|
|
Georges Bizet: Carmen - komplexní scénografický projekt
Březinová, Dorota ; GLOGR, Karel (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
Téma, kterým se zabývám v mé bakalářské práci, je opera George Bizeta Carmen a její scénografické řešení. Popisuji zde svoji cestu
k pochopení tohoto díla a doby, kdy vzniklo, i k poznání dobových reálií. Okrajově se dotýkám témat, která jsou s dílem úzce spjata, jako je historie koridy, tanec flamengo , ale i obyčeje romské kultury.
Snažila jsem se dopídit, čím a jak se stala tato opera přes počáteční neúspěch tak uznávanou a dodnes hranou při velkém zájmu diváků. Hledala jsem hranu, kdy dílo překračuje hranici průměrnosti.
Na vybraných inscenacích přibližuji jak vývoj vnímání tohoto díla, tak i vizuální změny výtvarného řešení a jejich význam pro moderní scénografii. V části srovnání výtvarného řešení předních zahraničních scén uvádím Roayl opera house CoventGared 1989, La Scalla 2006 a Staatsoper Unterden Liden 2006.
Moje studie se týkala i ztvárnění Carmen na české scéně výtvarníky Koláře a Tröstera pod režií Kašlíka.
Nad otázkou, zda obnovit či modernizovat dílo, jsem přemýšlela při každém kroku. Nakonec jsem se rozhodla pro aktualizaci a myslím, že je to tak správně.
|
|
|
Georges Bizet: Carmen - komplexní scénografický projekt
Suchá, Klára ; GLOGR, Karel (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci zpracovávám komplexní scénografické řešení opery Georges Bizeta, Carmen. Věnuji se historickému kontextu v době vzniku, stručným životopisem Georgese Bizeta shrnuji fakta, která měla na vznik opery Carmen vliv, a jaké byly prvotní reakce, mezi ty se řadí i kapitola o Fridrichu Nietzschem a jeho vnímání tehdejší hudební scény v Evropě. V analýze světových uvedení Carmen, jsem se zaměřila na současné produkce z Berlína, New Yorku a Barcelony. V inspiračních zdrojích jmenuji pro mou koncepci zásadní zkušenosti se současným vizuálním vnímáním, zabývám se polemikou válečného a módního prostředí z hlediska fotografie. Z těchto zdrojů vyplývá má scénografická a kostýmní koncepce, která je popsána a zdokumentována v obrazových přílohách.
|
|
|
Scénografie hudebního divadla. Opera B. Martinů a G.Neveuxe "Julietta" - komplexní scénografický projekt
Brotánková, Anna ; DUŠEK, Jan (vedoucí práce) ; GLOGR, Karel (oponent)
Tato práce si klade za cíl v teoretické rovině rozebrat způsob nahlížení Bohuslava Martinů na hudební tvorbu ve spojitosti s jeho scénickými divadelními díly. Soustředí se na skladatelovy poznámky o soudobém scénování opery a obecně vůbec o smyslu opery. Srovnává jeho uvažování s tehdejšími tendencemi surrealistické avantgardy týkající se scénografiie. Zabývá se přenositelností surrealistických principů na jeviště, jejich dramatickým potenciálem a odlišným přístupem čelních představitelů české surreálné avantgardy k této problematice.
Druhá část práce se zastavuje u interpretace opery Julietta (Snář) a rozebírá možnosti jejího scénografického a kostýmního řešení.
|
|
|
Georges Bizet - Carmen komplexní scénografický projekt
Trpković, Andrijana ; GLOGR, Karel (vedoucí práce) ; DAVID, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá pohledem na fenomén opery především ze scénografického hlediska. Scénografie je výtvarný obor, a povětšinou pro studenty bývá nejtěžší seznámení s hudbou a práce s ní po dvou letech studií, kdy pracují pouze s dramatickým textem. Při tomto mém úkolu zpracovat Bizetovu operu Carmen, jsem narazila právě na tento problém nedostatku informací o opeře , ale že také nevím, jak pracovat s hudbou v ní. Proto jsem se rozhodla úvodní část bakalářské práce věnovat historii opery, hlavně z pohledu scénografie. Tento přehled pak dále přechází v zamyšlení se nad mým vlastním pronikání do opery a současných interpretacích, díky kterému jsem došla mnohem dál v mém vlastním konceptu Carmen, který dopodrobna rozebírám. Součástí práce je také uvedení několika významných inscenací Carmen v českých divadlech od poválečné doby po současnost a na závěr pojednání o tom, zda a jak je možné pracovat s operou dnes.
