|
|
Poetika Álvara Mutise (Resena de los Hospitales de Ultramar)
Moučková, Lucie ; Vydrová, Hedvika (oponent) ; Housková, Anna (vedoucí práce)
V naší diplomové práci s názvem Poetika Álvara Mutise (Resena de los Hospitales de Ultramar) jsme se snažili představit poezii kolumbijského básníka a prozaika Álvara Mutise, založenou na kontrastu vytříbeného básnického jazyka a obrazů úpadku a dekadence přírody, věcí, prostředí i osob. V první části naší práce, spíše teoretické, zmiňujeme důležitá data a události autorova života, a v jejich kontextu pak podáváme komplexní přehled Mutisovy literární tvorby. Jmenujeme autory, díla, literární a filozofické, převážně evropské, směry, které měly vliv na autorovu literární činnost i na jeho chápání světa. Věnujeme pozornost nástroji, který používá básník k vyjádření svých starostí a nejistot; tímto prostředkem je lyrický mluvčí velké části Mutisových děl, námořník a dobrodruh Maqroll. Ve třetí kapitole jsme charakterizovali Mutisovu poetiku. Rozdělili jsme ji na dvě linie, které se odlišují osobou lyrického mluvčího: první z nich je věnována postavě Maqrolla Námořníka a převažují v ní obrazy zoufalství, rozkladu a dekadence. Zahrnuje sbírky Los elementos de desastre (Prvky zmaru), La Resena de los Hospitales de Ultramar (Zpráva ze zámořských nemocnic), Caravansary a část sbírky Los emisarios (Emisaři). Lyrický mluvčí druhého proudu Mutisovy básnické tvorby se identifikuje s tradičním, teokratickým systémem, a...
|
|
|
Odpověď sestře Filotei de la Cruz: střet víry a rozumu
Marková, Eliška ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent) ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce)
Ţivot a dílo sestry Juany Inés de la Cruz nás přitahuje zejména svou záhadností. Existuje celá řada nevyjasněných skutečností a okolností. Na řadu z nich, spojených se vznikem Odpovědi sestře Filotei de la Cruz, jsme se v této práci pokusili odpovědět, nicméně je nám jasné, že není možné nabídnout jen jednu odpověď nebo interpretaci. Juana byla osudem zasazena do komplikovaného prostředí i doby, kdy ženě nebylo v řadě oblastí dáno mnoho prostoru k svobodnému rozhodnutí. Její tvorba tímto prostředím nemohla zůstat nepoznamenaná, přesto si uchovala nadčasovost a jedinečnost myšlenek. Juana je tradiční autorkou, pokud jde o formu a námět, a obdivuhodná rozsahem svého studia a výjimečná co se týče tvorby. Juana jako dvorní dáma i řádová sestra během svého života dosáhla mimořádného společenského postavení a uznání. Přestože většinu života prožila uzavřena před světem v klášterních zdech, nepřestala společensky žít ani po opuštění místokrálova dvora. Udržovala hojnou korespondenci se svými kolegy a obdivovateli, skládala verše, písně, komedie a dramata. Přátelila se s vlivnými a významnými osobnostmi Nového Španělska, zajímala se o společenské dění a zapojovala se i do politického života, což, zdá se, se jí stalo osudným. V celém Juanině studiu je patrná snaha o uspořádání světa kolem, tak jak to o něco později...
