|
|
Divergentní trendy v zemědělství a v sektoru bioplynových stanic v České Republice: příležitost nebo hrozba?
Dvořák, Petr ; Martinát, Stanislav ; Klusáček, Petr ; Van der Horst, D. ; Navrátil, J. ; Kulla, M.
Obnovitelné zdroje energie a jejich podpora je v České republice široce diskutovaným tématem, které budí emoce na škále od souhlasu až po naprosté odmítání. Nicméně právě podpora z národních i evropských zdrojů je faktorem, který nejvýznamněji ovlivnil dyn amický rozvoj tohoto sektoru v poslední dekádě. Bioplynové stanice jsou jednou z variant zařízení na výrobu obnovitelných zdrojů energie, která vedle solárních elektráren zaznamenala v posledních letech nejvýznamnější růst svých kapacit. Předkládaný příspě vek si klade za cíl nejprve analyzovat samotný fenomén bioplynových stanic, jeho legislativní, strategickou podporu, podpůrné finanční nástroje, jednotlivé typy stanic a dále analyzovat na základě dostupných statistických dat prostorové rozmístění jednoho z jejich typů, a to zemědělských bioplynových stanic . Na základě srovnání dat o bioplynu a dat o zemědělské výrobě jsou vyvozovány základní konsekvence mezi propady zemědělské výroby v regionech České republiky a nárůsty počtů a instalovaných výko nů zemědělských bioplynových stanic.
|
|
|
Bioplynové stanice ve venkovském prostoru: poznámky k jejich akceptaci místním obyvatelstvem
Martinát, S. ; Melníková, V. ; Dvořák, Petr ; Klusáček, P. ; Navrátil, J. ; Van der Horst, D.
Význam energie generované z obnovitelných zdrojů v České republice neustále stoupá. Jedním ze sektorů obnovitelných zdrojů energií, který se v posledních letech dynamicky rozvíjí, je produkce bioplynu. Počet bioplynových stanic a jejich instalovaný výkon zaznamenal v poslední dekád ě dramatický růst (z 11 instalací o výkonu 4,19 MW v roce 2002 na 481 instalací s výkonem 363 MW v roce 2013). Je nepochybné, že fungování bioplynových stanic, stejně jako ostatních typů zařízení využívajících obnovitelné zdroje (větrné elektrárny, solární elektrárny atd.), přináší jako alternativa vůči vyčerpatelným fosilním zdrojům řadu pozitiv. Nicméně s jejich lokalizací, realizací, i samotným provozem je spojena řada problémů, které mají významný vliv jak na kvalitu života dané obce, tak i na prostorov é vztahy v rámci obce či vzhled krajiny. Tento příspěvek se zabývá sociálně - prostorovými aspekty obnovitelných zdrojů energie se zaměřením na bioplynové stanic e a jejich akceptaci obyvatelstvem na lokální úrovni.
|
|
|
Využití brownfields pro rozvoj solární energetiky na úzení České republiky (aktuální stav z pohledu investorů)
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav ; Dvořák, Petr
Příspěvek se zabývá hlavními problémy a překážkami, které byli nuceni v rámci České republiky řešit investoři, kteří v našich podmínkách v minulosti realizovali projekty výstavby solárních elektráren na brownfields. Výzkumné aktivity byly realizovány v roce 2012 prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se zástupci společností, které v minulosti úspěšně realizovaly tento typ projektů na území České republiky. Šetření ukázalo, že aktivita investorů v této oblasti nebyla prakticky žádným způsobem ze strany státu podporována a byly jí kladeny často administrativní překážky ze strany úřadů, které nerozlišovaly mezi výstavbou solárních elektráren na brownfields a greenfields. Reprezentanti firem tak byli motivováni individuální vhodností jednotlivých pozemků pro daný typ výstavby a v některých případech i snahou firmy o budování image šetrného k ochraně životního prostředí. V závěru příspěvku jsou formulována doporučení, jak zlepšit situaci ve zkoumané oblasti.
Plný tet: UGN_0399383 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Hodnocení dostupnosti a využitelnosti statistických data pro výzkum v oblasti geografie zemědělství
Martinát, Stanislav
Předkládaný příspěvek se zabývá problematikou využitelnosti a dostupnosti statistických dat použitelných pro výzkum v oblasti geografie zemědělství. Cílem je zhodnotit stávající stav tzv. “tvrdých” dat, které shromažďují jednotlivé ať už státní (orgány státní správy) či nestátní (neziskové organizace) instituce na základě vlastních statistických šetření. Problematickou se jeví zejména jejich dosažitelnost, respektive dostupnost pouze na úrovni rozsáhlých územních jednotek (krajů, okresů). Za další problematické momenty lze označit jednak neprovázanost jednotlivých systémů daných institucí, což komplikuje jejich využitelnost, jednak obtížnou srovnatelnost v čase vzhledem k měnícím se metodikám statistických zjišťování.