|
|
|
Albert Camus - Cizinec komplexní scénografický projekt
Strmisková, Denisa ; DUŠEK, Jan (vedoucí práce) ; GLOGR, Karel (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji významnému francouzskému autorovi Albertu Camusovi a následně analyzuji vlastní scénografické řešení jednoho z jeho předních děl - Cizinec (1942). V první části představuji tuto osobnost v kontextu dějin filosofie, literatury a dramatické tvorby. Přibližuji zde historické pozadí jeho života v první polovině dvacátého století, zejména pak vliv jeho původu v Alžíru, té doby politicky a kulturně ovládaném Francouzi, v kontrastu s pozdějším pobytem v samotné Francii. Právě tato životní zkušenost zásadně ovlivnila osobitost Camusovy tvorby a jasně ho nasměrovala k vlastnímu výkladu a literárnímu vyjádření existencialismu. Dále nastiňuji základní principy této filosofie a představuji jeho nejvýznamější literární a dramatická díla. V konkrétnějším rozboru se pak věnuji samotné novele Cizinec. Tématem dalších kapitol je ztvárnění vybraných Camusových textů na českých i světových jevištích a jejich specifikace. V krátkosti také zmiňuji jejich filmové adaptace nebo prostředky filmové předlohy. V druhé části práce analyzuji vlastní zpracování Cizince se zaměřením na scénografii. Ta úzce souvisí s praktickou složkou diplomové práce, tedy s návrhy jednotlivých scén a maketami, které přikládám ve fotodokumentaci. Vysvětluji způsob práce se samotným textem novely a uzpůsobením jeho struktury v souvislosti se scénografií. Detailněji pak analyzuji jednotlivé dramatické situace a scény z hlediska scénografického řešení. V krátkosti se věnuji i technickému a světelnému řešení této inscenace. Závěr diplomové práce odkazuje na přínos Camusova díla a jeho vliv na umění 20. století.
|
|
|
Giuseppe Verdi: Rigoletto - Comlex scenografical project
Lippertová, Dominika ; GLOGR, Karel (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
This work is a theoretical part of the scenographic project of opera Rigoletto. I analyze here the whole process of creating and the comprehensive visual concept.
The first part of the work discusses the foreign productions of Rigoletto. It is focused on the stage design of relatively contemporary productions. It compares them with the staging from the 1970's that is more classical in terms of the stage design.
The analysis of the productions is a basis for further analysis of the possibilities of visual adaptation of opera Rigoletto.
The second part is based on the previous analysis. It describes the way to the visual conception of stage design and costumes to opera Rigoletto.Visual design is based on a minimalistically conceived stage and a relationship between music and the abstracted geometric shapes of costumes as the art objects and of the stage design itself.
|
|
| |
|
|
Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
Forstová, Anna ; David, Milan (vedoucí práce) ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Glogr, Karel (oponent) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Má bakalářská práce je především studií různých kostýmních pojetí faustovského tématu. Srovnávám vybrané operní zahraniční inscenace od konce 18. století až po současnost. Výběr zpracovaných představení se odvíjel hlavně od existence zachovaných obrazových materiálů a divadelních kritik. Snažila jsem se postihnout proměnu kostýmní tradice a zároveň zjistit, co z původního pojetí zůstalo v kostýmu zřetelné dodnes. Pro sledování proměny kostýmu v průběhu doby se nejlépe hodil kostým Mefistofela.
Ve druhé části práce se zabývám explikací své koncepce scény a kostýmu Gounodovy opery Faust a Markétka.
|
|
| |
|
|
Alban Berg: Wozzeck - komplexní scénografický projekt
Wojtkowiak, Barbara ; Glogr, Karel (vedoucí práce) ; David, Milan (oponent)
Tato práce je teoretickou částí komplexního scénografického projektu Alban Berg: Wozzeck - Krvavá opera. Je rozdělená do tří částí pojednávajících především o operním zpracování Wozzecka. V první části se zabývám dobovým kontextem vzniku opery, který nemálo zasahuje do vnímání podoby díla, stejně tak jeho kontroverzní první uvedení. Dále vysvětlím koncepci a zpracování vlastního scénografického projektu včetně inspirací. V třetí části se věnuji současným inscenacím Wozzecka ve světě, které se liší nejen kulturním základem ze kterého vzešly, ale také formou dramatického jazyka.
|
host ::
RSS.