|
|
|
Proměny románové hrdinky od romantismu k modernismu: María, Lucía Jerez, Ídolos rotos
Lněničková, Jana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent) ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce)
V naší práci jsme si kladli za cíl popsat vývoj ženské postavy od romantismu k modernismu v hispanoamerické literatuře. Na hlavních ženských postavách tří románů jsme si ukázali hlavní charakteristiky romantické a modernistické hrdinky. V úvodní části jsme uvedli některé charakteristické rysy obou směrů a dále jsme práci rozdělili do tří částí. Každá z nich se věnuje jednomu románu. Kromě ženských postav jsme se zaměřili i na hlavní mužské protagonisty. I u nich samozřejmě dochází k jistému vývoji a navíc jsou považováni za hrdiny těchto děl. Jako první jsme vybrali Maríi ze stejnojmenného románu. Označili jsme ji za představitelku romantismu, k čemuž nás vedlo několik důvodů. Prvním z nich je její krása. María je hlavním hrdinou popisována jako nesmírně krásná, čistá a nevinná. Stejná je i její láska k Efraínovi, hlavnímu mužskému protagonistovi. Idylický obraz naruší zjištění, že María trpí dědičnou nemocí. Sny o společném životě Efraína s Maríí zničí smrt mladé dívky. Zároveň její předčasný skon zajistí neposkvrněnost jejího obrazu v Efraínově srdci. María je po celou dobu viděna očima Efraína, který celý příběh vypráví. Čtenář téměř nemá možnost setkat se přímo s jejími názory a city. Jedinou výjimku tvoří dopisy posílané milému do Londýna. Na příkladu básně Havran Edgara Allana Poea a především jeho...
|
|
|
António Lobo Antunes: rozpětí románu
Špánková, Silvie ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent) ; Burianová, Zuzana (oponent)
Antonio Lobo Antunes (1942) je autorem, ktery osobite zobrazuje dnesni portugalskou spolecnost, a je take umelcem, ktery dba na estetickou hodnotu svych del, neustale zdokonaluje sve nastroje a pokousi se, jak sam pi'iznava, pretvorit roman. Rozhodli jsme se proto propojit uvahu 0 tvurcich postupech v Lobo Antunesovych dilech s presnejsi definici jejich "zanrovosti". Sam autor nam k tomu otevrel cestu, kdyz v titulech nekterych svych del uvedl zanrovy nebo parazanrovy odkaz. Z techto del jsme si vybrali pet titulu, ktere zaroven umoznuji po chop it vyvoj autorovy tvorby mezi lety 1981 a 2000: Vyklad ptaku (1981), Hra 0 proklerych (1985), Traktat 0 vasnich duse (1990), Rukovet' inkvizitoru (1996) a Nevchazej tak rychle do te temne noci, basen (2000). Vychodiskem a zakladnim metodologickym nastrojem rozboru je Genettova teorie "paratextu" a tzv. zanrova modulace, ktera navazuje na genologicke teorie Schaeffera, Aguiara e Silvy, Fowlera, Genetta a Reise a ktera umoznuje prozkoumat nejen semantickou vazbu mezi titulem (udajem 0 zanru) a dilem, ale take indicie architextovych, zanrovych a diskursivnich poloh, ktere z daneho dila vytvareji jedinecny esteticky vY'tvor. Cilem prace je pak prokazat, jak v ruznych etapach sve literami tvorby Lobo Antunes nakladal s tvurcimi postupy, respektive jak na tvaru...
|
|
|
La Hojarasca: fikční svět a jeho osoby
Budáč, Radoslav ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá výhradně románem La hojarasca, jenž představuje románovou prvotinu Gabriela Garcíy Márqueze, jednoho znej významněj ších žij ících spisovatelů. V zásadě lze celou práci rozdělit do dvou základních částí: první část se věnuje souvislostem mezi mimoliterární skutečností a fikčním světem díla (kapitoly 2. Gabriel García Márquez a jeho první román a 3. Realita a fikčnÍ svět); druhá se pak orientuj e na román samotný a na jeho různé interpretace (kapitola 4. La hojarasca).