|
|
|
Vliv globalizace na socio-demografické proměny vnitřních struktur Ostrava po roce 1989
Martinát, Stanislav ; Klusáček, Petr ; Nováková, Eva
Cílem příspěvku je na základě analýzy socio-demografických znaků sledovat populační změny na příkladě Ostravy v mezidobí let 1991-2001 (období mezi cenzy). Zvláštní pozornost je věnována demografickému vývoji ostravského vnitřního města, které bylo vymezeno geografickými bariérami tohoto prostoru v rámci městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V České republice evidujeme proces druhého demografického přechodu od poloviny 80. let 20. století. Socio-demografické souvislosti jsou analyzovány v podmínkách post-industriálního města Ostravy. Proces druhého demografického přechodu považujeme za součást globalizačních vlivů na populační chování obyvatelstva.
|
|
|
Proměny vnitřních struktur Brna pod vlivem demografických změn v období po roce 1989
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav
Příspěvek se zabývá zkoumáním sociálních a prostorových důsledků demografických změna na příkladu města Brna. Prostorově je pozornost zejména zaměřena na oblast vnitřního města s převahou starší předválečné výstavby, přičemž vnitřní město bylo vymezeno za pomoci agregace vybraných základních sídelních jednotek. Komparace využívá některé demografické charakteristiky ze sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Proces stárnutí populace je intensivnější ve vnitřním městě než v ostatních částech Brna. Rozdílné zastoupení obyvatel s dokončeným terciálním vzděláním na území různých okrsků vnitřního města vypovídá především o odlišných podmínkách bydlení.
|
|
|
Zemědělství v horských oblastech: vybrané teoreticko-metodologické aspekty geografického výzkumu
Martinát, Stanislav
Horské oblasti pokrývají v závislosti na zvolené metodice vymezení až jednu třetinu území České republiky. Bereme-li v úvahu zemědělskou půdu, jde o přibližně její 8% část. Jde tak o relativně rozlehlou část území státu. Zemědělské aktivity provozované v těchto oblastech musí přísně respektovat přírodní podmínky, zároveň si však musí udržovat své sociální, kulturní a ekonomické funkce. Analýza těchto funkcí je zajímavou výzvou pro výzkum horského zemědělství. Cílem tohoto příspěvku je sledovat fenomén horského zemědělství a s ním spojené prostorové procesy; důraz je zejména kladen na teoretickou analýzu jejich významu pro rozvoj kulturní krajiny a společnosti v těchto oblastech. Zvláštní pozornost je věnována konceptu marginality v kontextu zemědělských činností.
|
|
|
138 let vývoje urbanizace ve střední Evropě – dlouhodobé srovnání městských regionů v Rakousku a České republice
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav ; Matznetter, W. ; Wisbauer, A.
Příspěvek je založen na tzv. modelu CURB (Van Den Berg et al. 1982), který zkoumá vývoj městských regionů. Využívá velmi jednoduchou a přesnou typologii populačních změn v rámci jader a prstenců funkčních městských regionů (FUR). Empiricky se náš příspěvek pokouší rozšířit původní studii jak v čase tak v prostoru. Co se týče času, aktualizovali jsme vývoj až k posledním dostupným údajům o počtu obyvatel (2007), postupovali jsme ale i zpět do historie až k prvnímu modernímu cenzu prováděnému na území Habsburské monarchie (1869). Co se týče geografického rozložení, pracujeme s daty 3 největších jednojaderných městských regionů v České republice (Praha, Brno, Plzeň), a 3 největších městských regionů v Rakousku (Vídeň, Graz, Linec – tato města byla součástí původní studie CURB).
|
|
|
Změny venkova v suburbánních oblastech
Kallabová, Eva ; Navrátil, J. ; Martinát, Stanislav
Venkov je respektovaná majoritní specifická a vnitřně diferencovaná součást Evropské unie. Cílem příspěvku je analyzvat proměny rurálního prostoru v zázemí měst po roce 1990 na příkladě změn v zemědělství, krajině a společnosti. Dynamika těchto navzájem provázaných oblastí úzce souvisí s ekonomickým a sociálním rozvojem daného urbánního centra, intenzita ovlivnění venkovského prostoru v zázemí měst hierarchicky vzrůstá s jeho funkční velikostí.
|
|
|
Zemědělské příhraniční oblasti v Moravskoslezském kraji: sociální a ekonomické změny po roce 1990
Martinát, Stanislav
The border regions are areas of countries, where the possibility of common development is influenced and made difficult by existence of the state borders. The barrier effect of this border was strongly strengthened and development of those areas limited during the period of socialism. In those times the development of rural border areas of this region was not perceived as priority despite their location along borders with socialistic Poland. In context of central planned economy and contemporary political decisions it meant constantly increasing level of marginality for these rural border areas. Their one-sided orientation on state supported farming (also in sub-mountain and mountain natural condition in spite of unfavorable natural condition) should in future give rise to social, demographic and economic problems in these areas. This situation can not be of course compared to situation in border region along the iron curtain at those times, however truth is that studied rural border regions faces complicated period of adaptation to new economic conditions after 1989. There appeared new possibilities for development – alternative farming, development of tourism, enterpreneurship, cross border cooperation etc. On the other hand shift from central planned economy to market economy brought along problems (crisis of traditional industrial branches and traditional agriculture as well). It meant loss of working opportunities for local population that can not be compensated by offer of local entrepreneurs. Social consequence of this process is unemployment. Rural border areas started to be spatially differentiated after 1989. Different natural, social, economic conditions lead to different development of these rural areas.
|
host ::
RSS.