocení vlivu nanočástic TiO2 a UV záření na půdu byly tedy provedeny experimenty, při kterých byla ozařována půda kontaminovaná nanočásticemi TiO2 při různých vlhkostech. Vzorky byly poté analyzovány pomocí termogravimetrie a FTIR spektrometrie. Pomocí termogravimetrie nebyly detekovatelné žádné změny způsobené nanočásticemi TiO2 v kombinaci s UV zářením. Data získaná ze FTIR spektrometrie byla vyhodnocena pomocí dvou různých statistických metod – korelační analýzy a analýzy hlavních komponent. Korelační analýza byla zhodnocena jako nevhodný způsob vyhodnocení dat pro účely této práce. Analýza hlavních komponent prokázala, že vyšší koncentrace nanočástic (5 hm. %) v kombinaci v UV zářením ovlivňuje složení půdní organické hmoty a dochází především k jejímu rozkladu.
|
host ::
RSS.