|
|
|
Indiánský svět v románech Alcidese Arguedase a Cira Alegríi
Fauová, Veronika ; Vydrová, Hedvika (oponent) ; Housková, Anna (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila popsat dva indigenistické romány: Bronzové plémě Alcidese Arguedase a Širý nepřátelský svět Cira Alegríi. Práce je rozdělena do tří oddílů: Indián jako literární téma v andské oblasti, Indigenismus jako zdroj indigenistického románu a Bronzové plémě a Širý nepřátelský svět. V první části jsem se věnovala vývoji andského Indiána jako literární postavy: od prvotního idealizovaného pojetí, které vyústilo v indianistický román, až po román indigenistický. Zlomem mezi těmito dvěma typy románů je román Ptáci bez hnízda od peruánské spisovatelky Clorindy Matto de Turner. Ve druhé části jsem popsala nejvýznamnější historické události, které předcházely vzniku indigenistického románu. Ve třetí a stěžejní části práce jsem rozebrala oba romány z hlediska pojetí prostoru v souvislosti s kompozicí, význam přírody a pokusila jsem se nalézt odpověď na otázku, jaký přístup měli oba autoři k indiánské problematice. Ačkoli je mezi Alcidesem Arguedasem a Cirem Alegríou věkový rozdíl jedné generace, jejich životy a tvorba jsou si velmi podobné. Oba se narodili v andských zemích. Oba pocházeli z rodin s evropskými kořeny, neměli indiánský původ. Oba žili v době, kdy se jejich země zmítají ve válkách z důvodu územních sporů, zažili vlády diktátorů, vojenské převraty. Oba se potýkali s...
|
|
|
Álvar Núñez Cabeza de Vaca: cesta a proměna (Naufragios)
Marešová, Jaroslava ; Housková, Anna (oponent) ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce)
Dílo Álvara Núeze Cabezy de Vaca dnes známé jako Ztroskotání je jedním z nejdůležitějších a nejzajímavějších dokumentů o objevování a dobývání Nového světa, které existují. Během první poloviny 16. století se uskutečnilo mnoho výzkumných a dobyvatelských cest, na nichž musely tisíce mořeplavců, dobyvatelů, obejvitelů, vojáků čelit realitě nově objeveného kontinentu. Zprávy, které někteří z nich sepsali, jsou velmi cenným zdrojem informací o tom, jak toto složité setkání odlišných kultur prožívali. Ztroskotání byla vždy považována za velmi cenný zdroj historických a antropologických údajů, ale byla také studována jako dílo literární. Ve své práci jsem se pokusila nahlédnout na toto dílo celistvě: zasadit jej do kontextu jeho doby, poodhalit literární vlivy, které se v něm odrážejí, popsat prvky a postupy, které autor používá a které bychom mohli nazvat prvky nebo postupy literárními. Také jsem se ovšem zaměřila na postavu autora - hlavní postavy, který prožil komplikované setkání s indiánským světem, o němž jeho dílo pojednává. Chtěla jsem v jeho díle najít stopy proměny, kterou během své cesty prošel. Na začátek své práce jsem zařadila historický úvod, protože se domnívám, že ke správné interpretaci a pochopení tohoto díla je nezbytný. Popisuji v něm události, které vedly k objevení Nového světa, dobovou...
|
|
|
Individuální a kolektivní v románu La casa grande
Obručová, Lucie ; Fousek, Michal (oponent) ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce)
Hlavním předmětem rozboru této práce je román Velký dům (La casa grande) kolumbijského spisovatele Álvara Cepedy Samudia (1926-1972). Vzhledem k autorovu osobnímu literárnímu vývoji se práce krátce věnuje jeho činnosti publicistické a dále jeho povídkovému souboru Všichni jsme byli v očekávání (Todos estábamos a la espera). Autor se odvrací od tematiky města, jež je dominantní u jeho povídek, a námět pro svůj román čerpá z rodného kraje a jeho historie. Tématem románu je historická událost masakru stávkujících nádeníků z banánovníkových plantáží. Ta mu posloužila jako pozadí pro ztvárnění individuálního dramatu jedné kolumbijské rodiny, jejíž vnitřní pro blematika se odráží v celé společnosti a nabývá dimenzí univerzálních. Rozbor románu se soustředí především na výpravný prostor, j ednotli vé postavy, jež lze chápat jako archetypy, a koncept času, který svou cykličností vede k opakování omylů a chyb. Fragmentární kompozice románu souvisí s pluralitou vyprávěcích perspektiva polyfonní vyprávěcí technikou. Román je třeba chápat i na pozadí kolumbijského politického života, který byl ve své historii definován bipartijním systémem a vzájemná nevraživost stoupenců konzervativní a liberální strany přerostla v polovině minulého století v několikaletý krvavý národní konflikt, jenž byl nazýván obdobím násilí. Z...
