|
|
Struktura a výzkum mimoškolních vlivů na rozvoj hudebnosti dítěte
Lohniská, Martina ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětskou hudebností a hlavními faktory, které ji ovlivňují. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje problematice hudebnosti, její struktuře, ale také faktorům, které hudebnost ovlivňují. Speciální pozornost je pak věnována mimoškolním vlivům na rozvoj hudebnosti. Je zde nastíněn vliv rodiny a jejích členů, také charakteristika současné rodiny a moderního životního stylu. Práce se zabývá i vlivem sociální skupiny a hromadných sdělovacích prostředků, jako je televize, počítače a internet. Jedna podkapitola je rovněž věnována mimoškolním uměleckým aktivitám dětí, další pojednává o tom, jak na nás může působit hudba okolo v podobě reklamy nebo např. v obchodě. Praktickou část práce tvoří výzkum orientovaný na zmíněné mimoškolní vlivy, realizovaný na ZŠ Libčická v Praze. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření, další fázi tvořila kolektivní prověrka hudebnosti, která sloužila pro vypracování případových studií vybraných žáků. Porovnáním výsledků dotazníku s výkony dětí v prověrce hudebnosti, práce upozorňuje na význam mimoškolních vlivů na rozvoj hudebnosti dětí.
|
|
|
Tvorba hudebně pohybových choreografií pro děti předškolního věku s využitím vlastní didaktické pomůcky
Šandová, Pavla ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá implementací vlastní didaktické pomůcky do hudebně pohybových činností předškolního dítěte v mateřské škole s ohledem na integrativní charakter vzdělávání. První část práce zmiňuje v teoretické rovině důležité aspekty vývoje dítěte ve věku pěti až šesti let. Dále pojednává o specifikách rozvoje hudebnosti v předškolním věku, zvláště se zaměřením na instrumentální složku hudby. Poukazuje na hudební tvořivost, která vyplývá z principů Orffova Schulwerku. Ve druhé, praktické části, zkoumá pomocí metody experimentu, pozorování a strukturovaného interview hudební pedagogický projekt, jehož hlavní součástí je metodická řada Cup song, obsahující náměty na využití vlastní didaktické pomůcky v praxi. Zejména ověřuje vliv této metody na hudební a osobnostní rozvoj dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA Hudba, hudební schopnosti, dítě předškolního věku, hudební nástroje, integrace, projekt, Cup song, instrumentální činnosti, tvořivost, rytmus, píseň, prožitek, Orffova škola.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hudebně dramatické náměty pro spolupráci mateřské školy a rodiny
Bobková, Petra ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Diplomová práce poskytne námět na spolupráci mezi mateřskou školou a rodinou v současných životních podmínkách prostřednictvím autorského hudebně dramatického scénáře. Diplomantka částečně využije výsledků své bakalářské práce, které teoreticky, metodicky a prakticky prohloubí. Uskuteční pedagogicko-psychologickou charakteristiku dítěte předškolního věku z pohledu utváření jeho etického profilu a estetického cítění, především prostřednictvím projektového vyučování. Praktickou část bude tvořit autorský scénář, které bude studentka koncipovat jako integraci hudebních, dramatických i výtvarných činností ve tvůrčí spolupráci předškolních dětí, rodičů, prarodičů a dalších spolupracovníků. Výsledky této práce budou veřejně umělecky realizované. Účinnost tohoto umělecko- estetického záměru diplomantka prověří prostřednictvím analýzy autorského scénáře, dotazníků a rozhovorů s aktéry a s posluchači.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pohádka jako hudebně integrativní projekt pro předškolní děti a jejich rodiče (tvorba, ověřování, metodické náměty do praxe)
Michenková, Markéta ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Autorský pohádkový příběh s hudebním námětem jako prostředník ke zkvalitnění spolupráce rodiny a mateřské školy je hlavním cílem diplomové práce. Hudební vývoj dítěte do konce období předškolního věku a jeho následná charakteristika otevře teoretickou část, hudební schopnosti - charakteristika, tvořivost, integrace hudebních schopností, integrativní projekt a tvořivá dramatika uzavřou část teoretickou, na kterou bude navazovat část praktická. Praktickou část bude tvořit autorský scénář, kdy následná analýza autorského scénáře, dotazníků, rozhovorů a pozorování bude sloužit jako výsledek diplomové práce.
|
|
|
Vliv rodinného prostředí na rozvoj hudebnosti dítěte v předškolním věku
Šmejkalová, Karolína ; Šobáňová, Barbora (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Bakalářská práce bude zkoumat vliv rodiny na rozvoj hudebnosti dítěte předškolního věku. Teoretická část shrne dosavadní poznatky v oblasti hudebnosti dítěte ve věku do 6 let. Praktická část bude zaměřena na výzkum v mateřských školách. Pomocí dotazníkové metody budou zjišťovány informace o aktuálních podmínkách pro rozvoj hudebnosti dětí v rodinném prostředí. Otázky budou určeny rodičům, které bych ráda osobně oslovila v mateřských školách na Chomutovsku. Výsledky výzkumu budou porovnány se staršími údaji doc. PaedDr. Miloše Kodejšky, CSc, který v uplynulých letech provedl podobný výzkum ve stejném okrese. Klíčová slova Předškolní dítě, vývoj předškolního dítěte, rodina, hudební schopnosti
|
|
|
Hudební postoje dětí a jejich hodnotová orientace
Stratil, Petr ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
3 Abstrakt Zkoumání hudebních preferencí ve vztahu k dalším aspektům lidského života má dlouhou tradici. Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání hudebních preferencí v souvislosti s hodnotovou orientací. Výzkum probíhal smíšenou formou za použití jednak dotazníku, tak především polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden s 18 žáky ve věku 16 let. Významnou součástí výzkumu byl zvukový dotazník, jehož cílem bylo především ujasnění těch žánrů, se kterými nemá dotyčný respondent příliš zkušeností. Výsledky zvukového dotazníku byly následně využity jako východisko pro rozdělení respondentů do preferenčních skupin a dále pro porovnání těchto skupin v návaznosti na určité hudební postoje, domácí hudební prostředí a především hodnotové preference. Celkové výsledky výzkumu poukazují na velmi mírné tendence k určitým skupinovým specifikům u respondentů preferujících hip hop, metal a klasickou hudbu. Naopak prokazatelný je vliv domácího hudebního prostředí na formování hudebních preferencí. Nečekaným výsledkem šetření je pak zjištění, že posluchači při použití zvukového dotazníku vykazují pozitivnější hodnocení stejných hudebních žánrů, než když odpovídají pouze podle svých představ o hudebních žánrech. Klíčová slova Hudební preference, hudební žánr, hodnotová orientace, adolescenti, domácí hudební prostředí,...
|
host ::
RSS.