|
|
|
Buenos Aires v románu Sobre héroes y tumbas (Kniha o hrdinech a hrobech) Ernesta Sabata
Netíková, Kristina ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato práce je pokusem o pohled na Sabatův román Sobre héroes y tumbas (Kniha o hrdinech a hrobech, 1961) z hlediska poetiky míst. Vychází ze spojení románu a města, jako jeho odvěké inspirace. Z prostoru města, který je sám o sobě mnohovrstevnatou sítí textů, stejně tak jako zneklidňujícím dějištěm literárních fikcí. Představuje svébytné Buenos Aires, v jeho jedinečnosti. Jako metropoli na jejímž závratném růstu se podílely milióny imigrantů, kteří následně výrazně ovlivnili její charakter. Jako město - přístav, s kosmopolitním duchem některých jeho čtvrtí, barů a kaváren, ale i s atmosférou stesku a zármutku, kterou je město prodchnuto a kterou tak dobře vyjadřuje tango. Sabatovo Buenos Aires je babylónským městem, ovládaným zlem. Jeho obyvatelé pod tíhou samoty a nemožnosti komunikace, hledají svoji identitu, svoji vlast, svoji víru. Hlavní mužští hrdinové románu Martín a Fernando bloudí prostorem města jako labyrintem. Buenos Aires se tak stává bludištěm v horizontální i vertikální perspektivě. Střed jejich labyrintů je shodně střežený "netvorem"- Alejandrou. Téma hledání matky, kořenů, potřeba schoulit se do bezpečí lůna, se prolíná s pátráním a objevováním historie a tradice Argentiny, s hledáním vlasti. Nejvýraznějším místem a epicentrem románu je dům rodiny Olmosů ve čtvrti Barracas. Je to místo...
|
|
|
Proměny románu formování: La tía Julia y el escribidor a La Habana para un infante difunto
Kučerová, Markéta ; Fousek, Michal (oponent) ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo rozebrat a porovnat romány Havana pro zesnulého Infanta a Tetička Julie a zneuznaný génius a zjistit, do jaké míry se v nich uplatňuje román formování. Zároveň jsme se zaměřili i na nové aspekty, které doplňují tradiční schéma tohoto žánru. Jak jsme mohli vidět, romány ve svých základních rysech skutečně sledují syžet klasického románu formování. Hlavními hrdiny obou románů jsou mladíci, jejichž mládí je ještě potvrzeno jménem: Infant, Chlapec, a Maroušek neboli Vargásek, jméno, které je zdrobnělinou autorových jmen Mario Vargas. Žijí ve velkém městě, dokonce v hlavním městě země, kam přišli z venkova, a postupně dospívají a seznamují se s pozitivními i negativními stránkami života dospělých. Procházejí životními zkouškami, které je posouvají na cestě za dospělostí. Oba hlavní hrdinové najdou lásku svého života, o kterou musí bojovat. Zároveň ale získávají i pracovní zkušenosti a rozvíjejí se tak na rovině profesionální. Ačkoli na to není kladen velký důraz, oba hrdinové rovněž rozvíjejí své společenské vztahy a zařazují se tak do společnosti. Současně s tím se také postupně přerušují jejich pouta k rodině. U Infanta dojde k tomuto vývoji nenásilně, jednoduše tím, jak dospívá. Se svou matkou ale vazby nikdy zcela nepřeruší. Maroušek se postaví proti celé své rodině, protože...
|
host ::
RSS.